Ekosystém se pomalu, ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné vypouštění skleníkových plynů ohrožuje vše, co dosud známe. Studie z posledních let naznačuje, že např. Austrálie je na tom skutečně katastrofálně.
Překročení enviromentálních mezí, které jsou vnímány jako bezpečný prostor pro fungování lidí a dalších živých organismů, zkoumali výzkumníci v Austrálii a na okrajích Antarktidy, které jsou Austrálii blízké.
„Zjistili jsme, že 19 australských ekosystémů splňuje naše kritéria pro zařazení do kategorie kolabující.
Patří sem suché vnitrozemí, savany a mangrovové porosty severní Austrálie, Velký bariérový útes, Žraločí zátoka, chaluhové a vysokohorské lesy jižní Austrálie, tundra na ostrově Macquarie a mechové porosty v Antarktidě,“ uvedl Steve Morrison, vedoucí výzkumu.
Není šance na obnovu
Podle některých odborníků hrozí Australským ekosystémům kolaps, jenž je definován jako stav podstatně rozdílný od původního. Přičemž již není pravděpodobné, že by byla možnost na obnovu přírody.
„Naše studie vychází z naměřených údajů a pozorování, nikoli z modelování nebo předpovědí do budoucna. Povzbudivé je, že ne všechny námi zkoumané ekosystémy se zhroutily v celém svém rozsahu.
Například na Velkém bariérovém útesu máme stále několik neporušených útesů, zejména v hlubších vodách. A v severní Austrálii se nacházejí jedny z nejvíce neporušených a nejméně pozměněných lesních savan na Zemi,“ uvádí kolektiv výzkumníků.
Nedostatek vody
Ohrožena je významně také pitná voda, která je znečištěna střídajícími se povodněmi a požáry. Vědci připomínají, jak během nedávného sucha došla australským městům pitná voda úplně. „Tohle už je poplach, nejen pouhé varování.
Zjednodušeně řečeno, současné změny na celém kontinentu a jejich potenciální důsledky představují existenční hrozbu pro naše přežití i pro ostatní život, se kterým sdílíme životní prostředí,“ dodává na závěr Morrison.
