Problém klimatických změn rozdělil společnost na dva nesmiřitelné tábory. Ovšem fakt, že dochází k tání pevninských ledovců, je neoddiskutovatelný.
S dalším důkazem nyní přišli před nějakou dobou badatelé z Kalifornské univerzity.
1,3 milimetru za rok, to na první pohled není nikterak závratná rychlost. Jenže i toto tempo může z dlouhodobého hlediska nadělat pěknou paseku. Přesně touto rychlostí se totiž kvůli tajícím ledovcům v Antarktidě a v Grónsku zvedá hladina světového oceánu. A tato rychlost se navíc zvyšuje…
Docela nepříjemnou zprávou je, že tání polárních ledovců nabralo v posledních dvou dekádách vyšší tempo.
Vědecký tým sdružený kolem Erica Rignota, jenž působí na Kalifornské univerzitě a také v NASA, své tvrzení dokládá nejen klimatickými modely ale i tvrdými daty ze satelitních snímků. A ta jdou obejít jen stěží.
Zvláště, když byla použita na dlouhé časové ose. Měření hladiny oceánu pomocí satelitů totiž probíhá již od roku 1992. Pro lepší představu vědci upřesnili, kolik hmoty polární ledovce za rok ztrácejí.
Ještě v roce 2006 ztrácely antarktický a grónský ledovec dohromady 475 miliard tun ledu. V roce 2011 se tato čísla zvýšila, u grónského ledovce o 22 miliard tun a u antarktického ledovce o 14,5 miliardy tun ročně, což činí asi 7,5 %.
Nemusí se to sice zdát tolik, ale rychlost, jakou tání nabývá, je alarmující. Pravda, tu a tam se vytvoří nový led, ale ten je křehčí a méně odolný.
„I v těch pár letech, kdy celková plocha ledu v Severním ledovém oceánu zůstává stabilní, tloušťka a objem ledové pokrývky klesají, a led je tak náchylnější k průběžnému ubývání,“ řekl jeden z předních odborníků na tuto problematiku, Ron Kwok z NASA.
Co tento stav znamená v praxi? Především ohrožení přímořských pevninských oblastí a také značné narušení biosféry. Pokud tempo tání ledovců vydrží, v roce 2050 se hladina světového oceánu zvýší o 15 centimetrů, v roce 2100 to již může být více než půl metru.
Řada ostrovů tak zmizí pod vodou. Některé ostrovní státy jsou s tímto stavem již smířeny. Například pacifické Tuvalu již připravuje plány na přestěhování svých občanů do Austrálie či na Nový Zéland.
Ostrovní státy v Oceánii palčivý problém zvyšování hladiny moří pociťují na vlastní kůži již dnes a není bez zajímavosti, že Česká republika od nich na půdě OSN sklidila ostrou kritiku za postoj některých svých představitelů ke klimatickým změnám.
I kvůli tomu se ČR nestala v roce 2008 nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Ohrožena je ovšem i Evropa, především její severozápadní část a také Itálie.
Zvedající se hladina moří může podnítit další migrační spirálu, která se pochopitelně dotkne i vnitrozemských států, ČR nevyjímaje. „Fakt, že tání pevninských ledovců může za růst hladiny oceánu, není nikterak šokující. Překvapivé ale je, jakým tempem k němu přispívá,“ uzavírá Eric Rignot.
