Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i Přemyslovců patří k atraktivním tématům. Výsledky svého tříletého archeologicko-genetického výzkumu například v roce 2019 zveřejnilo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea.

Vědci odebrali sliny 340 dobrovolníkům z Uherskohradišťska a porovnávali je se vzorky 75 osob, pohřbených v době od 9. do 13. století na hřbitově v Sadech u Uherského Hradiště.

„Můžeme říci, že z 340 respondentů výzkumu má 18 z nich shodu nebo výraznou podobnost složení haplotypů (skupin alel, forem genů, na jednom chromozomu – pozn. red.) jako sedm jedinců, jejichž kosterní pozůstatky pocházejí z kostelního pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech,“ říká Luděk Galuška z Centra slovanské archeologie.

Navíc 11 mužů ze zmiňovaných 18 patří podle Galušky skoro jistě k potomkům tří pohřbených velmožů z doby Velké Moravy a dvou lidí z 10.–13. století.

Kost ukázala, že jde o ženu

Ve stejném roce, tedy v roce 2019, došlo i k významnému objevu v rámci výzkumu přemyslovské DNA. Vědci zjistili, že pod svatovítskou rotundou na Pražském hradě neleží v hrobech označovaných K1 a K2 ostatky knížete Bořivoje a jeho vnuka Boleslava I. , jak do té doby předpokládali.

V hrobě se podle analýzy DNA z holenní kosti nachází žena. Může jít o Boleslavovu manželku kněžnu Emmu.

Příliš malá genetická rozmanitost

„Jen desetina lidí, kteří nám poskytnou svůj vzorek DNA, má své kořeny na dnešním území České republiky,“ tvrdí v roce 2007 Jan Zástěra ze společnosti Genomac.

40 % obyvatel České republiky má shodné znaky s dalšími lidmi zemí střední a východní Evropy.

Analýza, zveřejněná v roce 2015 v časopise Nature, prozrazuje, že genetická rozmanitost evropských obyvatel je velmi malá. Chromozomy Y u většiny evropských mužů vedou jenom ke třem jedincům, jež žili zřejmě před 3500–7300 lety.

Čechů je jenom 35 %

Výzkum, který roku 2017 provedla Masarykova univerzita v Brně, odhalil, že slovanské kořeny má ve skutečnosti jenom 35 % Čechů. Třetina se pyšní germánsko-keltským původem, 10 % má dokonce vikinské předky.

Odborníci z Institutu Maxe Plancka pro studium lidských dějin a z university v německém Tübingenu shromáždili DNA egyptských mumií z období 1400 př. n. l.–400 n. l.

Podle studie z roku 2018 patří mezi jejich příbuzné hlavně dávná populace z Blízkého východu.