Ostropestřec mariánský patří k užívaným bylinám především ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků u zvířat, nebo pro účely veterinární medicíny a farmakologie.

Z výzkumu Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně bylo zjištěno, že výtažky ze semen ostropestřce mají u závodních koní také léčivé i regenerační účinky. Obdobně prospěšné by mohly být i pro člověka.

V neustálém zápřahu

Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní způsobuje poškození jejich jaterních buněk, svalů, myokardu a narušuje také jejich metabolismus.

Výzkumníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se nyní snaží toto riziko výrazně snížit tvorbou a podáváním doplňků stravy právě s obsahem výlisků ostropestřce mariánského.

Spolupracují na tom se Zemským hřebčincem Tlumačov, který poskytl k výzkumu koně i prostory.

„Vliv ostropestřce a fyzické zátěže sportovních koní na biochemické parametry krve nebyl doposud prozkoumán.

Pakliže bude prokázán pozitivní vliv, a dosavadní zjištění tomu nasvědčují, na zdravotní ukazatele v souvislosti se snížením negativních dopadů stresu, čímž je v důsledku ovlivněna sportovní výkonnost koní, tato technologie může být rozšířena i do dalších odvětví výživy nejen zvířat, ale i člověka,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR), která výzkum podpořila částkou přesahující tři miliony korun z Programu ZÉTA.

Pozitivní účinky

Ostropestřec mariánský má prokazatelně pozitivní účinky na zdraví. Krmila se jím různá hospodářská zvířata, byl a je zdrojem různých farmaceutických studií. Je oblíbený i pro svou nulovou toxicitu.

Jeho nejdůležitějšími obsahovými látkami jsou flavonoglykany, jejichž komplex je známý pod názvem silymarin.

„Látky obsažené v semeni ostropestřce mají potenciální vliv na zmírnění nebo prevenci negativních důsledků fyzické zátěže na organismus, mohou pozitivně ovlivnit i energetický metabolismus během samotné fyzické zátěže sportovních koní,“ vysvětlila Hana Dočkalová z Mendelovy univerzity v Brně.

„V rámci objektivního posouzení výsledků letos poprvé používáme systém fitness hodinek s GPS a hrudních pásů, které nám umožňují sledování srdečního tepu koní,“ dodala.

Tříletý výzkumný projekt se završí na konci příštího roku. Jeho výsledky budou k dispozici v podobě série odborných článků a užitného vzoru.