Zatímco planeta Země má svého nesmrtelného literárního Drákulu, za jehož „vzkříšením“ stojí irský spisovatel Bram Stoker, ve vesmíru se oproti tomu nachází přítomnost skutečného vampyrismu, a to v podobě atypického bílého trpaslíka.

Astronomové k pozorování kataklyzmického či explozivního proměnného sytému označovaného jako CTCV J2056-3014, ležícího ve vzdálenosti přibližně 853 světelných let od planety Země, použili satelit Evropské kosmické agentury (ESA) XMM-Newton.

Ve své studii, publikované v červenci 2020, popsali vesmírné těleso s obrovskou rotační rychlostí, tímto objektem, jak se záhy ukázalo, nebylo nic jiného než bílý trpaslík.

Bílí trpaslíci jsou považováni za konečný vývojový stav hvězd, jejichž hmotnost není dostatečně vysoká na to, aby se z nich stala neutronová hvězda.

Obohacují se ve svůj prospěch

Za tzv. kataklyzmické proměnné (CV) jsou považovány binární hvězdné systémy, které zahrnují jednak bílého trpaslíka, jednak hvězdného společníka.

Bílí trpaslíci jsou charakterizováni jako jádra mrtvých hvězd podobných Slunci, jejichž „plamínek života“ doslova vyhasíná. V případě, že je takové těleso součástí dvojhvězdného systému, lze se setkat s jevem, kdy je hvězda okrádána o svou hmotu.

Bílí trpaslíci díky této „podpoře“ přežívají biliony let. Odborníci pomocí teleskopu pozorovali, že v rámci dvojhvězdy dochází k nepravidelným a náhlým změnám jasnosti, nejprve se rapidně zvýší, poté se opět vše ustálí.

Z těchto poznatků usuzovali, že vysvětlením by mohla být přítomnost velice silného magnetického pole přímo v bílém trpaslíkovi.

Nejrychlejší ze všech

Skupina astronomů, v jejímž čele stál Raimundo Lopes de Oliveira z brazilské Universidade Federal de Sergipe, se rozhodla pro podrobnější výzkum, který by mohl jejich teorie prokázat.

Pomocí evropské fotonové zobrazovací kamery (EPIC) společnosti XMM-Newton provedli rentgenová pozorování systému CTCV J2056-3014. „Zahájili jsme rentgenový program XMM-Newton pro validaci kandidátů na CV, jež zahrnuje CTCV J2056-3014,“ vyjádřili se astronomové k následnému postupu ve svém bádání.

Díky pozorování se podařilo detekovat koherentní pulzaci v rentgenových paprscích, trvající zhruba 29,6 sekundy.

Vzhledem k tomu, že tato pulzace byla hlášena již v dřívějších studiích, je více než zřejmé, že se jednalo o rotaci bílého trpaslíka v CTCV J2056-3014 a zároveň že tento systém disponuje vůbec nejrychleji rotujícím dosud identifikovaným bílým trpaslíkem ve vesmíru.

Kolem svého hvězdného partnera oběhne za neuvěřitelných 1,76 hodiny. Z toho je možné usoudit velmi těsnou blízkost obou těles.