Domů     Fascinující zabijáci. Co jste netušili o žralocích?
Fascinující zabijáci. Co jste netušili o žralocích?
8.8.2021

Největším postrachem moří už dávno nejsou piráti. Místo lebky se zkříženými hnáty nás děsí špičatá ploutev vykukující nad hladinu. Dělá klikaté pohyby? To se žralok chytá k útoku! Rychle si tedy o něm přečtěte to nejzajímavější!

Žraloci však nejsou v moři proto, aby děsili lidi na dovolené. Jejich úkolem je hlavně udržovat rovnováhu mořského ekosystému. A i když to tedy vesměs tedy nejsou žádní beránci, rozhodně si zaslouží pozornost díky obrovské spoustě fascinujících vlastností.

Vysloužilí staříci

K naší planetě patří žraloci už od pradávna. Nalezené fosilie jejich hrozivých zubů naznačují, že brázdili zemské oceány už možná před 450 miliony lety! Jsou tedy podstatně starší než dinosauři, kteří se objevili až o 200 milionů let později.

Věkem se však nemají za co stydět ani ti žijící, řada druhů žraloků ve zdraví oslaví 100. narozeniny. Rekordmany jsou žraloci grónští neboli malohlaví, obývající chladné vody Atlantiku a Severního ledového oceánu, kteří se běžně dožijí až 400 let.

reklama

U jednoho z nich norští vědci dokonce odhadli 512 let – narodil se tedy v době, kdy Leonardo da Vinci vytvořil Monu Lisu!

A jak se vůbec dá poznat žraločí věk? Na obratlích těchto paryb se rok co rok tvoří proužky, které se mohou spočítat podobně jako letokruhy stromů.

Žralok obrovský pro nás není nebezpečný. V moři požírá jen drobné rybky a plankton. Foto: simonesaponetto / Pixabay.
Žralok obrovský pro nás není nebezpečný. V moři požírá jen drobné rybky a plankton. Foto: simonesaponetto / Pixabay.

Stovky tváří

Ve všech mořích a oceánech najdeme na 500 druhů žraloků. Od úplně malinkých, které se vám vejdou do dlaně (světloun Perryho), až po 12metrová monstra (žralok obrovský).

Ani ti však nemají na své prapradědečky megalodony, kteří požírali vše živé v oceánech před 3 až 23 miliony lety a dosahovali až 20 metrů!

Samice žraloků jsou většinou větší než samci, aby mohly snáze odnosit mláďata. Zároveň mají i tlustší kůži, protože samci do nich během páření koušou.

Žraloci hrají všemi barvami. I když nejčastěji jsou hnědí, olivově zelenkaví či šedí, strašidelný žralok šotek je například růžový, žralok modrý zářivě blankytný a žralok obrovský kropenatý jako slepice. Každý se pyšní zcela unikátním vzorem, podobně jako my máme otisky prstů.

Kůže žraloků rozhodně není tak hladká, jak vypadá na fotografiích. Foto: Wildfaces / Pixabay.
Kůže žraloků rozhodně není tak hladká, jak vypadá na fotografiích. Foto: Wildfaces / Pixabay.

Nekončící maraton

Pokud byste žraloka pohladili, ve většině případů nebude hladký – jeho kůže připomíná spíš smirkový papír. Je pokrytá plakoidními šupinami, jakýmisi výběžky ze zuboviny, které směřují k ocasu a pomáhají snižovat tření.

Žralok se tedy ve vodě pohybuje až neuvěřitelnou rychlostí. Nejlepším sprinterem je žralok mako, který zvládne až 64 km/h (a vyskočí 9 m nad hladinu)!

Mrštnost žralokům dodává i skutečnost, že nemají žádné kosti! Jejich skelet tvoří jen chrupavky, které mají oproti kostem poloviční hustotu. Zvíře je tak lehčí a ovládá prudší pohyby.

Žraloci jsou ale i úžasní vytrvalci, dokážou bez pauzy uplavat klidně i 4000 kilometrů! Proč si ani na chvilku neodpočinou? Nemohou! Aby jejich žábry mohly čerpat dostatek kyslíku, musí být stále v pohybu. Když se zastaví, nebudou moct dýchat!

Mistři smyslů

Cítíte tu kapku lidské krve v bazénu? Nejspíš ne. Kdyby tu byl však žralok, rozhodně mu neunikne. Jeho neuvěřitelný čich mu umožňuje pocítit látku rozpuštěnou ve vodě v poměru jedna ku miliardě!

Za čichem však nezaostává ani sluch, žralok slyší na několik kilometrů, a to i zvuky velmi nízkých frekvencí, které lidské ucho nemá šanci zachytit (třeba ty, které vydává ryba stahováním svalů).

