Jak vypadá zánět mozkových blan, kde najdeme amygdalu a co jsou to bazální ganglia? To a mnohem více se dozvíte v naší stručné abecedě mozku.

Amygdala je párová mozková struktura, kterou v našem mozku najdete ve spánkovém laloku. Hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emocemi. Kromě toho ovlivňuje vaše chování při strachu i radosti.

Bazální ganglia jsou součástí koncového mozku. Jedná se o velká jaderná seskupení uložená pod pláštěm mozkové kůry.

Cévní mozková příhoda (jinak také mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) vzniká náhlou poruchou prokrvení určité části mozkové tkáně. Děje se tak buď kvůli uzávěru mozkové tepny, nebo kvůli jejímu krvácení.

Diencephalon, česky mezimozek, se ještě během zárodečného vývoje stává zadní částí očí (včetně sítnice) a dá tak vzniknout i některým očním centrům.

Epilepsie, zastarale padoucnice, je záchvatovité onemocnění mozku. Vyskytuje se minimálně u jednoho procenta obyvatel. Může být vrozená či získaná. Za vrozenou může dědičnost i nepříznivé vlivy prostředí během nitroděložního vývoje.

Získaná je pak obvykle způsobena úrazem.

Funkce mozku představují řízení takřka celého našeho těla a procesů. Od trávení, dýchání, tep (řízen z prodloužené míchy) až po pohyb a city.

Gyry jsou závity v mozkové kůře. Takzvaná gyrifikace probíhá již v embryonálním období. V době porodu je již dokončená.

Hypothalamus je zapojen do endokrinního systému (tedy žláz s vnitřním vyměšováním) a limbického systému. Souvisí s takzvanými somatickými reakcemi, které způsobí, že se červenáte nebo se vám zrychlí tep.

Infekční onemocnění mozku představují zánět mozkových blan a encefalitidu. Ta začíná bolestí hlavy, únavou a teplotou, neléčená může skončit poruchami hybnosti, halucinacemi i kómatem.

Jádra najdeme i v mozku – konkrétně spadají pod bazální ganglia a jde o Nucleus caudatus (ocasaté jádro) a Nucleus lentiformis (čočkovité jádro).

Komorový systém najdete uvnitř centrální nervové soustavy. Vyplňuje ho mozkomíšní mok neboli likvor. Tyto dutiny jsou ještě embryonálního vývoje.

Lidský mozek, odborně encephalon, představuje řídicí a integrační orgán nervové soustavy člověka. Váží přibližně 1300 až 1400 gramů, tedy 2 procenta lidské váhy. Mezi jeho nervovými buňkami existuje až biliarda synaptických spojení.

Migréna postihuje až 20 procent žen a šest procent mužů. Její původ je dodnes nejasný. Záchvat postihuje celý organismus. Po 50. narozeninách u žen počet záchvatů migrény klesá.

Neuroektoderm najdete u strunatců. Vyvíjí se z něj nervová soustava.

Otřes mozku představuje nejlehčí typ poranění mozku. Projeví se krátkodobou poruchou vědomí a neschopností vybavit si, co se během nehody dělo.

Přední mozek se u obratlovců dělí na dvě části – mezimozek a koncový mozek (telencephalon).

Reflex je odpověď organismu na dráždění receptorů. Nejjednodušší druh reflexu tvoří jen dvě nervové buňky (neurony).

Střední mozek, odborně mesencephalon, spadá pod centrální nervovou soustavu. Zprostředkovává reflexy, proudí skrze něj dráhy vedoucí signály z páteřní míchy do mozečku a mozkové kůry a také vzruchy opačným směrem.

Thalamus, česky hrbol mezimozkový, spadá pod zadní část mezimozku (diencephalon). Zprostředkovává převod informací k mozkové kůře a mozečku.

Unilaterální neglekt je poruchou pravého mozkového laloku, kvůli které přestanete reálně vnímat levou část těla a často i prostoru.

Varolův most spadá pod zadní mozek. Vystupuje z něj trojklaný nerv a tvoří jej hlavně motorická vlákna.

Zánět mozkových blan neboli meningitida je závažné infekční onemocnění mozkových obalů. Může mít buď hnisavou, nebo nehnisavou podobu. Zatímco první bývá bakteriální, druhou způsobují obvykle viry.