Komunistický poslanec Josef Teska a jeho kolegové interpelují 29. září 1924 v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění republiky Československé „o protizákonném a podvodném řádění fürstenberské kliky na Křivoklátsku a o podezřelém mlčení státních úřadů“.

Upozorňují na to, že za zámek Lány, letní sídlo prezidenta, byl od šlechty odkoupen státem za cenu daleko převyšující odhad…

Maximilián Egon II. Fürstenberk (1863–1941), přítel a poradce německého císaře Viléma II. (1859–1941), v letech 1897–1903 přestavuje rodový zámek v Lánech ve středních Čechách.

Proč probíhala nákladná rekonstrukce?

Zvyšuje počet místností na šedesát, na řadu přicházejí i moderní vymoženosti jako horkovzdušné topení, elektrické osvětlení a koupelny. K nákladnému zařizování dochází i přesto, že sem zajíždí už jenom na kratší pobyty.

Maxmilián Egon II. se dobře zná s prezidentem T. G. Masarykem (1850–1937).

Nákup pro reprezentační účely

Od Masarykova kancléře Přemysla Šámala (1867–1941) potom vzejde návrh, aby Československá republika koupila lánský zámek pro reprezentační účely.

Kupní smlouva podepsaná mezi Fürstenberky a státem v červenci 1921 stvrzuje prodej zámku za téměř 25 miliónů korun (v roce 1920 stála usedlost bez pole 50 tisíc korun) a další náklady na panství.

Aféra se nedořeší

Průběh prodeje přitom rozvíří v roce 1924 dobový tisk, který upozorňuje, že původní odhady hodnoty lánského zámku činily jenom 18 miliónů československých korun, ovšem prodán byl za mnohem vyšší sumu (25 milionů Kč).

Rozdíl činí přesně 7 milionů Kč. Aféra, proč se odhadní cena liší od skutečné prodejní, se ovšem nedořeší.