André Citroën je vizionář, který miluje nakloněnou rovinu a dokáže prohrát i miliony franků za jediný večer. „Kdybych takový nebyl, nikdy bych nebyl tam, kde jsem teď.“ I díky tomu, že byl hráč, dokáže vybudovat jednu z nejznámějších automobilek planety. Nedávno byla otevřena nově upravená stanice pojmenovaná po tomto bohémovi…
V jedné pařížské kavárně se zase válejí užmoulené noviny, které prošly desítkami rukou. Francouze zajímá, kolik ten prapodivný André Citroën (1878–1935) zase prohrál.
Až téměř legendární je historka, kdy v jedné pokerové partii prohrál za jediný večer 13 milionů franků.
Prý se pak zvedne od stolu, usměje se, potřese si rukou s ostatními a jde si dát panáka… Narodí se jako páté nejmladší dítě do židovské rodiny obchodníků s diamanty. Jenže když mu je 6 let, otec nakoupí špatné akcie a spáchá sebevraždu.
„Nebyl schopen smířit se s tím, že prohrál,“ vzpomíná pak. Smrt otce ho silně ovlivní. André Citroën vyroste v hráče, který umí pokoušet osud.
Budoucnost leží na kolech aut
Slídivou myslí hltá verneovky, zbožňuje zázraky vědy ve stínu rostoucí Eifellovy věže. To plus tvůrčí génius a pozoruhodná intuice ho nasměrují k technickému vzdělání.
V roce 1900, to mu je 22 let, si v Polsku, rodišti matky, všimne zvláštního provedení dřevěných ozubených kol na čerpání vody.
„Okamžitě jsem viděl, že v případě dokonalého zhotovení z kvalitní oceli budou mít dokonalý záběr.“ A tak si od matky půjčí peníze a vynález nechá patentovat. Šípovité ozubení se pak dostane do znaku jeho společnosti a je tu dodnes!
V roce 1905 začne vyrábět motory, dva roky nato ovládne krachující pařížskou automobilku Mors, kde zakrátko zvýší produkci z 10 na 100 auto měsíčně. Manželku potká v kasinu a rok slouží na západní frontě jako poručík dělostřelectva.
Avšak přesvědčí ty důležité, že bude platnější v průmyslu. Ministerstvu války navrhne, že vybuduje zbrojovku schopnou vyrobit 20 000 dělostřeleckých nábojů denně.
Dostane peníze, za šest neděl postaví haly a místo 20 000 granátů jich dělá 35 000. Tisíce žen, které musejí zastat práci mužů, motivuje zkrácením pracovní doby a hlavně tím, že kolem fabriky vybuduje obchody a školy.
Na Eiffelovku s tím jménem
Pár měsíců po konci války se setkává s Henry Fordem (1863–1947), přestaví továrnu na pásovou výrobu aut a rozhodne se pro malá, levná auta za necelých 8 000 franků (dnes asi 270 000 Kč).
„Jsem přesvědčen, že tenhle byznys má budoucnost. Na investice nehledím,“ říká hráč Citroën a rozehrává velkou hru. Do reklamy nahází takové prostředky, že v době, kdy existuje zatím jen jediný vůz Type A, vystavený na Champs-Elysées, má už 30 000 objednávek.
Vyhazovat peníze za marketing je riziko, ale André přesně to miluje. Risk a sázky. V kasinech prohrává obrovské sumy, ale on ví, co dělá. Díky pokeru je v novinách. Díky novinám ho zná celá Paříž. A díky Paříži má síť kontaktů.
Nechá vyrobit 150 000 kusů dopravních značek, které označí popiskem: „Daroval Citroën“ a taky si na celých 10 let zaplatí reklamu přímo na Eifellovce, která čtvrt milionem žárovek den co den svítí do okolí nápisem „Citroën“.
Originální výzdoba
V pátek 8. června společnost Citroën otevřela společně s pařížským dopravním podnikem RATP nově upravenou stanici metra „Javel – André Citroën“. U vstupu jsou umístěny informační panely představující historii Citroëna a čtvrti Javel.
Na nástupištích se historie připomíná na zdech, kde byly umístěny fotografie nejdůležitějších modelů značky s daty výroby.
Originální výzdoba důmyslně využívá charakteristické znaky Citroënu i RATP, časová linie táhnoucí se po celé délce stěny je provedena v grafice používané pro zobrazení linek metra.
Dalším novým prvkem jsou tři dotykové obrazovky, díky nimž mohou cestující navštívit virtuální muzeum Citroën Origins.
Zde se mohou ještě více ponořit do historie značky a prohlédnout si vozy v zobrazení 360°, k dispozici jsou rovněž fotografie a příběhy jednotlivých modelů.
