Domů     Darujeme plazmu co nejčastěji, abychom pomohli
Darujeme plazmu co nejčastěji, abychom pomohli
12.6.2021

Příležitost pomoci těžce nemocným je motivací pro naprostou většinu dárců krevní plazmy. Ukázal to rozsáhlý průzkum společnosti sanaplasma mezi 3500 dárci krevní plazmy. Většina se také shodla, že vpich nebolí a odběr probíhá rychle. I proto 88 procent z nich daruje plazmu pravidelně, jednou či dvakrát měsíčně.

Plazma se odebírá za pomoci přístrojové techniky – separátorů krevních složek –, kdy se odebere pouze plazma a ostatní části krve se vracejí zpět do oběhu dárce. Foto: rovin / pixabay
Plazma se odebírá za pomoci přístrojové techniky – separátorů krevních složek –, kdy se odebere pouze plazma a ostatní části krve se vracejí zpět do oběhu dárce. Foto: rovin / pixabay

Hlavním důvodem, proč Češi darují krevní plazmu, je možnost pomoci lidem, kteří to potřebují. Shodlo se na tom 6 z 10 dárců. Finanční příspěvek, který odběrová centra dárcům nabízejí jako kompenzaci za čas a cestovní náklady, je motivací pro 39 procent lidí.

Nepatrně více zajímají peníze muže (42 procent) než ženy (37 procent). Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který mezi českými dárci plazmy realizovala společnost sanaplasma.

Odběr plazmy je šetrnější než darování krve

Aspektem, který respondenti také zmínili, je i pravidelná zdravotní prohlídka. Každý dárce má totiž jednou za rok nárok na lékařskou prohlídku přímo v odběrovém centru. „Kontrola probíhá kvůli dodržení nároků na kvalitu odebrané plazmy.

Ale zároveň víme, že znalost vlastního zdravotního stavu je pro každého člověka velice důležitá,“ vysvětluje Alice Drábková, hematoložka z odběrového centra sanaplasma s tím, že dárci mohou otázky týkající se jejich zdravotního stavu kdykoliv zkonzultovat, protože v odběrových centrech je neustále přítomný atestovaný lékař.

Pro odběr jsou vhodní dárci všech krevních skupin. Foto: kalhh / pixabay
Pro odběr jsou vhodní dárci všech krevních skupin. Foto: kalhh / pixabay

Samotný odběr probíhá podle dárců rychle a vpich nebolí. „98 procent lidí se shodlo, že návštěva centra jim zabere jen chvíli. Většinou čas na odběrovém lůžku tráví čtením nebo hraním her na mobilu.

Mnozí jej využijí i k relaxaci během uspěchaného dne,“ doplňuje Jan Štěpánek, ředitel sítě odběrových center sanaplasma.

Důležitá je pro většinu lidí pochopitelně i skutečnost, že odběr krevní plazmy je velice šetrný a neohrožuje zdraví dárce. Shodlo se na tom zhruba 85 procent dotazovaných. „I proto je možné krevní plazmu darovat jednou za 14 dní.

Zatímco při darování krve se musí s dalším odběrem čekat několik měsíců,“ vysvětluje lékařka.

Před zařazením dárců do tohoto registru je nutné vstupní vyšetření s laboratorními odběry a EKG – vše je možné provést při předchozím odběru plné krve. Foto: Annett_Klingner / pixabay
Před zařazením dárců do tohoto registru je nutné vstupní vyšetření s laboratorními odběry a EKG – vše je možné provést při předchozím odběru plné krve. Foto: Annett_Klingner / pixabay

Dárci inspirují své okolí

Většina lidí možnosti darovat plazmu častěji využívá. Celkem 88 procent dárců přichází do centra jednou či dvakrát měsíčně, ukázal průzkum. A se stejnou pravidelností plánují odběry i do budoucna.

„Jen zhruba každý padesátý respondent uvedl, že další odběr už neplánuje,“ uvádí Jan Štěpánek.

Všeobecnou spokojenost dobrovolných dárců dokazuje i skutečnost, že většina z nich, celkem 96 procent, o možnosti věnovat plazmu nahlas mluví a doporučuje to svým blízkým. A poměrně úspěšně.

„Polovina našich dárců uvádí, že jejich zkušenost byla inspirací, na jejímž základě se někdo z jejich blízkých stal pravidelným dárcem,“ přibližuje Jan Štěpánek.

Dárce plazmy stráví na transfuzním oddělení přibližně 2 hodiny. Foto: michellegordon2 / pixabay
Dárce plazmy stráví na transfuzním oddělení přibližně 2 hodiny. Foto: michellegordon2 / pixabay

Podmínky, které musí dárce splňovat, jsou velice snadné. Pro mnohé až překvapivě. „Protože odběr plazmy je méně náročný, než odběr krve, jsou i kritéria pro dárce poměrně široká.

Z naší zkušenosti vyplývá, že naprostá většina zájemců o darování zákonem stanovené podmínky splní,“ dodává Jan Štěpánek. Stejně snadno pak většina lidí zvládne samotný odběr. „Dárci, kteří k nám chodí, nejsou žádní supermani.

Ale obyčejní lidé, kteří mají bolavá kolena, pylové alergie nebo třeba nadváhu, stejně jako všichni ostatní. Pro nemocné, jež jsou na plazmě závislí, jsou ale právě oni těmi největšími hrdiny,“ dodává.

Foto: Úvodní foto: Big_Heart / Pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 – pixabay
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla