Vousatí, zarostlí, neupravení, divocí. Mluví se o nich jako o prvních amerických sériových vrazích. Koncem 18. století se doslova brodí krví, ale nevraždí pro peníze, prostě je to baví.
Bratři, podle některých pramenů však pouze bratranci, Micajah Harpe (cca 1768–1799), přezdívaný Velký, a Wiley Harpe (cca 1770–1804), zvaný pro změnu Malý, o sobě poprvé dají vědět v době Války za nezávislost, kdy se postaví na stranu Britů.
Nikoli však jako členové pravidelné armády, ale záškodnické bandy, která vypaluje farmy, znásilňuje a vraždí ženy osadníků bojujících za nezávislost.
Koncem války unesou Susan Woodovou, Marií Davidsonovou a Susan Riceovou, které nejprve znásilní, a pak z nich udělají své manželky. Žádná idylka to však není, jak dokazuje Velký, který rozmlátí hlavu své novorozené dceři, jen proto, že ho štve její pláč.
Mrtvoly kuchají a plní kameny
Válka končí, bratři se však záliby v krvi vzdát nehodlají. Během následujících let zabijí desítky lidí. Stačí sebemenší provokace. A neváhají přitom vraždit ani děti.
Když je zavražděn John Langford, mířící do Kentucky, označí svědek za vrahy právě Harpovy a poukazuje na jejich „podpis“. Mrtvoly se totiž zbavují tak, že rozříznou tělo, vykuchají ho, dutinu nacpou kameny a hodí ho do řeky, aby kleslo ke dnu.
Úřadům se sice podaří bratry dopadnout a dokonce uvěznit, ale ne na dlouho. Bratři uprchnou a ještě přitom stihnou zabít pět lidí. Jedním z nich je malý chlapec, syn muže, který pomáhal při jejich zatčení.
U řeky Salina se přidají k pirátské bandě Samuela Masona (1739–1803), která tu přepadává plující pramice, nevydrží tu však dlouho. I otrlí piráti jsou totiž zděšeni jejich krutostí.
Když už poněkolikáté jen pro svou zábavu vyvlečou zajatce na vrcholek útesu a shodí je dolů, rozhodne se jich Mason zbavit. „Vypadněte, a hodně daleko,“ prohlásí s namířenou puškou.
Za dobrotu na hřbitov
Stopa jejich putování je stále krvavě rudá. V létě 1798 zavraždí farmáře Bradburyho, malého chlapce Coffeyho a nedlouho poté vytáhnou lidé z řeky Holton tělo William Ballarda. Vykuchané a naplněné kameny.
Nedlouho poté uprostřed noci přepadnou a vyvraždí malý tábor. Mezi obětmi je i několik dětí, kterým krutí bratři uříznou hlavy. Stejně skončí paní Stegallová, která jim, jak už to tak osadníci s poutníky často dělají, nabídne večeři a nocleh. Jeden z bratrů dokonce podřízne hrdlo i jejímu čtyřměsíčnímu synovi.
Krutá pomsta
O rok, a několik dalších vražd, později, je 24. srpna 1799 dvojice konečně vystopována a dostižena. Zatímco Malému Harpovi se daří uprchnout, Velký je sražen z koně kulkou.
Jeden z pronásledovatelů, příbuzný vyvražděné rodiny Moses Stegall, mu pak osobně a pomalu zaživa uřízne hlavu. Za vlasy ji pak přibije ke sloupu na nejbližší křižovatce.
Malý Harpe se sice pod jménem John Setton několik let ukrývá mezi říčními piráty, ale nakonec je v roce 1804 dopaden a popraven na šibenici. Ačkoli jsou mrtví.
Jejich řádění poznamená Kentucky natolik, většina Harpových, kteří tu žijí, si raději změní jméno, aby s nimi nebyli spojováni.