Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš ano, ale možná by občas došlo k nedorozumění. Nebo k nechtěným úsměvným situacím.

Která běžná slova v minulosti tak trochu změnila svůj význam?

LETADLO

Původní význam: všechno, co létá

Když se řekne letadlo, vidíme obří stroj s motory. Naši předkové používající ke komunikaci staročeštinu si ale pod stejným slovem představili ptáka!

Zhruba od 19. století už ale nejde jen o ptactvo. „Letadlo“ nebo také „létadlo“ je všechno, co létá. Tedy třeba i balon nebo vzducholoď.

Když začnou létat „skutečná letadla“, žádné nové slovo tedy nepotřebují, prostě si ho ukradnou. A především zaberou jen pro sebe.

PITOMÝ

Původní význam: zvíře krmené pící

Pitomí jsou dnes hlavně lidé, dříve ale byla i zvířata. Přesněji ta, která žila s člověkem a nechala se od něj krmit „pící“ (plodinou určenou ke krmným účelům).

Sloveso „pitati“ znamená ve staročeštině „krmit“ a krmená neboli pitomá zvířata jsou vlastně zároveň i ochočená a krotká. Postupně se tedy význam přenese i na mírné a krotké lidi.

Ochočená zvířata však mají problém – nejsou schopná se o sebe postarat sama. Co příroda tyto tvory naučila, vlastně zapomněli, a působí teď jako hlupáci!

Svou pitomost, alespoň tedy v jazykovém slova smyslu, už ale před několika staletími raději přenechali lidem.

PRÁCE

Původní význam: utrpení

Práce je účelná a užitečná činnost, do které musíme vložit i nějaké úsilí. A někdy to úsilí docela bolí. V tu chvíli si však vzpomeňte na to, že dříve byla práce pro lidi mnohem bolestivější – staročeské slovo „práce“ totiž znamenalo doslova svízel či utrpení!

Říkalo se třeba, že se někdo upracuje k smrti, a význam se poté přenesl na námahu. A později i na konkrétní dílo, které onou námahou nebo činností vznikne.

Práce se z utrpení nevyvinula jen u nás. Podobě dřív při práci trpěli Rusové, Němci či Francouzi.

PADOUCH

Původní význam: odpadlý ze šibenice

Prostě bídák či ničema! Člověk, který provedl něco opravdu nepěkného, za což si zaslouží trest. Dříve byl takový člověk bez milosti odsouzen k šibenici.

Ale pozor, padouch se mu říkalo až v případě, že k popravě z nějakého důvodu nakonec nedošlo. Prostě od šibenice „odpadl“.

Podle jiné teorie se padouch neříkalo onomu odsouzenému, ale jeho dětem, na které se společnost poté dívala s opovržením. Někteří etymologové to však vidí zase jinak a padouch podle nich prostě jen mravně upadl. Ze šibenice to být nemuselo.

BÁSEŇ

Původní význam: lež

Poezii většinou vnímáme jako výraz vyšší kultury. Rozhodně tedy jako něco pozitivního. Když ale někomu řekneme „nebásni“, máme spíš na mysli, že si vymýšlí. A právě tady jsme u kořenů původního významu.

„Všeliká řeč obsahu nepravdivého, vysvětluje slovo báseň Gebauerův Slovník staročeský z roku 1903. Tedy vybájený příběh, doslova lež!

Původ odkazuje ke slovesu „bajati“, které znamenalo „říkat něco nepravdivého“. A jako nepravdivé považujeme také bajky, protože v nich zvířata vystupují nereálně jako lidé. Staročeské bajky byly veršované, možná proto se význam přesunul k tomu dnešnímu.

PIVO

Původní význam: jakýkoliv nápoj

Pivo se prostě pije. Stejně jako palivo se pálí, s hnojivem se hnojí, krmením krmí… Dříve tak „pivo“ znamenalo v podstatě jakýkoliv nápoj. Ovšem když se šlo „na pivo“, lidé tím měli na mysli většinou nápoj kvašený, a postupně se tedy název zúžil.

V podstatě jde o zcela běžný lingvistický proces, který se často děje i opačně. Tedy že se význam rozšíří. To je třeba případ slova Afrika, kterým se především v dobách římské říše, označovala jen Libye, protože se nejčastěji jezdilo právě sem. Dnes máme pochopitelně na mysli celý kontinent.

MAGOR

Původní význam: ten, kdo simuluje chorobu

Když je někdo magor, moc valné mínění o něm nemáme. Prostě pomatenec, šílenec, blázen, možná ještě víc v negativním slova smyslu.

Slovo pochází z řečtiny, ale náš současný význam je zcela český. Vnikl totiž tak trochu omylem či chybou – patrně za války, kdy se lidé snažili vyhnout vojenské službě, a proto si vymýšleli různé psychické choroby. Neboli přeludy či fantasmagorie.

Přestože „fantasmagorie“ vzniklo ve francouzštině ze slov „fanstasma“ a „agorie“ , Češi to rozdělili nesprávně na „fanstas“ a „magorie“. Kdo trpí magorií, je magor.

Jiná teorie odkazuje na hebrejské slovo „mágor“ (strach), ale to může být jen náhodná podobnost.