Skip to content

Boříme mýty o Vikinzích: 5 zažitých představ, které nejsou pravdivé!

Naše představy o dávných severských válečnících jsou díky filmům, románům nebo komiksům značně zkreslené. Jaké jsou největší omyly, které se o Vikinzích tradují?

1. Nosili helmy s rohy

Vikinské válečníky si nejčastěji představujeme v rohatých přilbicích. Neexistuje ale jediný důkaz, že by něco podobného kdy nosili. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné. Byly ale používané k náboženským obřadům, navíc pravděpodobně vymizely ještě před nástupem Vikingů. O rozšíření této mylné představy se přičinili kostyméři inscenací oper Richarda Wagnera z 19. století.
Vikinské válečníky si nejčastěji představujeme v rohatých přilbicích. Neexistuje ale jediný důkaz, že by něco podobného kdy nosili. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné. Byly ale používané k náboženským obřadům, navíc pravděpodobně vymizely ještě před nástupem Vikingů. O rozšíření této mylné představy se přičinili kostyméři inscenací oper Richarda Wagnera z 19. století.

2. Byli špinaví

Když se řekne Viking, představíme si nejspíš zarostlého špinavého vousáče. To je ale další velký omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Evropané se velice podivovali zvyku Vikingů dopřávat si nejméně jednou týdně koupel.
Když se řekne Viking, představíme si nejspíš zarostlého špinavého vousáče. To je ale další velký omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Evropané se velice podivovali zvyku Vikingů dopřávat si nejméně jednou týdně koupel.

3. Ženy Vikingů byly podřízené

Zatímco v Evropě to ženy neměly v době temného středověku vůbec snadné, u Vikingů si žily docela dobře. „U Vikingů měly ženy rovnoprávné postavení. Když muž odjel, přebírala žena veškerá práva včetně rozhodování o majetku, dokud se nevrátil,“ popisuje archeoložka Elise Naumannová. Sice se vdávaly už ve věku kolem 12 let, mohly ale dědit, žádat o rozvod a dokonce dostaly zpět věno, když bylo manželství rozděleno.
Zatímco v Evropě to ženy neměly v době temného středověku vůbec snadné, u Vikingů si žily docela dobře. „U Vikingů měly ženy rovnoprávné postavení. Když muž odjel, přebírala žena veškerá práva včetně rozhodování o majetku, dokud se nevrátil,“ popisuje archeoložka Elise Naumannová. Sice se vdávaly už ve věku kolem 12 let, mohly ale dědit, žádat o rozvod a dokonce dostaly zpět věno, když bylo manželství rozděleno.

4. Žili hlavně bojem a válkou

Někteří Vikingové sice opravdu trávili na mořích a v boji skoro celý život, ale drtivá většina žila běžný usedlý život obyčejných zemědělců. Chovali prasata, kozy a dobytek, žili na malých farmách a během roku byste je nerozeznali od jakéhokoliv jiného tehdejšího Evropana. Hlavní složkou stravy Vikingů bylo obilí, pěstovali především žito a ječmen. Oves pak používali především jako píci pro domácí zvířata.
Někteří Vikingové sice opravdu trávili na mořích a v boji skoro celý život, ale drtivá většina žila běžný usedlý život obyčejných zemědělců. Chovali prasata, kozy a dobytek, žili na malých farmách a během roku byste je nerozeznali od jakéhokoliv jiného tehdejšího Evropana. Hlavní složkou stravy Vikingů bylo obilí, pěstovali především žito a ječmen. Oves pak používali především jako píci pro domácí zvířata.

5. Nejčastěji nosily dva copy

Velkým omylem je i to, že Vikingové nosili dlouhé rozcuchané vlasy nebo spletené copy. Mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často mimořádně exotické. V archivech historiků se našel dopis jakéhosi saského otce, který prosí svého syna, aby se proboha česal a stříhal tak, jak se na muže sluší, a ne zženštile jako Vikingové.
Velkým omylem je i to, že Vikingové nosili dlouhé rozcuchané vlasy nebo spletené copy. Mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často mimořádně exotické. V archivech historiků se našel dopis jakéhosi saského otce, který prosí svého syna, aby se proboha česal a stříhal tak, jak se na muže sluší, a ne zženštile jako Vikingové.
Foto: bestwallpaper.com, tvguide.com, youtube.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Žebříčky

Nekompomisní boj o trhy: Benátčané bohatli i díky drahému šafránu

„Prodám šafrán“ vykřikne kupec na benátském trhu. Rozemleté blizny šafránu pochází z Persie a jsou vzácné. Jejich hrst vážící pouhých třicet deka je stejně drahá jako ušlechtilý jezdecký kůň. Zákazníci ale s nákupem stejně neváhají.  Z rozpadu trhu s kořením, který na konci 5. století n. l. ovládala Římská říše, začne těžit Persie. Arabští obchodníci se usazují na Zanzibaru a Pembě, v Indii, ale také na Cejlonu (dnešní Srí Lanka). Budují obchodní […]

Trhlina u Las Vegas: Co zpomaluje čas nad „městem hříchu“?

Představa cestování časem fascinuje i ty největší mozky světa. Einstein hledá způsob v teorii červích děr, Hawking v roce 2009 uspořádá sešlost pro cestovatele v čase, ale nikdo nedorazí. Nový objev amerického badatele ale možná posouvá lidstvo k tomuto fenoménu o krůček blíže. Říká se, že co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas. To […]

Ferdinand V. Dobrotivý se naučil pět jazyků

Před císařovým sídlem ve Vídni demonstruje rozčilený dav. „A mají k tomu povolení?“ zeptá se naivně rakouský císař Ferdinand V. zvaný Dobrotivý svého kancléře Klemense Metternicha, když z oken spatří rozzlobenou masu lidí. Ferdinandovy vladařské dny jsou v tuto chvíli už sečteny.   „Je to revoluce,“ odpoví rakouskému císaři Ferdinandovi V. Dobrotivému  (1793–1875) s pověstí slabomyslného prosťáčka na jeho otázku kancléř Klemens Metternich (1773–1859). V tu chvíli je mu už dávno jasné, že jakékoli […]

Zobrazit více …