V červnu roku 2015 byla v okolí Pasohlávek na jižní Moravě otevřena archeologická naučná stezka s názvem „Brána do Římské říše“. Nachází se v oblasti, kde kdysi tábořily římské legie. 

 

Ty se zde zdržovaly ve druhé polovině 2. století n. l., někteří odborníci uvádějí, že Římané odsud odešli někdy kolem roku 180. Mušov je nejlépe dochovaným táborem římských legionářů na našem území, našly se tu například vojenské náholenice z 2. století n. l.

Nešlo o dočasný polní tábor, ale stabilní sídlo vojenské jednotky, které se zřejmě mělo stát základnou pro budování plánované římské province Marcomania. Z tohoto plánu však z ekonomických i politických důvodů nakonec sešlo.  

 

Neminuli ani Olomouc

Za vlády římského císaře Tiberia (42 př. n. l.–37 n. l.), kolem roku 15 n. l., zakládají Římané na území dnešního Rakouska stálý legionářský tábor Carnuntum. Jeho vybudování souvisí s vytvořením Rýnsko-Dunajské hranice říše a zázemí pro další výboje.  

 V roce 2001 potvrdily archeologické výzkumy, že se v Olomouci-Neředíně nacházel zřejmě nejseverněji ležící pochodový tábor římských vojsk na našem území. Vědci zde našli například římské mince nebo bronzové spony dokládající pobyt Římanů kolem roku 180 n. l.  

 

V Brně vykopali příkop

Stopy po římském vojenském ležení byly nalezeny díky leteckému snímkování také u obce Ivaň nedaleko Mušova. Vyskytují se zde dokonce zbytky dřevěných konstrukcí vybavených dvěma věžemi. Mělo jít o malé vojenské opevnění.  

 Další z římských legionářských táborů objevil výzkum v Brně-Modřicích. Zde se pomocí sond podařilo odkrýt dvě ramena opevňovacího příkopu, který tvoří písmeno V. Podobné objekty odhalili vědci také v Poštorné, ve Valticích a Šakvicích.