Co se děje během letního slunovratu? Z astronomického hlediska se Slunce ocitne na nejsevernějším bodě své pomyslné dráhy. Vstoupí tak do znamení Raka a na naší polokouli začíná léto. Tento den oslavují naši předkové tancem a bujarým veselím. Mají k tomu pádné důvody.

Už oni totiž zaznamenají, že dvakrát ročně se se Sluncem děje zajímavá věc. V určitém zimním dni, kdy je jen pár hodin světla, se ocitne v nejjižnějším bodě a poté se dny opět prodlužují.

O šest měsíců později, kdy nastane krátká noc a dlouhý den, je Slunce v nejsevernějším bodě a pak se dny začnou znovu zkracovat. Lidé v dávných dobách přisuzují mystický význam zejména letnímu slunovratu, který je začátkem nového teplého období.

Slavnosti návratu Slunce

Už v neolitu (mladší doba kamenná) dny, kdy se podle nich Slunce „vrací“, považují za počátek zimy a léta. Kromě jiného podle něj určují, kdy zasadit a sklízet plodiny. Ve starověku má letní slunovrat rovněž svůj význam.

Například v antickém Řecku zahájí odpočítávání do zahájení olympijských her. V tomto čase se také konají slavnosti boha Krona, který má pod palcem zemědělství a čas.

V Římě, v Egyptě i v Číně

Ve dnech před letním slunovratem oslavují starověcí Římané bohyni Vestu, ochránkyni rodinného krbu a v Číně je tento den spojován s ženskou silou jin a váže se k němu oslava Země.

V Egyptě letní slunovrat ohlašuje vzestup řeky Nilu a pomáhá předpovědět každoroční záplavy, na kterých je závislá úroda. Také pozice známé Sfingy při letním slunovratu se zdá být zvolena strategicky:

ozařují ji zvláštním způsobem sluneční paprsky, když slunce zapadá mezi Velkou (Chufuovou) a Rachefovou pyramidou v Gíze.

Ve znamení magie a tanců

Severští a středoevropští pohané germánského, keltského i slovanského původu vítají příchod letního období planoucími vatrami, které jsou kromě jiného spojeny také s magií. Věří se, že mohou pomoci zahnat démony a zlé duchy a zažehnout oheň lásky.

Pořádají se bujaré oslavy, spojené s tancem, veselím, kouzly i nevázanými sexuálními radovánkami. A za nejsilnější jsou považovány magické rituály, prováděné právě během letního slunovratu.

Také se hledají poklady a sbírají byliny, které pak při podání mají mít nejsilnější účinky.

Pro Vikingy jde o důležité období roku, kdy se scházejí, aby diskutovali o právních záležitostech a řešili nejrůznější spory, protože podle nich slunce pomůže vnést jasno do všech sporů.

Svatojánské vatry

Během příchodu křesťanství do Evropy se důležité svátky soustředí právě kolem těchto dnů. Zatímco blízko data zimního slunovratu se slaví narození Ježíše Krista, s letním slunovratem se pojí oslavy narození Jana Křtitele.

Nové křesťanské zvyky pak splynou s mnohem staršími pohanskými rituály a příchod letního slunovratu má dodnes v Evropě podobu svatojánských slavností. I když mohou probíhat odlišně, mají společné to, že jsou všude zapalovány obrovské ohně.

Oslavuje se podobně jako v pohanské době život, láska, víra v nadpozemské síly a naděje.