Příval obvinění se vymyká kontrole. Objevují se smyšlená obvinění, přestává platit presumpce neviny. Ke zničení života stačí ničím nepodložené obvinění. Zemi ovládá strach. To jsou dnešní USA. Ale stejné to bylo v 19. století.

Už jako devatenáctiletý mladík prudí Anthony Comstock (1844–1915) během americké občanské války spolubojovníky a vyčítá jim klení a rouhání. Role samozvaného ochránce morálky se mu zalíbí natolik, že se jí rozhodne zasvětit život.

Po vzoru křesťanských spolků vytváří v roce 1873 v New Yorku Společnost pro potlačování neřesti. A rozhodně nezahálí.

V kongresu jako agent ministerstva pošt úspěšně lobbuje za přijetí předpisu, který postaví mimo zákon nejen „zasílání oplzlých materiálů poštou nebo jinými druhy dopravy,“ ale také výrobu a zveřejňování informací o potratech, prevenci početí nebo ochraně před pohlavními nemocemi.

Získá od vlády mandát k prosazování tohoto zákona, jenže v jeho případě je oplzlost velmi široký pojem.

K sebevraždě dožene 15 lidí

Rozjíždí se štvanice, při níž s intenzivní podporou náboženských spolků, a za halasného potlesku tisku i „všech slušných lidí“, likviduje nejen lechtivé knihy, ale také učebnice anatomie, a do vězení posílá nejen pokoutní prodejce pornografie, ale i knihkupce, kteří zasílají medikům na univerzity anatomické atlasy.

Během svého tažení zničí přes 15 tun knih a 4 000 000 fotografií, chlubí se, že dostal za mříže 3600 lidí a 15 jich dohnal k sebevraždě.

Je mezi nimi například porodní asistentka a potratářka Ann Lohmanová (1812-1878) alias Madame Restell, kterou vláká do pasti falešným dopisem se žádostí o antikoncepci pro svou ženu (mimochodem, žádnou nemá).

Když je dostane, vtrhne k ní s policií v patách, ale dřív než ji dostane za mříže, podřízne si Ann hrdlo.

Smrt za manželskou příručku

Celostátní štvanice proti „spiklencům, kteří rozsévají po zemi neřest a hřích“, graduje v roce 1902 případem Idy Craddockové (1857-1902), autorky Svatební noci, vůbec první manželské příručky v dějinách USA. Je zatčena, přestože neskočí na lep a zdvořilým dopisem odmítne poslat knihu sedmnáctileté dívce, za kterou se Comstock vydává.

Soudce prohlásí její knihu za tak nepopsatelně oplzlou a rouhačskou, že do ní porotě během soudního řízení ani neumožní nahlédnout. Ta přesto uzná Craddockou jako vinnou, a to aniž se namáhá odebrat k poradě.

S vidinou pěti let za mřížemi, spáchá žena sebevraždu, když si podřízne zápěstí a ještě pro jistotu strčí hlavou do plynové trouby. Ještě předtím však napíše otevřený dopis, ve kterém Comstocka obviní ze své smrti a doufá, že její smrt, otevře Američanům oči.

Otevře. „Dohnal jste počestnou a nikterak špatnou ženu k smrti. Za to, co jste udělal, bych se já před Bohem odpovídat nechtěl,“ píše Comstockovi reverend William Rainsford (1850−1933). Noviny se poprvé staví proti Comstockovi.

Jeho Spolek přichází o podporu veřejnosti i sponzory. Mnozí ze něj tiše vycouvají. Sice pomalu, ale přesto, se situace uvolňuje.