Trestanci jednoho jihoamerického vězení se protahují a sluní na nepříliš vzhledném dvoře. Svalovec s cigaretou v ruce sykne na nováčka, který stojí v koutě. „Za co seš tady?“ vyzvídá netrpělivě.

Dotázaný mlčí, nicméně po několika chvílích z něj vypadne, že pašoval chráněné papoušky!

Potřebujete rozlousknout kokosový ořech? Stačí zahvízdat a na rameni vám přistane kobaltově modrý ara hyacintový. Tomu stačí pár vteřin a ořech je na padrť.

Ořechy! Mňam, mňam

Svět se o modrém opeřenci se žlutými stíny kolem očí a zobáku dozví od anglického ornitologa Johna Lathama (1740-1837). Vědec popíše vycpaný exponát, jenž najde v pozůstalosti lorda Orforda.

Lathama například překvapí, jak je ara obrovský a barevný – sám mu tehdy dává jednoduché a nekreativní jméno, modrý papoušek. Kdyby jen tušil, že má, co dočinění s největším létavým papouškem světa!

Určití jedinci váží kolem 1,5 kilogramu a v případě délky těla se cifra zastaví na rovném metru. Mezi další přednosti patří obratný zobák. Podle báchorek umí bez skrupulí rozpárat kokosový ořech.

Vědci ale nad podobnými teoriemi kroutí hlavou, jedním dechem ale dodávají, že ara hyacintový skutečně disponuje silným zobákem. Ostatně nádherně modří ptáci rádi baští para či makadamové ořechy!

Dost jim k tomu pomáhá i zvláštní jazyk s kostí, kterým si na potravu klepají. Nepohrdnou ani zralým ovocem, za nímž jsou ochotni urazit desítky kilometrů.

Zvonící umíráček

Za zmínku stojí i jejich milostné návyky, pokud si jedinec najde partnera, vydrží s ním celý život. Obývají zejména kmeny palem, v nichž schovávají hnízda, kde se starají o mláďata. Ta s párem žijí pouze šest měsíců, poté vyrazí ku svému cíli.

Co se týče délky života, ptáci v klidu sfouknou 60 svíček! Pokud chcete, aby vám ara hyacintový přistál na rameni, musíte vyrazit do Jižní Ameriky. Jenže populace těchto opeřenců rapidním tempem klesá. Některá čísla hovoří o posledních 3 000 kusech.

Na vině jsou zejména pytláci, protože cena ze jednoho papouška začíná na čtvrt milionu korun. Situace je natolik neúnosná, že státy jako Brazílie a Bolívie už roztomilého ptáka chrání zákonem, důrazně zakazují jejich vývoz.

V druhé zmíněné zemi musí pytlák na dva roky do chládku a zaplatit pokutu ve výši chyceného úlovku.

Vždyť je zelený!

Klid si nedají ani domorodci z kmene Kayapo, jež papouščí peří používají na své čelenky. Na výrobu jediné potřebují klidně i deset arů hyacintových! K tomu musíme přičíst úbytek přirozeného prostředí. Palmy totiž mizí kvůli zemědělcům a stavbě hydroelektráren.

A tak ara hyacintový přežívá třeba v zoologických zahradách, nebo u některých chovatelů. Ti musí splňovat jasně stanovené podmínky. Jednou z nich je i klec z nerezové oceli, aby se papoušek, který umí vyvinout i šedesátikilometrovou rychlost, neprokloval ven!

Žádoucí je také sociální interakce a časté sprchování. Hygiena ale způsobuje zvláštní úkaz, kobaltově modrá barva mizí a opeřenec na pár chvil zezelená.