Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin.

Od chvíle, kdy Neil Armstrong (1930–2012) v rámci mise Apollo 11 poprvé vstoupil na prašný povrch Měsíce, uplynulo 54 let.

Teď, o půl století později, má program Apollo doplnit/nahradit Artemis (v řecké mytologie to byli sourozenci), ambiciózní plán pojmenovaný po řecké bohyni lovu a Měsíce.

V jeho rámci hodlá NASA demonstrovat nejen nové technologie a systémy, ale také položit základy pro budoucí misi na Mars.

11/24

Cílem programu, jehož náklady by se podle generálního inspektora NASA, Paula K. Martina, měly do roku 2025 vyšplhat na 93 miliard dolarů, je uskutečnit průlet kolem Měsíce. Konkrétně po tzv. dráze volného návratu.

To znamená, že vesmírná loď Orion vstoupí na oběžnou dráhu naší jediné přirozené družice, dále však proletí zhruba 10 tisíc kilometrů nad povrchem její odvrácené strany. Na zpáteční cestu se vrátí vlivem zemské gravitace.

Celkem by si měla cesta vyžádat 8–10 dní, přičemž od Země by se měla nosná raketa Space Launch System odlepit v listopadu příštího roku.

Houstone, tady Měsíc!

Kontakt se Zemí bude probíhat prostřednictvím systému Optical Communications System (O2O), a to z důvodu získání co nejobsáhlejších záběrů.

„Ty pořízené z Měsíce během programu Apollo byly, jak si jistě vzpomínáte, zrnité a nepříliš kvalitní,“ uvedl manažer Steven Horowitz. Díky revoluční technologii budou navíc zachycené snímky a videa odesílány na Zemi v reálném čase.

Laserová komunikace dále poslouží k přenosu ohromného množství vědeckých dat, pečlivě zaznamenávány budou také údaje nezbytné pro řízení letu a informace o zdravotním stavu posádky.

Podle NASA vše nasvědčuje tomu, že by optická komunikace v budoucnosti mohla být pro cesty na Měsíc klíčová. Agentura proto souběžně uvažuje o vybudování satelitního internetu jménem LunaNet.

Jedinečné kvarteto…

Značnou pozornost si vysloužila především čtyřčlenná posádka. Vstříc Měsíci totiž agentura vyšle také ženu, elektroinženýrku a astronautku Cristinu Kochovou (*1974), držitelku rekordu v kategorii „nepřetržitého pobytu ve vesmíru“.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) totiž v roce 2019 strávila 328 dnů.

Velení lunární mise bylo svěřeno do rukou zkušeného vojenského pilota Gregoryho Wisemana (*1975), kterého v roce 2014 proslavil pobyt na ISS v rámci Expedic 40 a 41. Role pilotů byla rozdělena mezi kanadského astronauta Jeremyho Hansena (*1976) a Victora Glovera (*1976), vůbec prvního Afroameričana, který kdy stanul ve vesmíru.

…v unikátním obleku!

Zatímco rok 2024 má být pro NASA „testovací“, a svým způsobem průkopnický, ten následující již půjde o všechno. V rámci mise Artemis III. by totiž dva z výše zmíněných astronautů měli po více než 55 letech konečně stanout na povrchu Měsíce.

A právě oni budou také první, kdo „naostro“ ozkouší skafandr Axiom Extravehicular Mobility Unit (AxEMU) od společnosti Axiom Space.