Český král Rudolf Habsburský (1281 – 1307) dává před lahůdkami přednost obyčejné jáhlové kaši, proto také získává přezdívku „král kaše“.
Příčinou jeho střídmosti ale není snaha nezruinovat dvorský rozpočet, ale střevní choroba. Mladý král náhle umírá v noci ze 3. na 4. července 1307, když u západočeských Horažďovic obléhá sídlo svého nepřítele Bavora ze Strakonic.
Stopy po jedu nenašel
Kronikáři se mylně domnívají, že příčinou smrti je úplavice, Erfurtská kronika ale vyslovuje podezření o otravě. Jenže český antropolog MUDr. Emanuel Vlček (1925 – 2006), který zlomky Rudolfových ostatků v roce 1991 zkoumal, žádné stopy po jedu nenašel.
Prasklý vřed
Vraždu vylučuje i skutečnost, že krátce před smrtí Rudolf pozval do svého stanu opaty Heidenricha ze Sedlce a Konráda ze Zbraslavi a požádal je, aby rozptýlili obavy o jeho násilné smrti.
Příčinou jeho konce tak zřejmě byl prasklý žaludeční vřed a následná otrava v břišní dutině.
