V dějinách byly ženy vždy považované za „slabší“ pohlaví pod nadvládou mužů. Jsou ale výjimky, kdy se pomyslného „žezla“ chytily a dokázaly pozměnit chod dějin. V čem vynikala anglická královna Alžběta I.?

Nechtěná dcera

Alžbětin příchod na svět nebyl vůbec jednoduchý. Její otec, Jindřich VIII. (1491–1547), toužil po synovi. I přesto ji prohlásil za legitimní dědičku trůnu. Po popravě Anny Boleynové ji otec následovnictví zbavil, před svou smrtí ho ale zase obnovil.

Přesto se Alžbětě dostalo dokonalého vzdělání v mnoha oborech. Jelikož se nikdy neprovdala a neporodila dědice, byla pátou a zároveň poslední panovnicí z rodu Tudorovců.

Traumatické návštěvy v ložnici

Po smrti otce si Alžbětu vzala do opatrovnictví poslední Jindřichova žena Kateřina Paarová, která se provdala za Thomase Seymoura.

Po nějakém čase začal Thomas čtrnáctiletou princeznu navštěvovat v její ložnici, což zřejmě způsobilo Alžbětin celoživotní zdrženlivý postoj k mužům. Po smrti Kateřiny si Seymour dokonce chtěl vzít Alžbětu za ženu.

Královská rada se ale obávala, že by mohl pomýšlet na trůn a odsoudila ho k trestu smrti.

Těžká cesta na trůn

Po smrti Jindřicha VIII. se ujal vlády jeho syn Eduard VI. (1537–1553), který ale velmi brzy zemřel. Po něm převzala žezlo nejstarší dcera Marie I., zvaná Krvavá. Přídomek si vysloužila kvůli hojným popravám protestantů, jelikož byla fanatickou katoličkou.

Dokonce na rok uvěznila i samotnou Alžbětu vychovávanou v protestantské víře. Po smrti Marie zdědila budoucí vladařka království s ochromeným hospodářstvím, válku s Francií a zmatkem v církevních otázkách. S jednoduchým vládnutím se tak Alžběta mohla rozloučit.

Slavné vítězství nad Španěly

Nároky na anglický trůn si činil vdovec po Marii I., španělský král Filip II. (1527–1598). Parlament proto začal na Alžbětu tlačit, aby se provdala a zajistila tak nástupnictví. Panovnice ale nechtěla riskovat ztrátu kontroly své vlády.

Roku 1584 vytvořil Filip II. alianci s katolickou ligou. Zvýšil tak vliv Španělska v Nizozemsku a nebezpečí španělské invaze do Anglie. Alžběta přislíbila vojenskou pomoc Nizozemsku a zahájila tak anglo-španělskou válku (1585–1604).

Stěžejní se stala v roce 1588 námořní bitva u Gravelines proti španělské Armadě. Vítězství v ní zajistilo královně nehynoucí slávu.

Bohatství přinášejí piráti

Nesmírný význam pro rozvoj Anglie měly úspěchy na moři. O ty se zasloužili především slavný korzár Francis Drake (1540–1596) nebo Walter Raleigh (1554–1618), který se pokusil kolonizovat území Severní Ameriky.

I přes veškeré snahy ale bezúspěšně.  Výhodou námořních lupů bylo především plnění královské kasy. Tyto výpady vytvořily základ pro další kolonizaci Britského impéria.