A co zrak? I ten je perfektní, většina žraloků vidí dobře i v noci, díky odrazivé vrstvě pod sítnicí zvané tapetum. Sítnice u některých druhů také dokáže oko zahřívat, což pomáhá lépe zaostřit na pohyby.

Kladivouni mají ještě bonus navíc – díky prodloužené hlavě vidí na 360 ° kolem dokola.

A aby toho nebylo málo, žralok má ještě „šestý smysl“, který mu pomáhá ovládnout kořist. Umí vycítit elektrické pole, které ryby vyzařují do okolní vody!

Kladivouni mají vynikající rozhled do všech stran: Foto: bryan scott photography / Creative Commons / bryan scott photography/ CC BY-NC-ND 2.0.
Kladivouni mají vynikající rozhled do všech stran: Foto: bryan scott photography / Creative Commons / bryan scott photography/ CC BY-NC-ND 2.0.

Vrahové? Spíš oběti!

Na lapení kořisti je připraven dokonale! Máte přeci jen trochu strach, abyste se jí během dovolené u moře nestali také? Pravděpodobnost je malá, žralok usmrtí maximálně tak 12 lodí ročně.

Podle statistik vás s větší pravděpodobností zabije padající kokosový ořech, zasáhne blesk, udupe hroch, kráva nebo nosorožec.

V moři žraloci samozřejmě predátory nemají. Zabíjejí velryby, krokodýly i jiné žraloky, ovšem skóre turnaje žralok versus člověk je zcela jednoznačné. Lidé na celém světě údajně zabijí téměř 12 tisíc žraloků za hodinu a tedy více než 100 milionů za rok!

Obávaným dravcům neprospívá ani znečištění oceánů a globální oteplování, takže mezi nimi najdeme řadu ohrožených druhů.

Před žralokem lidožravým máloco živého uteče. Lidé však jeho hlavní kořistí nejsou. Foto: Travelbagltd / Creative Commons / CC BY 2.0.
Před žralokem lidožravým máloco živého uteče. Lidé však jeho hlavní kořistí nejsou. Foto: Travelbagltd / Creative Commons / CC BY 2.0.

Žraloku, proč máš tak dokonalé zuby?

Co nás tedy na žralocích tak děsí? Možná hrozivé zuby, jeden z jejich nejdůležitějších symbolů. Každý druh má trochu jiné (žralok mako špičaté, žralok bílý trojúhelníky…) a každý tedy na kořisti zanechává jiné otisky.

Opotřebení nehrozí, žralokovi se zuby neustále obnovují a celá nová sada mu naroste během jednoho týdne! V přední řadě má 45 až 50 zubů, v dalších řadách však již čekají další, připravené se kdykoliv posunou dopředu.

Někteří žraloci spotřebují za život až 50 000 zubů a triliony těch vypadaných se prý válejí na dně oceánů. Jejich sklovina je navíc pokrytá fluoridem a odolává bakteriím. Zuby se tedy žralokům ani nekazí!

Když se žraločí mládě narodí, chrup už má plně vyvinutý. A dokonce ho používá ještě předtím – hned jak se embryím v děloze zuby vyklubou, začnou na sebe útočit a navzájem se požírat!

Návrat ke kořenům

Březost žraloků je někdy pořádně dlouhá. U ostrounů trvá třeba celé 2 roky, což je nejdéle ze všech obratlovců na planetě.

Někteří žraloci kladou vejce, ovšem většina druhů rodí živá mláďata. Modrý žralok jich vrhne třeba i 135 najednou! A nemusí mít nutně stejného otce, žraločí samice může být oplodněna několika samci.

Některé jsou dokonce tak šikovné, že partnera ani nepotřebují. Například žraločice Leonie porodí v roce 2016 mláďata po 4 letech života v australském akváriu – bez jakéhokoliv oplodnitele!

Jeden dlouholetý výzkum odhalí zas jinou neuvěřitelnou vlastnost. Budoucí žraločí matky se často vracejí na místo, kde se narodily, aby vrhly mláďata zrovna tam! Celý svůj dlouhý žraločí život místo svého narození nezapomenou.

O všechny zuby žralok nikdy nepřijde. Nejen že má další do zásoby v zadních řadách, ale neustále mu dorůstají nové. Foto: ZEISS Microscopy / Creative Commons/ CC BY-NC-ND 2.0.
O všechny zuby žralok nikdy nepřijde. Nejen že má další do zásoby v zadních řadách, ale neustále mu dorůstají nové. Foto: ZEISS Microscopy / Creative Commons/ CC BY-NC-ND 2.0.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz