Píše se rok 180 před naším letopočtem. V odlehlé uličce Říma jsou u velké jámy shromážděni vyvolení, jež čeká zasvěcení. Dva kněží vedou majestátního býka, který se vzpouzí všemi silami.
Jeden z vyvolených leze do jámy a v tu chvíli projede stříbrné ostří býkovým hrdlem. Prameny krve stékají na muže v jámě. Je očištěn a bude zasvěcen!
Podle jiných zdrojů iniciační obřad probíhal jinak. Býk byl sice obětován, ale v rámci oběti došlo k neobvyklé manipulaci s býčími varlaty, jejichž krví byl zasvěcenec pomazán na čele. To mu mělo zajistit blahobyt a šťastný život.
Všichni kněží, kteří se uchýlili do služby bohyně Kybelé, museli podstoupit kastraci! Kromě toho se zúčastňovali extatických tanců a během nich se zraňovali dýkami, sekerami nebo biči po celém těle!
Přísně tajné
Kybelin kult je ve starověkém Římě po celá staletí značně oblíben a podlehne mu dokonce i několik císařů. Detaily zasvěcovacích rituálů ale zůstávají odkryty pouze malé skupině lidí, kteří bedlivě střeží své tajemství, jeho prozrazení se totiž trestá smrtí!
Rozmach kultu navíc utne křesťanský císař Theodosius I. (347–395), pro kterého je existence pohanských kultů naprosto nepřijatelná. Kybelin kult, stejně jako ty ostatní, se tak zahalí do mlhavého závoje tajemství.
