Pražský orloj je nejen hodiny, ale i složitý astronomický přístroj, který už přes 600 let ukazuje pohyby Slunce, Měsíce, znamení zvěrokruhu a různé druhy času. Jeho ciferník a pohyblivé sochy apoštolů fascinují turisty i astronomy. Co všechno tento středověký zázrak odhaluje?
Ukazuje čtyři různé časy. Dominantou a stěžejní částí pražského orloje je astronomický ciferník, který doplňuje kalendářní deska. Co je možné z nich vyčíst? Například různé časy. Třeba staročeský čas začíná nový den se západem Slunce.
Dělí se na 24 stejných dílků a vyčíst se dá ze zlatých gotických čísel po vnějším obvodu velkého prstence. Babylonský čas žádný jiný orloj ukázat neumí. Počítá se od východu do západu Slunce a má proměnlivou délku podle ročních období.
Najít zde lze i „náš“ středoevropský čas, ovšem ne jeho letní variantu. Orloj také umí ukázat, kudy zrovna putují Měsíc a Slunce či znamení zvířetníku, ukazuje i čas východu a západu či postavení Měsíce vůči Slunci.
Datum a svátek? Pro orloj žádný problém.
Kalendářní deska zářící zlatem, umístěná přímo pod ciferníkem, jejímž autorem je Josef Mánes (1820–1871) (mimochodem originál byl brzy pro svoji vysokou hodnotu schován) napoví, jaký je měsíc v roce, den i nepohyblivý svátek křesťanského kalendáře.
Sochy přibývaly postupně. Dvě okénka nad astronomickým ciferníkem, to je to, co na orloji baví nejvíce. Postupně se tu pohybují apoštolové. Ti sem ovšem podle všeho přibyli až koncem 18. století, kohout křičící nad jejich hlavami se přidal ještě později.
Apoštolům přihlíží uprostřed socha anděla, po stranách jsou Marnivec, Lakomec, Smrtka, Turek, Filozof, Archanděl, Hvězdář a Kronikář. Podle některých je i v tomto složení důmyslná symbolika.
Třeba smrtka – miláček současného publika – dříve vyvolávala hrůzu, prý klapala zuby. Dnes otáčí přesýpací hodiny vyjadřující odměřování času života a tahá za provaz umíráčku, který je ve věžičce nad orlojem.
Orloj, vrcholný produkt astronomie, matematiky a mechaniky své doby. Slovo orloj pochází z latinského slova horologium (italsky orologio) a znamená hodiny (hora = lat. hodina).
Původně byla řeč o těch věžních hodinách, které vedle času ukazují i například polohu Slunce a Měsíce na obloze, fáze Měsíce, polohy dalších planet či sluneční čas. Orloj byl vlastně předchůdcem planetária.
Pražský orloj je nejen krásnou památkou, ale i důkazem geniality středověkých vědců a řemeslníků. Jeho schopnost ukazovat různé časy, pohyby nebeských těles a kalendářní údaje z něj činí jedinečný nástroj, který i dnes fascinuje. Tento astronomický poklad zůstává symbolem lidské touhy po poznání vesmíru.
