Sopky soptí, země má třesení, hromy a blesky, války, mor a cholera. Některé letopočty se opravdu snaží naložit lidstvu pořádnou porci katastrof a neštěstí. A pak je tu rok 536, který je podle vědců tím nejhorším. Zatím.

Není tomu dávno, co se vědci pod vedením historika Michaela McCormicka z Harvardovy univerzity po bedlivém bádání zjistili, který rok v dějinách lidstva byl tak špatný, že si zasloužil titul annus horribilis (strašlivý rok).

Rok s titulem „Nejhorší v dějinách“

Zdá se, že označení Temný středověk nemusí být tak filozoficky symbolické jak si mnozí myslí.

Při analýze vzorku odebraného z ledovce ve švýcarských Alpách totiž vědci vedení historikem Michaelem McCormickem a glaciologem Paulem Mayewskim odkryjí vrstvu, jejíž analýza potvrdí, že počátkem roku 536 udeřila katastrofa, která drastickým způsobem ovlivnila celý svět.

Badatel Dallas Abbott, sází na dopad komety nebo malého asteroidu, důkazy sulfátových usazenin v ledových jádrech však podporují spíš hypotézu mohutné sopečné erupce, ať už na Islandu, jak se domnívá McCormick, na území severní Ameriky, jak tvrdí profesor Chris Loveluck, nebo jako důsledek erupce sopky Ilopango v Salvadoru, jak se domnívají Robert Dull a John Southon.

Každopádně svět čeká něco, co ještě nikdo nezažil. Přichází to nečekaně. Během teplého jara se během krátké doby obloha zatáhne, setmí se, ochladí a slunce, přestože je vidět, přestane hřát. A už to tak zůstane.

Sněží i v červenci

Katastrofou do ovzduší vyvržený obsah totiž zakryje slunce nad celou severní polokoulí. Ta se na 18 měsíců ponoří do tmy, ve které den a noc splývají.

„Po celý rok Slunce vydávalo světlo bez jasu, bylo jako druhý Měsíc“ píše byzantský historik Procopius (500-554 n.l.). Svět zahalený do suché mlhy obestře nejzávažnější a nejdelší ochlazení za posledních 2300 let.

Dokonce i v letních měsících sněží a teplota zůstává těsně nad bodem mrazu. Úroda v Evropě i velké části Asie je zničena. V Ulsterské kronice se píše o tom, že od roku 536 na několik let zcela zmizel chleba.

Na řadě míst vypuká hladomor následovaný vlnou epidemií. Není před tím úniku, nedá se s tím bojovat.

Konec světa?

Nikdo navíc netuší jak a proč se to stalo, jak dlouho to bude trvat a jestli to vůbec skončí. „Je to boží trest!“ tvrdí jedni. „Nastává konec světa! Co jiného by to mohlo být,“ myslí si další.

Hospodářský rozvoj se každopádně téměř na celé jedno století zastaví, k čemuž přispějí i další masivní erupce následující v letech 541 a 547. Boj o potraviny uvrhne Evropu do chaosu a vše nakonec dorazí Justiniánský mor, který během následujících 50 let v několika vlnách zahubí přibližně polovinu obyvatelstva a urychlí zhroucení Římské říše na jenom konci světa a mayské civilizace na konci druhém.

V těsném závěsu je rok, kdy řádila Černá smrt

Do roku 1349 se Evropa neprobouzí právě s nadšením. Už je to dva roky, co se v sicilské Messině objevily první případy moru, který kolem roku 1330 vypukl v Číně, rychle zamořil většinu Asie, teď se šíří Evropou a nevypadá to, že by mu docházely síly. Naopak.

To, co se chystá předvést toho roku překoná i ty nejhorší noční můry. Evropští vládci selhávají v zavádění preventivních opatření, a ty, o které se pokusí, nefungují.

Pašeráci obcházejí nařízenou čtyřicetidenní karanténu, lidé chodí rabovat domy, jejichž obyvatelé podlehli nákaze, a tak se tak může dál šířit a zabíjet.

Než se rok nachýlí ke konci, nakazí polovinu evropského obyvatelstva, a než konečně za pár let odezní, bere sebou podle nejčernějších odhadů až 100 milionů lidí.