To, co se odehrálo v první polovině 20. století, do té doby svět nikdy nepoznal. Čtyřicet let ohraničených první a druhou světovou válkou přepsalo geopolitickou mapu způsobem, jaký nemá v historii obdoby. Který moment obou válek dnes považují historici za klíčový?
Atentát na Františka Ferdinanda d’Este: Čtyři roky utrpení, na jehož konci budou miliony mrtvých, odstartují toho červnového dne v Sarajevu.

Následník rakousko-uherského trůnu přijíždí do města se svou chotí Žofií Chotkovou. Obyvatelé Bosny se však dosud odmítají smířit s nedávným násilným připojením své země k Rakousko-Uhersku a v Sarajevu panují silné protimonarchistické nálady.
Bosenský odboj navíc podporuje Srbsko a některé německé politické špičky, které už dlouhou dobu cítí, že jejich země je připravena na válku, ale samy ji rozpoutat nechtějí.
Nejprve neuspějí
A tak 28. června 1914 čeká na Františka Ferdinanda podél jeho plánované trasy Sarajevem šestice atentátníků se zbraněmi, které porůznu propašují přes státní hranice.
První dva se k činu nakonec neodhodlají, třetí v pořadí, Nedeljko Čabrinovič, do kolony vozů vrhne bombu, ale ta kvůli špatně nastavenému časovači vybuchne až za autem, ve kterém sedí rakousko-uherský arcivévoda, a zraní dvacet lidí.

František Ferdinand i po neúspěšném atentátu pokračuje v návštěvě podle plánu a po projevu u radnice se rozhodne v nemocnici navštívit zraněné. Cestou však jeho kolona špatně odbočí a zastaví před kavárnou, ve které sedí jeden z atentátníků, Gavrilo Princip.
Ten rychle vyběhne ven, přiskočí k arcivévodově limuzíně a vypálí dvě rány z pistole. Jedna zasáhne Františka Ferdinanda do krku, druhá Žofii do žaludku. Oba zemřou během několika málo minut.
Rakousko-Uhersko pojme atentát jako šanci zatočit s odbojnými Srby jednou provždy a podává Srbsku neakceptovatelné ultimátum. Po jeho vypršení mu vyhlásí 28. července válku.
3. srpna Německo vyhlašuje válku Francii a o den později jeho vojska vtrhnou do neutrální Belgie. Nejstrašnější konflikt, jaký svět do té doby poznal, právě začíná.