Když cestovatel Henry Stanley v 70. letech 19. století jako první Evropan navštíví Kongo, položí základy k mnoha letům nevýslovného teroru místního obyvatelstva. Pomáhá totiž získat území pod naprostou nadvládu belgickému králi Leopoldu II.

Henry Stanley (1841–1904) není žádný jemný hoch. Život se k němu zachoval tvrdě. Už jeho narození provázejí nešťastné okolnosti a dětství prožívá v sirotčinci. Z toho důvodu je v pozdějších letech Stanley drsný chlap a někdy se chová až bezohledně.

Když se ho potom ujme bohatý obchodník, Stanley netuší, že o svoje štěstí po smrti svého patrona záhy zase přijde. Přesto se nenechá srazit na kolena.

Ze sirotka cestovatel

Stanley se stává reportérem a po hlavě se vrhá do nebezpečných cestovatelských dobrodružství. Hned během první cesty do Afriky si získá jméno, když se mu podaří najít ztracenou výpravu doktora Davida Livingstona (1813–1873).

Jeho věhlas mu přináší financování badatelské cesty podél řeky Kongo, která se stala jednou z největších pevninských expedic a trvala 999 dní. Po vydání Stanleyho cestopisné knihy se snad každý zatouží podívat na černý kontinent.

Jsou však tací, kteří ho chtějí kus vlastnit. A mezi takové patří právě král Leopold II. Belgický (1835–1909). Ten je do té doby v koloniálním rozvoji neúspěšný, jeho sžíravá touha ho proto žene zabrat si alespoň trochu afrického území pro sebe.

Mladého cestovatele pověří složitým úkolem. Založit v Africe Svobodný stát Kongo. Od počátku je však jasné, že to nebude jednoduché, Kongo si totiž Leopold nepředstavuje tak svobodné, jak by se podle názvu mohlo zdát.

Kruté masakry

Domorodí obyvatelé zrovna příliš netouží po belgické nadvládě krutého monarchy. Už jen proto, že území je přetnuto řekou Kongo – na obou březích žijí příbuzní, kteří jsou dohodou mocných na dlouhý čas rozděleni. Leopolda ale lidské životy nezajímají.

Touží jenom po obrovském přírodním bohatství, kterým Kongo oplývá. Proto bezohledně drancuje svoje nové území. Přírodní zdroje jako kaučuk, slonovinu a minerální zdroje se snaží získat pomocí jakýchkoliv prostředků.

Jeho armáda jako hlavní moc v zemi terorizuje místní obyvatelstvo. Brutální zacházení s domorodým obyvatelstvem nakonec vrcholí masakry. Během Leopoldovy vlády je zabito kolem 10 milionů původních obyvatel!

Nelidské zacházení s domorodci zahrnuje mimo jiné otrockou práci, popravy a sekání rukou.

Pohár přetekl

Ze začátku se mohlo zdát, že zvěrstva, kterých se Leopold v Africe dopouští, nejsou o nic horší než to, co dělali na černém kontinentu ostatní kolonisté. Jenže jeho krutost postupně nabývá na intenzitě a už před ní nemohou zavírat oči ani další kolonisté.

Závažnost situace vede nakonec k vyšetřování mezinárodní komisí. Ta potvrzuje nelidské zacházení s domorodci a pod tlakem veřejného mínění je Leopold II. donucen přenechat území belgickému státu.