Domů     Naděje pro nemocné s Alzheimerem
Naděje pro nemocné s Alzheimerem
16.5.2021

Odborníci z americké Pensylvánské státní univerzity (Penn State) jsou toho přesvědčení, že našli efektivní způsob, jak přeměnit tzv. gliální buňky (astrocyty) na neurony.

Tento objev by mohl být revolučním vývojem převratného léku, jenž by „opravoval“ poškození mozku.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence seniorů. Demence je jednou z nejvážnějších celosvětových zdravotních a sociálních krizí 21. století, a přesto je často zjištěna pozdě. Foto: geralt / pixabay
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence seniorů. Demence je jednou z nejvážnějších celosvětových zdravotních a sociálních krizí 21. století, a přesto je často zjištěna pozdě. Foto: geralt / pixabay

Základním stavebním kamenem mozku, jak je všeobecně známo, jsou neurony, jež přenášejí a zpracovávají informace jak z vnějšího, tak i z vnitřního prostředí.

Pokud však nastanou jakékoli komplikace v jejich fungování, např. z důvodu Alzheimerovy choroby, dochází k jejich „vyřazení“ z provozu. Regenerační schopnosti neuronů jsou totiž velmi omezené.

reklama

Funkční neurony ze sousedních buněk

Američtí vědci se snažili najít způsob, který by vyřešil tuto slabinu neuronů. Odpovědí jim byly tzv. gliální buňky, které mají za úkol neurony chránit, vyživovat a izolovat a které se oproti neuronům regenerují snadno.

Již z dřívějších výzkumů je potvrzena schopnost transformace gliálních buněk na neurony, ale tento proces vyžadoval devět malých molekul a samotná jeho klinická aplikace byla značně komplikovaná.

Odborníci z Penn State se proto snažili nalézt alternativní cestu, která by celý proces usnadnila.

Jedná se o 7. nejčastější příčinu úmrtí na světě. Podle epidemiologů se míra rozšíření dá pouze odhadovat, protože zůstává plno neurčených případů. Foto: geralt / pixabay
Jedná se o 7. nejčastější příčinu úmrtí na světě. Podle epidemiologů se míra rozšíření dá pouze odhadovat, protože zůstává plno neurčených případů. Foto: geralt / pixabay

Nová kombinace přináší efektivní výsledky

Rozhodli se otestovat stovky nejrůznější kombinace léků, z nichž se snažili získat nejefektivnější chemický vzorec.

Jako nejvhodnější se ukázala jednoduchá léčba využívající čtyř malých molekul, která převádí lidské astrocyty – nejběžnější typ buněk v nervovém systému – na nové neurony.

„Pomocí čtyř molekul, které modulují čtyři kritické signalizační cesty v lidských astrocytech, můžeme účinně přeměnit až 70 % lidských astrocytů na funkční neurony,“ vysvětluje badatelka Jiu-Chao Yin.

Výsledné chemicky přeměněné neurony přežívaly více než sedm měsíců v kultivační misce v laboratoři. Zde vytvořily velikou strukturu neuronové sítě a vysílaly chemické a elektrické signály – identické procesy vykonávají i neurony v mozku.

V zemích, kde není lékařská péče na dostatečné úrovní – absence diagnostických nástrojů, žádný přístup ke klinickým studiím a jen omezený počet specializovaných lékařů a výzkumníků -, je nediagnostikovaných na 90 % případů. Foto: Gadini / pixabay
V zemích, kde není lékařská péče na dostatečné úrovní – absence diagnostických nástrojů, žádný přístup ke klinickým studiím a jen omezený počet specializovaných lékařů a výzkumníků -, je nediagnostikovaných na 90 % případů. Foto: Gadini / pixabay

Tři, nebo čtyři molekuly?

Stejně jako se čtyřmi molekulami je možná přeměna astrocytů na neurony i se třemi molekulami. Potíž je ale v tom, že míra konverze klesne na 20 %. Vědci prováděli testy i s jednou molekulou, ale tyto pokusy nepřinesly žádné uspokojivé výsledky.

Zjednodušená léčebná metoda

Řešení v podobě pilulky přináší mnoho výhod, z nichž ta největší je, že lék, jenž by obsahoval malé molekuly, by se mohl snadno rozšířit po celém světě, a to i do oblastí, v nichž nejsou nemocniční systémy v pokročilém stádiu.

Cílem vědců je vyvinutí jednoduchého podávání léků v podobě prášku, jenž by pomohl pacientům s mrtvicí či Alzheimerovou chorobou po celém světě. Tento lék by regeneroval neurony, a tím u lidí obnovoval jejich ztracené schopnosti učení a paměti. Do té doby je ale zapotřebí vyřešit řadu technických otázek.

V současnosti se nemoc týká kolem 50 milionů lidí. Podle odborníků by se měl počet pacientů v roce 2050 dostat přes 130 milionů. Foto: Tumisu / pixabay
V současnosti se nemoc týká kolem 50 milionů lidí. Podle odborníků by se měl počet pacientů v roce 2050 dostat přes 130 milionů. Foto: Tumisu / pixabay

Vědci chtějí do budoucna ještě prozkoumat všechny možné vedlejší účinky. Výzkumný tým je však přesvědčen, že tato kombinace molekul je velmi slibná pro budoucí léčbu jedinců s neurologickými poruchami.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz