Domů     10 tajemství diktátora Stalina
10 tajemství diktátora Stalina

Stalin je řazen mezi nejkrvavější diktátory všech dob, má na svědomí miliony životů. Zároveň se mu však podařilo dosáhnout pokroku v řadě oblastí ekonomiky SSSR. Co jste o této rozporuplné osobnosti ruských dějin nevěděli?

reklama

Muž, kterého zná celý svět pod pseudonymem Stalin, se roku 1878 narodil jako Josif Vissarionovič Džugašvili v gruzínském městě Gori v rodině místního ševce. Gruzie byla tehdy nesmírně chudá země, ovládána od konce 19. století Ruskem.

V roce 1905 dokonce v zemi vypukly nepokoje, obyvatelé země se bouřili proti rusifikaci. Samostatnost, byť jen naoko, získala země až po první světové válce. Ovšem už roku 1921 do ní vtrhla Rudá armáda a Gruzii násilně obsadila.

Násilí plodí násilí a stvořilo i Stalina

Josifova rodina byla chudá, žila v malém cihlovém domku s jednou místností a podkrovím. Chlapec byl inteligentní, vynikal především v historii a literatuře, čehož později často využíval během své politické kariéry.

reklama

Matka ho velice milovala, ale otec byl alkoholik s násilnickými sklony. Právě toto kruté a nespravedlivé bití udělalo z chlapce stejně bezcitného člověka, jakým byl jeho otec.

Všichni lidé, kteří stáli nad ním, mu později připadali jako jeho otec, proto se jim chtěl mstít. Začal rovněž usilovat o moc.

Tajemství č. 1: Jako malý se chtěl stát knězem

Aby se Josif stal knězem, bylo velké přání jeho matky Jekatěriny. Už v dětství proto hoch zpíval v kostelním sboru, šlo mu to více než dobře. Mladý Džugašvili následně vstoupil do kněžského semináře.

Dopomohlo mu k tomu stipendium, matčino odříkání i vynikající studijní výsledky. Během studií se však seznámil s dílem Karla Marxe (1818–1883) a jeho myšlenkami revoluce, které ho okouzlily.

Začal se proto scházet s dělníky a stal se podzemním členem sociálně demokratické organizace.

Stalina poznamenal násilný otec. FOTO: Official photographer of Gori/Wikimedia Commons/Volné dílo
Stalina poznamenal násilný otec. FOTO: Official photographer of Gori/Wikimedia Commons/Volné dílo

Mstil se i za 20 let staré křivdy

Ze semináře kvůli tomu odešel. Církevní vzdělávání se nicméně později odrazilo ve způsobu jeho myšlení. Stal se z něj dogmatik, svět byl pro něj buď černý, nebo bílý, nic mezi tím.

Během studia si vypěstoval i fenomenální paměť, kterou v politice hojně využíval, a utvrdil se v tom, že lidé jsou zlí, hrubí, netolerantní a často podvádějí své blízké.

Za křivdy, které na něm jeho okolí spáchalo, byť jen v jeho představách, se byl schopen mstít i po dvaceti letech.

Tajemství č. 2: Pracoval jako meteorolog

V létě roku 1899 začal Josif pracoval na meteorologické observatoři a po nocích organizoval první dělnickou stávku.

Poprvé zatčen byl začátkem roku 1900.Přátele mu říkali Sosa, ale jemu se v knize gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegiho (1848–1893) Otcovrah zalíbil příběh národního hrdiny i zločince Koby a nechal se tak osl kého výrazu pro ocel a jména Lenin.

Jediná žena, ke které Stalin něco cítil, byla Jekatěrina Svanidzová. FOTO: Neznámý autor/WIkimedia Commons/Volné dílo
Jediná žena, ke které Stalin něco cítil, byla Jekatěrina Svanidzová. FOTO: Neznámý autor/WIkimedia Commons/Volné dílo

Svatba s první ženou i s revolucí

V roce 1904 se poprvé oženil, vzal si Jekatěrinu Svanidzeovou (1885–1907), se kterou měl syna Jakova (1907–1943). Byla první ženou, jež v něm zažehla nějaký cit. Příslušnice něžného pohlaví totiž považoval za méněcenné, vhodné jen k ukojení sexuální potřeby.

Doma se však příliš nevyskytoval. Byl ženatý především s revolucí a ani manželství mu nebránilo užívat si s jinými ženami, hlavně prostitutkami.

Platný člen bolševické strany

S Leninem se Josif poprvé setkal v roce 1905. Sám byl rozeným vůdcem a dokázal si získat autoritu, rovnocenný Leninovi však nikdy nebyl. Zvali jej i na zahraniční sjezdy bolševické strany, která byla formálně ustavena roku 1912 v Praze.

Kvůli zajišťování peněz pro stranické potřeby se z něj stal bankovní lupič, několikrát byl zatčen a skončil na Sibiři. V roce 1908 mu zemřela manželka na tuberkulózu, a s ní podle Josifa odešel i veškerý jeho cit.

O syna se nezajímal, chlapec vyrůstal u tety v gruzínském Tbilisi, jinak by skončil v sirotčinci.

Tajemství č. 3: Měřil jen 163 centimetrů

Inteligencí vyvažoval Stalin svůj nepříliš atraktivní vzhled. Jeho obličej hyzdily jizvy po neštovicích a od dětství měl špatně ohebnou ruku. Při odvodu do první světové války v roce 1916 byl kvůli ní shledán neschopným vojenské služby.

Byl rovněž velmi malého vzrůstu, měřil pouhých 163 centimetrů. Nosil proto boty s vyšší podrážkou a během proslovů stál vždy na malém stupínku. Na obrazech se pak nechával kreslit vyšší.

Během revolučních měsíců se Stalin sblížil se svojí další ženou, dcerou zasloužilého revolucionáře, Naděždou. Bylo jí tehdy pouhých patnáct let.

Zanedlouho se konala svatba, vlastně se jen zaregistrovali na úřadu jako manželé, protože v revolučním Rusku byly podobné obřady považovány za přežitek.

Když syna zajali, Stalin nehnul ani prstem. FOTO: Wolfram von Richthofen 1941cr/Wikimedia Commons/Volné dílo
Když syna zajali, Stalin nehnul ani prstem. FOTO: Wolfram von Richthofen 1941cr/Wikimedia Commons/Volné dílo

Syn se nezabil

V roce 1921 se manželům narodil syn Vasilij. Do Kremlu, kde Stalin se svojí rodinou žil, za nimi přijel i jeho prvorozený syn Jakov.

Pro otce byl ovšem zklamáním, neuměl rusky a stranil se ostatních, nebyl zkrátka reprezentativním potomkem, po kterém Josif prahl. Když se Jakov následně oženil se spolužačkou, Stalin se ho prakticky zřekl. Syn na to reagoval neúspěšným pokusem o sebevraždu.

Tím otce ještě více znechutil. Následně Jakov odešel do tehdejšího Leningradu a žil pod jménem Džugašvili.

Domácí pohoda začíná mít trhliny

Po Leninově smrti Lenina nebylo nástupnictví v čele strany ještě zcela jasné, moc však úspěšně kumuloval ve svých rukou Stalin. I tak si našel čas na rodinný život. Naděžda mu roku 1926 porodila dceru Světlanu, kterou Josif velice miloval.

S manželstvím to však začalo jít z kopce poté, co si domů přivedl opilou sekretářku, se kterou před manželčinýma očima skončil v posteli. Hádky a ponižování byly v rodině na denním pořádku.

Když Stalin dovolil manželce studium, zjistila, že život obyčejných lidí v Sovětském svazu se velmi liší od toho za zdmi Kremlu. Když mu to vyčítala, reagoval výbuchem vzteku.

Tajemství č. 4: Naděždu dohnal k sebevraždě

V roce 1932 u příležitosti oslavy 15. výročí Říjnové revoluce probíhaly v Kremlu bujaré oslavy. Stalin se opil a flirtoval s přítomnými manželkami vysokých straníků.

Když mu to Naděžda vyčítala, začal po ní házet slupky od pomeranče a oklepával na ni popel z papirosy. Při přípitku na zničení menševiků odmítla zvednout svoji číši. Stalin ji přikázal:

„Hej, ty tam, napij se!“ Naděžda odvětila, že není žádná „hej, ty“ a odešla od stolu s tím, že si jde lehnout. Ráno byla nalezena mrtvá s průstřelem u srdce. Vedle ní ležela pistole Walther. Stalina její smrt velmi zdrtila, považoval ji za zradu a protistátní čin.

Jako Jindřich VIII.

Nedlouho po Naděždině smrti se oženil potřetí, vzal si Rosu Kaganičovou. Tato krásná a vzdělaná žena učila literaturu a psala filmové recenze.

Kvůli Stalinovi se toho všeho vzdala a převzala péči o domácnost i Josifovy děti včetně nemanželského syna Borise, kterého měl se svojí sekretářkou. Stalin si toho nijak nevážil a dál prožíval řadu avantýr.

Začal si například s mladou úřednicí, ale tu svedl i jeho syn Vasilij. Zatímco syn dostal domácí vězení, dívka byla popravena sovětskou tajnou policií NKVD. A podobně zřejmě skončila i nebohá Rosa, když se vůdci znelíbila.

Podobně se svými manželkami nakládal i anglický král Jindřich VIII. (1491–1547).

Tajemství č. 5: Miloval westerny a Chaplina

Od roku 1934 se Stalinův život ustálil. Úřadoval v Kremlu. Většinou nevstával před polednem, ale často pracoval až do pozdních nočních hodin. Jednu slabost však přece měl, a to vášeň ke kinematografii.

Na večerních seancích se obvykle promítaly dva filmy, jeden sovětský a druhý zahraniční. Stalin miloval hlavně americké westerny, ačkoliv sovětský lid měl k americké kultuře přístup zakázaný.

Jednou, když promítali film o Chaplinovi, jako tulákovi, který nešťastně bloumal po světě, diktátor se prý rozplakal a hlesl: „To jsem já.“

Stalin zbožňoval filmy s Charlie Chaplinem a americké westerny. FOTO:Getty Images
Stalin zbožňoval filmy s Charlie Chaplinem a americké westerny. FOTO:Getty Images

Tajemství č. 6: Dvakrát na obálce časopisu Time

Těsně před napadením Polska Německem v roce 1939 a rozpoutáním 2. světové války podepsal Stalin s nacisty dohodu o neútočení, známou jako Pakt Ribbentrop-Molotov. Věřil Hitlerovi, že SSSR nenapadne. Když k tomu v červu 1941 došlo, byl v šoku.

Následně se postavil zpět do čela země i její armády. Válku vedl krutě a bezohledně. A to nejen vůči nepřátelům, ale i vlastním vojákům, které často posílal do nesmyslných akcí vstříc jasné smrti.

Proto byly lidské ztráty Sovětského svazu během 2. světové války nejvyšší ze všech zemí. Navzdory všemu byl dvakrát vyhlášen osobností roku, která nejvíce ovlivňuje současné dění.

Paradoxně se tak poprvé stalo v roce 1939, když se s nacisty dohodl na rozdělení Polska. Podruhé byl zvolen roku 1942, kdy se Sovětský svaz urputně bránil útoku svého bývalého spojence.

Tajemství č. 7: Syna nechal zemřít v koncentračním táboře

Poté, co německá armáda překročila 22. června 1941 hranice SSSR, musel narukovat i Stalinův syn Jakov Džugašvili. Ten byl ale už 16. července 1941 zajat. Nacisté později nabídli jeho výměnu za vězněné německé vojáky, včetně polního maršála Pauluse.

Stalin to však odmítl se slovy: „Nevyměním poručíka za německého polního maršála.“ Němci se následně Jakova marně pokusili získat ke spolupráci.

Převezli ho tedy do zajateckého tábora v Hammeburgu, kde v dubnu 1943 zaslechl záznam Stalinova projevu, ve kterém označil všechny zajatce za zrádce. Večer 14. dubna vyšel poté Jakov z baráku a vrhl se k plotu z ostnatého drátu. Německá hlídka neváhala a zastřelila ho.

Tajemství č. 8: Bál se létat letadlem

V průběhu války jednal Stalin s čelními představiteli spojenců, tedy s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem (1882–1945) a britským ministerským předsedou Winstonem Churchillem (1874–1965).

V roce 1943 se účastnil konference v iráckém Teheránu, v únoru 1945 pak Jaltské konference, a nakonec na přelomu července a srpna 1945 konference v německé Postupimi. Stalin však cestování nesnášel, panickou hrůzu měl především z letadel.

Bál se jich tolik, že kam jen to bylo možné, cestoval vlakem. A to ne ledajakým, měl svůj vlastní vagon, který byl navržený pro cara Mikuláše II. (1868–1918).

Vagon vážil 84 tuny a byl vybaven kuchyní, dvojicí kupé pro ochranku a důstojníky, Stalinovou ložnicí, koupelnou a záchodem a také velkým salonem. Dnes stojí v gruzínském Gori jako výstavní exponát.

Stalin raději všude jezdil vlakem. FOTO: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo
Stalin raději všude jezdil vlakem. FOTO: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Volné dílo

Tajemství č. 9: Laureát Nobelovy ceny míru

V průběhu války zahynulo na 20 milionů obyvatel Sovětského svazu včetně 9 milionů vojáků. Země tak utrpěla nejvyšší ztráty že všech válčících států, a to často kvůli nesmyslným rozhodnutím samotného Stalina.

Přesto byl jako jeden z vítězů nad Německem uznáván jako bojovník za svobodu a osvoboditel národů. Dokonce byl dvakrát, v roce 1945 a 1948, navržen na Nobelovu cenu za mír.

Přitom měl však na rukou krev dalších odhadem tří až téměř devíti milionů lidí, obětí hladomoru v oblastech jižního SSSR během násilné kolektivizace zemědělství a dále Velkých čistek ve 30. letech, při kterých nechal vraždit své skutečné i domnělé odpůrce.

Tajemství č. 10: Co měl společného s Johnnym Cashem?

Stalin se postupem času stával stále paranoidnějším a trpěl i mnoha zdravotními problémy. Po válce se výrazně zhoršil stav jeho již tak nemocného srdce, a to v důsledku nadměrného kouření, pití a přejídání se.

V roce 1945 prodělal infarkt, rozjela se u něj i ateroskleróza mozku. Obtíže pak vyvrcholily v březnu roku 1953 mozkovou mrtvicí, na jejíž následky 5. března zemřel.

Američané se o jeho smrti dozvěděli prostřednictvím slavného country zpěváka Johnnyho Cashe (1932–2003). Ten roku 1950 vstoupil do armády a záhy byl povolán do německého Landsbergu, kde měl za úkol dekódovat ruské vysílání z Morseovy abecedy.

reklama
Foto: Wikimedia Commons (i úvodní foto: US Army Signal Corps, volné dílo), Getty images,
Související články
Záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Záhady a tajemství
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Záhady a tajemství
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Záhady a tajemství
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
reklama
casopis
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz