Domů     Darujeme plazmu co nejčastěji, abychom pomohli
Darujeme plazmu co nejčastěji, abychom pomohli
12.6.2021

Příležitost pomoci těžce nemocným je motivací pro naprostou většinu dárců krevní plazmy. Ukázal to rozsáhlý průzkum společnosti sanaplasma mezi 3500 dárci krevní plazmy. Většina se také shodla, že vpich nebolí a odběr probíhá rychle. I proto 88 procent z nich daruje plazmu pravidelně, jednou či dvakrát měsíčně.

Plazma se odebírá za pomoci přístrojové techniky – separátorů krevních složek –, kdy se odebere pouze plazma a ostatní části krve se vracejí zpět do oběhu dárce. Foto: rovin / pixabay
Plazma se odebírá za pomoci přístrojové techniky – separátorů krevních složek –, kdy se odebere pouze plazma a ostatní části krve se vracejí zpět do oběhu dárce. Foto: rovin / pixabay

Hlavním důvodem, proč Češi darují krevní plazmu, je možnost pomoci lidem, kteří to potřebují. Shodlo se na tom 6 z 10 dárců. Finanční příspěvek, který odběrová centra dárcům nabízejí jako kompenzaci za čas a cestovní náklady, je motivací pro 39 procent lidí.

Nepatrně více zajímají peníze muže (42 procent) než ženy (37 procent). Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který mezi českými dárci plazmy realizovala společnost sanaplasma.

Odběr plazmy je šetrnější než darování krve

reklama

Aspektem, který respondenti také zmínili, je i pravidelná zdravotní prohlídka. Každý dárce má totiž jednou za rok nárok na lékařskou prohlídku přímo v odběrovém centru. „Kontrola probíhá kvůli dodržení nároků na kvalitu odebrané plazmy.

Ale zároveň víme, že znalost vlastního zdravotního stavu je pro každého člověka velice důležitá,“ vysvětluje Alice Drábková, hematoložka z odběrového centra sanaplasma s tím, že dárci mohou otázky týkající se jejich zdravotního stavu kdykoliv zkonzultovat, protože v odběrových centrech je neustále přítomný atestovaný lékař.

Pro odběr jsou vhodní dárci všech krevních skupin. Foto: kalhh / pixabay
Pro odběr jsou vhodní dárci všech krevních skupin. Foto: kalhh / pixabay

Samotný odběr probíhá podle dárců rychle a vpich nebolí. „98 procent lidí se shodlo, že návštěva centra jim zabere jen chvíli. Většinou čas na odběrovém lůžku tráví čtením nebo hraním her na mobilu.

Mnozí jej využijí i k relaxaci během uspěchaného dne,“ doplňuje Jan Štěpánek, ředitel sítě odběrových center sanaplasma.

Důležitá je pro většinu lidí pochopitelně i skutečnost, že odběr krevní plazmy je velice šetrný a neohrožuje zdraví dárce. Shodlo se na tom zhruba 85 procent dotazovaných. „I proto je možné krevní plazmu darovat jednou za 14 dní.

Zatímco při darování krve se musí s dalším odběrem čekat několik měsíců,“ vysvětluje lékařka.

Před zařazením dárců do tohoto registru je nutné vstupní vyšetření s laboratorními odběry a EKG – vše je možné provést při předchozím odběru plné krve. Foto: Annett_Klingner / pixabay
Před zařazením dárců do tohoto registru je nutné vstupní vyšetření s laboratorními odběry a EKG – vše je možné provést při předchozím odběru plné krve. Foto: Annett_Klingner / pixabay

Dárci inspirují své okolí

Většina lidí možnosti darovat plazmu častěji využívá. Celkem 88 procent dárců přichází do centra jednou či dvakrát měsíčně, ukázal průzkum. A se stejnou pravidelností plánují odběry i do budoucna.

„Jen zhruba každý padesátý respondent uvedl, že další odběr už neplánuje,“ uvádí Jan Štěpánek.

Všeobecnou spokojenost dobrovolných dárců dokazuje i skutečnost, že většina z nich, celkem 96 procent, o možnosti věnovat plazmu nahlas mluví a doporučuje to svým blízkým. A poměrně úspěšně.

„Polovina našich dárců uvádí, že jejich zkušenost byla inspirací, na jejímž základě se někdo z jejich blízkých stal pravidelným dárcem,“ přibližuje Jan Štěpánek.

Dárce plazmy stráví na transfuzním oddělení přibližně 2 hodiny. Foto: michellegordon2 / pixabay
Dárce plazmy stráví na transfuzním oddělení přibližně 2 hodiny. Foto: michellegordon2 / pixabay

Podmínky, které musí dárce splňovat, jsou velice snadné. Pro mnohé až překvapivě. „Protože odběr plazmy je méně náročný, než odběr krve, jsou i kritéria pro dárce poměrně široká.

Z naší zkušenosti vyplývá, že naprostá většina zájemců o darování zákonem stanovené podmínky splní,“ dodává Jan Štěpánek. Stejně snadno pak většina lidí zvládne samotný odběr. „Dárci, kteří k nám chodí, nejsou žádní supermani.

Ale obyčejní lidé, kteří mají bolavá kolena, pylové alergie nebo třeba nadváhu, stejně jako všichni ostatní. Pro nemocné, jež jsou na plazmě závislí, jsou ale právě oni těmi největšími hrdiny,“ dodává.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz