L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí lokálního CSR projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Letos se porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L’Oréal rozhodla podpořit trojici výzkumnic z oblasti medicíny, fyziologie a genetiky rostlin. Nadané vědkyně si mezi sebou rovným dílem rozdělí 600 tisíc korun.

Česká verze mezinárodního programu přilákala letos k účasti celkem 66 vědkyň, které splnily podmínku věku do 40 let a dosažení titulu Ph.D. ve vědeckých oblastech.

Do dubnového finále, které se uskutečnilo navzdory pandemii, se jich nakonec probojovalo 13. Tři z nich během osobní prezentace svých projektů zaujaly porotu natolik, že každou z nich ocenila částkou 200 tisíc korun. Peníze mohou vítězky použít libovolně k naplnění svých cílů.

Vítězky 15. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě:

MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D. – zkoumá nové příčiny dědičné periferní neuropatie, která postihuje periferní nervy a patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění.

RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D. – zkoumá strukturu rostlinných chromozomů a genomů s cílem pochopit, jak vznikly a jak se v průběhu evoluce měnily.

Mgr. Michaela Tencerová, Ph.D. – zkoumá funkční význam metabolických změn v kostní dřeni s cílem přispět k cílenější léčbě osteoporózy.

„Ženy ve vědě se podílejí na zásadních výzkumech po celém světě. Navzdory jejich pozoruhodným objevům však stále globálně podle posledních dat představují pouze třetinu výzkumných pracovníků a jejich práce si zřídka získá uznání, které si zaslouží.

Pouze 4 % Nobelových cen za vědu byla kdy udělena ženám a pouze 11 % vedoucích výzkumných pozic zastávají v Evropě ženy. Podobná situace panuje v České republice, kde je zastoupení žen mezi vědci jen 27 %.

I proto jsme rádi, že můžeme podporovat jejich úsilí a přispět k tomu, aby jejich příklad následovaly i dívky teprve nastupující generace,“ sdělila Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko.

„Aby se tento stav změnil, bude potřeba udělat řadu systémových změn, aby se ženám vyplácelo investovat do sebe a svých profesních cílů.

Zároveň je potřeba podporovat ženy už v mladém věku, aby následovaly své sny a ambice a přestaly je filtrovat optikou genderových stereotypů,“ řekla Ing. Ilona Mülllerová, DrSc., předsedkyně poroty programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika – talentový program.

Pandemie COVID-19 ještě výrazněji rozevřela nůžky genderových předsudků v oblasti výzkumu. Podle UNESCO Science Reportu pod 90 % odborných článků jsou podepsáni muži.

Tři čtvrtiny vědkyň uvedlo, že současná situace jejich profesionální a osobní rovnováhu negativně ovlivňuje.

České laureátky L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2021

MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D., pracuje pro LF UK v Motole.

„Dědičná periferní neuropatie je degenerativní choroba postihující periferní nervy. Typickým příznakem je progresivní svalová slabost a atrofie svalstva na dolních končetinách, později i na horních končetinách, někdy také porucha citlivosti.

Patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění. V ČR jí trpí okolo 4 000 pacientů. Součástí mé práce je objasňování vzácných a hledání nových příčin tohoto onemocnění.

V současnosti je popsáno, že patogenní varianty ve více než stovce genů mohou způsobovat dědičnou neuropatii. I po vyšetření těchto známých příčin zůstává původ nemoci neobjasněn u velké části pacientů.

Je to proto, že mnoho typů zatím ještě neznáme, a také proto, že může jít o varianty, které běžné metody nezachytí. Pro tyto pacienty se snažíme využít nejnovější nástroje genomiky tak, abychom zjistili, co jejich nemoc způsobuje.

Určení příčiny má zásadní význam pro pacienta, pro jeho/její rodinu. Znalost kauzálního genu a varianty nám umožní nabídnout správné genetické poradenství, lépe specifikovat prognózu a v některých případech i lépe směrovat léčbu.

Mimo jiné je objasněním příčiny ukončena někdy i mnoho let trvající „diagnostická Odyssea“, což má významné psychologické i společenské dopady.“

RNDr. Terezie Mandáková, PhD., pracuje pro CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

„Jeden z největších civilizačních problémů představuje růst světové populace. Víme téměř jistě, že v roce 2050 nás bude 10 miliard, tedy o 2,5 miliardy více než v současné době.

Odhaduje se, že budeme muset vyprodukovat o 60 % více potravin než nyní, přičemž již v dnešní době téměř 1 miliarda lidí trpí chronickou podvýživou. Veškerá naše potrava pochází přímo nebo nepřímo z rostlin (i zvířata se krmí rostlinnými produkty).

Nemůžeme zvětšit zeměkouli, a tím i plochu obdělávané půdy, co však můžeme, je zlepšit kvalitu zemědělských plodin. Klasické metody šlechtění jsme už téměř vyčerpali.

Řešení přináší změna genetické informace rostlin, aby získaly nové vlastnosti (např. větší plody, lepší odolnost vůči suchu a patogenům, schopnost lépe využívat hnojiva nebo fixovat vzdušný kyslík).

V mém projektu se zabývám nepohlavním rozmnožováním semen, tzv. apomixií. V současné době, když farmář koupí osivo, vyrostou z něho geneticky identické rostliny.

Ale když farmář z vypěstovaných rostlin sklidí semena, kvůli pohlavnímu rozmnožování je dědičná informace pomíchaná. Tím se v nové generaci zvýší variabilita a oslabují se, nebo dokonce zcela ztrácejí žádané znaky.

Když dokážeme, aby rostliny s požadovanými vlastnostmi vypěstované ze semen byly geneticky identické s těmi mateřskými, způsobili bychom revoluci v zemědělství.“

Mgr. Michaela Tencerová, Ph.D., pracuje pro Fyziologický ústav AV ČR.

„Osteoporóza neboli řídnutí kostí se nazývá chronické onemocnění kostry. Dochází k nerovnováze mezi novotvorbou kostní hmoty a jejím úbytkem.

Kosti ztrácejí svoji pevnost, důsledkem se stává zvýšené riziko zlomenin převážně kyčelního kloubu, v oblasti zápěstí a páteře. Nejvíce se v ohrožení ocitají pacienti s metabolickými onemocněními, ať jde o cukrovku nebo obezitu, zejména ženy.

Naše nedávná zjištění ukázala, že lámavost kostí v obezitě způsobuje akumulace tukové tkáně v kostní dřeni, která vede k urychlenému stárnutí a vyčerpání jejích kmenových buněk, což zhoršuje vytváření zdravé kostní hmoty.

Hlavním cílem naší studie je proto zkoumat funkční význam metabolických změn v kostní dřeni a zjistit, zda jim lze zabránit pomocí dietních opatření nebo farmakologicky, tedy použitím léků pro léčbu metabolických onemocnění.

Naše poznatky mohou přispět k cílenější léčbě osteoporózy u pacientů, kteří jí trpí, nebo mohou vést k jejímu zabránění.“