Skip to content

Boříme mýty o Vikinzích: 5 zažitých představ, které nejsou pravdivé!

Naše představy o dávných severských válečnících jsou díky filmům, románům nebo komiksům značně zkreslené. Jaké jsou největší omyly, které se o Vikinzích tradují?

1. Nosili helmy s rohy

Vikinské válečníky si nejčastěji představujeme v rohatých přilbicích. Neexistuje ale jediný důkaz, že by něco podobného kdy nosili. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné. Byly ale používané k náboženským obřadům, navíc pravděpodobně vymizely ještě před nástupem Vikingů. O rozšíření této mylné představy se přičinili kostyméři inscenací oper Richarda Wagnera z 19. století.
Vikinské válečníky si nejčastěji představujeme v rohatých přilbicích. Neexistuje ale jediný důkaz, že by něco podobného kdy nosili. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné. Byly ale používané k náboženským obřadům, navíc pravděpodobně vymizely ještě před nástupem Vikingů. O rozšíření této mylné představy se přičinili kostyméři inscenací oper Richarda Wagnera z 19. století.

2. Byli špinaví

Když se řekne Viking, představíme si nejspíš zarostlého špinavého vousáče. To je ale další velký omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Evropané se velice podivovali zvyku Vikingů dopřávat si nejméně jednou týdně koupel.
Když se řekne Viking, představíme si nejspíš zarostlého špinavého vousáče. To je ale další velký omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Evropané se velice podivovali zvyku Vikingů dopřávat si nejméně jednou týdně koupel.

3. Ženy Vikingů byly podřízené

Zatímco v Evropě to ženy neměly v době temného středověku vůbec snadné, u Vikingů si žily docela dobře. „U Vikingů měly ženy rovnoprávné postavení. Když muž odjel, přebírala žena veškerá práva včetně rozhodování o majetku, dokud se nevrátil,“ popisuje archeoložka Elise Naumannová. Sice se vdávaly už ve věku kolem 12 let, mohly ale dědit, žádat o rozvod a dokonce dostaly zpět věno, když bylo manželství rozděleno.
Zatímco v Evropě to ženy neměly v době temného středověku vůbec snadné, u Vikingů si žily docela dobře. „U Vikingů měly ženy rovnoprávné postavení. Když muž odjel, přebírala žena veškerá práva včetně rozhodování o majetku, dokud se nevrátil,“ popisuje archeoložka Elise Naumannová. Sice se vdávaly už ve věku kolem 12 let, mohly ale dědit, žádat o rozvod a dokonce dostaly zpět věno, když bylo manželství rozděleno.

4. Žili hlavně bojem a válkou

Někteří Vikingové sice opravdu trávili na mořích a v boji skoro celý život, ale drtivá většina žila běžný usedlý život obyčejných zemědělců. Chovali prasata, kozy a dobytek, žili na malých farmách a během roku byste je nerozeznali od jakéhokoliv jiného tehdejšího Evropana. Hlavní složkou stravy Vikingů bylo obilí, pěstovali především žito a ječmen. Oves pak používali především jako píci pro domácí zvířata.
Někteří Vikingové sice opravdu trávili na mořích a v boji skoro celý život, ale drtivá většina žila běžný usedlý život obyčejných zemědělců. Chovali prasata, kozy a dobytek, žili na malých farmách a během roku byste je nerozeznali od jakéhokoliv jiného tehdejšího Evropana. Hlavní složkou stravy Vikingů bylo obilí, pěstovali především žito a ječmen. Oves pak používali především jako píci pro domácí zvířata.

5. Nejčastěji nosily dva copy

Velkým omylem je i to, že Vikingové nosili dlouhé rozcuchané vlasy nebo spletené copy. Mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často mimořádně exotické. V archivech historiků se našel dopis jakéhosi saského otce, který prosí svého syna, aby se proboha česal a stříhal tak, jak se na muže sluší, a ne zženštile jako Vikingové.
Velkým omylem je i to, že Vikingové nosili dlouhé rozcuchané vlasy nebo spletené copy. Mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často mimořádně exotické. V archivech historiků se našel dopis jakéhosi saského otce, který prosí svého syna, aby se proboha česal a stříhal tak, jak se na muže sluší, a ne zženštile jako Vikingové.
Foto: bestwallpaper.com, tvguide.com, youtube.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Žebříčky

Legenda O sedmi spáčích: Komu patří obrovské hroby v Tunisku?

Na jihu Tuniska se nachází slavná osada Chenini, kam se sjíždějí turisté z celého světa. Neláká je sem pouze dávné skalní město, ale i bílá mešita Sedmi obrů, v jejímž okolí se nacházejí podivné obrovské hroby. Komu patří? Byli v nich opravdu pohřbeni obři, jak praví místní legenda? Po vyprahlé, suchem popraskané zemi utíká sedm mužů v dlouhých hávech. […]

Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV. Věděli jste, že měl mít jisté zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy? Ve svém životopise Vita Caroli se Karel IV. údajně zmínil o setkání s poltergeistem, hlučným duchem, který má způsobovat tajemné zvuky, samovolné zvedání předmětů a další záhadné jevy. Setkání se prý odehrálo […]

5 nejnebezpečnějších žen na světě: Jaké zločiny spáchaly?

Přinášíme exkluzivní přehlídku 5 zástupkyň něžného pohlaví, u kterých krása nehraje tu nejdůležitější roli. V hledáčku policie se ocitly díky nejrozmanitějším, vždy však velmi vážným zločinům. Jak to s nimi dopadlo? Kdo: Marie Dean Arringtonová (*1933) Život: Rodina této ženy z Floridy žije na hraně zákona. Domácí hádky se zbraní v ruce jsou na denním […]

Jak zbohatl bankéř Nathan Rothschild? Díky mazané lži!

„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rothschild. V kočáře jede na londýnskou burzu. Nemůže se dočkat, jak čerstvé zprávy z belgického bojiště využije ve svůj prospěch a kolik na nich vydělá. Nařizuje proto kočímu, aby popohnal koně. Němec Mayer Amschel Bauer (1743–1812) získává ve 2. polovině 18. století obchod od svého otce v německém Frankfurtu nad […]

Zobrazit více …