Alexandr Graham Bell přiblíží svůj tajemný přístroj k břichu dvacátého amerického prezidenta. Hlava státu rezignovaně leží na lůžku a bolestí zatne pěst. Unaveně pohlédne na slavného vynálezce.

Moc té novince nevěří, ale je ochoten podstoupit cokoli, co ho zbaví utrpení. Náhle je ve sluchátku připojeném k zařízení slyšet slabé pípnutí.

Do úřadu amerického prezidenta 4. března 1881 nastupuje James A. Garfield (1831 – 1881), jako v pořadí už dvacátá hlava státu.

Vystudoval Williamsovu univerzitu v Massachusets a než ho semele politika, živí se jako profesor klasických jazyků a literatury. Na jazyky má talent. Mluví latinsky, starořecky, španělsky i německy.

„Dokázal prý zároveň psát jednou rukou latinkou a druhou rukou řeckou abecedou,“ uvádí současná česká autorka Hana Chrástová. V době své inaugurace už má za sebou sedmnáctiletou kariéru v Kongresu.

Během svého působení zde se snaží usmířit dvě nepřátelská křídla Republikánské strany, a to stalwarts (oddané) a half-breeds (míšence). Když se nastěhuje do Bílého domu, ještě netuší, jak krátký čas mu bude dopřáno tady strávit.

Zmařená dovolená

Po téměř čtyřměsíčním úřadování se rozhodne dopřát si krátkou dovolenou. 2. července 1881 zamíří na Baltimorské nádraží ve Washingtonu. Má v plánu cestovat do New Jersey na východě USA za svojí ženou Lucretií a dětmi.

Na nádraží ale na něj čeká schovaný za lavičkou muž jménem Charles Julius Guiteau (1841–1882). Chce se mstít. Patřil mezi Garfieldovy příznivce a jako chicagský právník mu dokonce pomáhal ve volebním boji.

Jenže když se mu Garfield neodvděčí místem elitního diplomata, zanevře na něj. Teď vytahuje revolver a zezadu střílí po prezidentovi. Zatímco první kulka jenom škrábne o paži, druhá už pevně uvízne v dolní části zad.

Když Guiteau vidí, že střela neminula cíl, vykřikne: „Jsem stalwart a od této chvíle je prezidentem Arthur (Garfieldův viceprezident Charles Arthur, který patří ke druhému republikánskému křídlu-pozn. red.).“ Je okamžitě zatčen. Těžce raněného prezidenta odvážejí pryč.

Pomůže šikovný vynálezce?

Pacienta přepraví do Bílého domu. V následujících dnech se lékaři snaží o jediné: Najít a vyndat z jeho těla kulku. Americký lékař Willard Bliss (1825–1889), který o zraněného prezidenta pečuje, se snaží se střelu vyjmout pomocí kovových sond.

Bohužel se mu ale operace nedaří. U lůžka hlavy státu se nakonec vystřídá ještě devět dalších lékařů.

Nakonec 26. července 1881 přijíždí na Blissovu žádost do Washingtonu úspěšný americký vynálezce telefonu Alexander Graham Bell (1847–1922) se svou novinkou – detektorem kovu. Lékař věří, že s jeho pomocí kulku v prezidentově těle odhalí.

Ovšem vynálezci nedovolí jít hned za prezidentem. Trvá na tom, že se přístroj nejdříve musí vyzkoušet na veteránovi z americké občanské války. Pokus dopadne úspěšně.

Doplatí na špatnou hygienu

Když Bell přejíždí přístrojem nad Garfieldovým břichem, detektor vydává ve sluchátku slabý zvuk. Jenže to vypadá, jako by se signál ozýval vlastně odevšad… Vynálezce si proto není jistý, zda je to opravdu ono.

Proto stroj seřizuje a znovu zkouší na dalším válečném veteránovi. K prezidentovi se znovu vrací 2. srpna 1881. Opět si není úplně jistý. Pokus proto odkládá, chce na přístroji ještě pracovat. Ukazuje se ale, že přístroj fungoval správně.

Ovšem proti přesnému odhalení působí hned dva faktory: signál ruší kovové pružiny v matraci postele a Bell nesmí prezidentovo tělo přístrojem skenovat zezadu. Lékaři nařizují nehýbat tělem, aby nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu.

Prezidentovi už ale stejně nic nepomůže. Do rány mu pronikne infekce a na různých místech jeho těla se objevují bolestivé vředy plné hnisu. Zhubne téměř 30 kg a 19. září 1881 umírá na otravu krve.