Domů     Neodolatelné palačinky: Jsou nejstarším jídlem na světě?
Neodolatelné palačinky: Jsou nejstarším jídlem na světě?
13.3.2021

Sladké i slané, malé i velké, nadýchané i úplně placaté. Palačinky miluje celý svět a rozhodně to nemusí být jen ty zatočené s marmeládou, které si dáváme u nás. Docela obyčejné jídlo má tisíce tváří, ale především v sobě nese obrovský kus historie…

reklama

Vlastně je to tak trochu kouzlo. Vezmeme ty správné suroviny, smícháme je, tepelně upravíme… a vznikne z nich něco úplně jiného! Tento trik nejspíš lidé znají již minimálně 30 000 let.

Analýzy prastarých obilných zrn totiž naznačují, že již tehdy si lidé vyrábějí mouku a míchají ji s vodou. Pánev nemají, ale mohou těsto nalít na sluncem rozpálený kámen.

V mladší době kamenné (8000–5000 let př. n. l.), když už se rozvíjí zemědělství, dost možná přidají i vejce nebo kozí mléko. Jednoduchý pokrm má zřejmě rád i pravěký lovec z Alp, dnes celému světu známý jako Ötzi.

Než před 5300 lety po zásahu šípem tak dokonale zmrzne, že zůstane zachován i obsah jeho žaludku, poobědvá k masu z jelena a divoké kozy nejspíš také placky z mleté pšenice.

reklama
Ingredience, vzhled i oblohu postupně si upravujeme. Základní princip přípravy palačinek však lidé znají již tisíce let. Foto: RitaE/ Pixabay
Ingredience, vzhled i oblohu postupně si upravujeme. Základní princip přípravy palačinek však lidé znají již tisíce let. Foto: RitaE/ Pixabay

Antické dobroty

Milují je i staří Řekové. Vyrábějí je ze směsi medu, bílé mouky, olivového oleje a sraženého mléka. Neříkají jim tedy palačinky, ale „tagenias“ nebo „tagenites“, jak se zmiňují v 5. století př. n. l. básníci Cartinus či Magnes.

Spisovatel Athenaeus (170-223) poté ve svém díle Deipnosophistai popisuje i způsob přípravy. Oblíbené placky se posypávají oříšky a sezamovými semínky a polévají medem. A nejspíš nechybí ani čerstvý sýr.

Důkaz o výrobě „palačinek“ najdeme i v římském díle Apicius ze 4. století, jedné z nejstarších kuchařských knih světa. Podle receptu se smíchají vejce, mouka, mléko a med.

Směs se opeče a výsledkem je pochoutka nazvaná „alia dulcia“ (doslova „jiné sladkosti“).

Ve starém Řecku si pochutnávají na plackách s oříšky a medem, marmeláda a ovoce je spíš slovanskou tradicí. Foto: RitaE/ Pixabay
Ve starém Řecku si pochutnávají na plackách s oříšky a medem, marmeláda a ovoce je spíš slovanskou tradicí. Foto: RitaE/ Pixabay

S pánví až do kostela

V křesťanském středověku se palačinky stávají symbolem masopustu. Tradičně se konzumují především na masopustní úterý, tedy den před začátkem půstu, kdy by jídlo již mělo být skromné.

V řadě křesťanským zemí je masopustní úterý spojeno nejen s palačinkami, ale také s vyzpovídán se z hříchů. Aby na to lidé nezapomněli, z kostela zní zvon, především v Anglii symbolicky nazývaný jako „pancake bell“ (palačinkový zvon).

Zazvoní i v městečku Olney v hrabství Buckinghamshire v roce 1445, kdy ho podle známé historky zaslechne hospodyně smažící palačinky. Lekne se a ještě s pánví v ruce běží do kostela ke zpovědi!

Právě podle ní se prý ve městě Olney dodnes tradičně pořádá palačinkový závod. Ženy s palačinkou na pánvi běží za zvuku zvonu trasu směrem ke kostelu a palačinku musí nejméně třikrát otočit nadhozem. Na vítězku čeká v cíli polibek od zvoníka.

Plochý jako palačinka

V anglickém slovníku už se v 15. století skutečně objevuje slovo „pancake“, které se dnes používá pro palačinku. Během alžbětinské éry (1558-1603) se tato pochoutka stává oblíbenou snídaní. Jí se s kořením, vodou s lístky růže a také s jablky.

Podle dochovaných receptů se palačinky pečou nejčastěji z kukuřičné mouky, ale někdy třeba i z brambor, záleží, co je zrovna po ruce. Nejen v Anglii, ale i dalších evropských zemích už se však začínají podobat těm dnešním. A především jsou placaté!

Oxfordský anglický slovník z 1611 již zahrnuje známou frázi „plochý jako palačinka“, která má řadu přenesených významů. Označuje třeba ženy s plochým hrudníkem nebo hodně nížinatý terén. Dost ale angličtiny – jak je to u nás? Jak přišla česká palačinka ke svému jménu?

Dokonale univerzální jídlo. Na palačinky si můžete dát v podstatě cokoliv. Foto: Einladung_zum_Essen / Pixabay
Dokonale univerzální jídlo. Na palačinky si můžete dát v podstatě cokoliv. Foto: Einladung_zum_Essen / Pixabay

Placenta, nebo šikovný kuchař?

Jedna sladká historka nás přivádí do Paříže. Konkrétně tedy maďarského hraběte Esterházyho, kterého z roce 1687 pozve na banket francouzský král Ludvík XIV. (1638-1715).

Hrabě si s sebou vezme i osobního kuchaře jménem Francisco Palaccini, který má za úkol vyčenichat ve francouzské kuchyni nějaké zajímavé speciality. A těch samozřejmě není málo.

Palacciniho však zaujmou především placky, kterým Francouzi říkají „crêpes“. Chutnají skvěle, ale podávají se jen tak pocukrované (někdy tedy polité koňakem) a složené do trojúhelníku, což mu přijde skoro škoda.

Po návratu do domů je tedy Palaccini vylepší – upeče podobné, jen trochu tlustší, namaže marmeládou a zatočí do ruličky. Navrch přijde ještě šlehačka a olizuje se celé Rakousko-Uhersko!

Po kom mají palačinky jméno, by se tedy mohlo zdát jasné, ovšem jeden háček to má. Nikdo netuší, zda to všechno není pouhou legendou! Etymologický slovník u výkladu slova „palačinka“ opravdu k maďarštině směřuje, ovšem slovo se tu objevuje už u století dříve.

Maďarské „palacsinta“ neboli omeleta vychází z latinského „placenta“ (koláč), ještě dále bychom došli až k řeckému „plakús“ (plochý koláč).

Co země, to jiné palačinky. Někde se stáčejí do ruličky, například ve Walesu je například skládají na sebe. Foto: Kasiadziem / Pixabay
Co země, to jiné palačinky. Někde se stáčejí do ruličky, například ve Walesu je například skládají na sebe. Foto: Kasiadziem / Pixabay

Sirup, šlehačka i kaviár

Rychlé a praktické placky se postupně dostanou do celého světa. A v každé zemi samozřejmě mají ty svoje.

V Americe, kde se o popularizaci zaslouží především jejich velký milovník prezident Thomas Jefferson (1743-1826), se jim nejprve říká indiánské koláče, kukuřičné placky či slapjack. A co dnes již ke klasice americké snídaně patří? Rozhodně javorový sirup!

V Německu mají Pfannkuchen, které natrhají na proužky a obloží jimi misku s omáčkou, Švédové své pönnukaka stáčejí do ruliček a namáčejí ve šlehačce.

Velšané by vás pozvali na crempogy, kulaté placky menších rozměrů, které se potírají máslem a na talíři skládají do komínků. Ruské bliny zas připomínají spíše vdolky a plní se medem, marmeládou, ale také třeba kaviárem nebo houbami.

Kouzelné plameny

Známou palačinkovou velmocí je samozřejmě Francie, jejíž slavné crêpes jsou především mnohem tenčí než palačinky u nás. Francouzi je pak už upravují podobně jako my, ovšem minimálně jeden druh je speciální – Crêpes Suzette.

Traduje se, že jméno nesou po přítelkyni budoucího krále Anglie Edvarda VII. (1841-1910), který, ještě jako princ z Walesu, v roce 1895 navštíví Café de Paris v Monte Carlu.

Podnik ho chce poctít nějakou specialitou, a proto mu připraví tenké palačinky přelité karamelem, pomerančovou šťávou a pomerančový likérem.

Když je však má 15letý číšník Henri Charpentier ohřát a naservírovat, dezert nešťastnou náhodou vzplane! Výsledkem je nečekaně úžasná chuť, která okouzlí nejen prince Edwarda, a flambované palačinky se stanou oblíbenou specialitou.

Crêpes Suzette s pomerančovým likérem chutnají nejlépe flambované. Přijde se na to díky nešikovnému číšníkovi. Foto: La-fontaine, Pixabay
Crêpes Suzette s pomerančovým likérem chutnají nejlépe flambované. Přijde se na to díky nešikovnému číšníkovi. Foto: La-fontaine, Pixabay
reklama
Foto: Thechuk / Pixabay, 1 – 5: Pixabay
Související články
Zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Zajímavosti
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Zajímavosti
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Zajímavosti
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
reklama
casopis
zajímavosti
Když moře zrudlo krví: Útoky velkého bílého žraloka u ostrova Korfu
Dnes je to bezstarostný turistický ráj. Historie řeckého ostrova Korfu však v sobě ukrývá mapu, kterou jistě nenajdete v žádném turistickém průvodci. Červené kroužky na ní označují místa, kde došlo k ověřeným útokům velkého bílého žraloka na člověka. První útok žraloka v moderní době se na Korfu odehrál v roce 1847, a to nedaleko přístavu hlavního […]
Kancelářská sponka: Malý zázrak z drátu, který nikdo pořádně nevynalezl
Je malá, levná a většinu času tak nenápadná, že ji objevíme až ve chvíli, kdy potřebujeme spojit tři papíry a sešívačka je zrovna na druhém konci kanceláře. Kancelářská sponka přitom skrývá překvapivě zamotaný příběh. O její prvenství se hlásí několik vynálezců, nejznámější z nich dokonce Nor Johan Vaaler. Jenže právě tady začíná detektivka. Vaaler sice […]
Tajemné Tunisko: Hvězdné války i lodní hřbitovy
Tunisko není jen relaxace na pláži. Krajina této severoafrické země v sobě skrývá řadu zajímavých překvapení. Co může nabídnout? Na poušti památky Hvězdných válek a pod hladinou tajemné vraky lodí. Dá se zaměnit filmařská kulisa s památkami na válečné peklo? Mohou vraky lodí v pobřežních vodách stále skrývat neobjevené poklady? Odpovědi čekají na souši i pod […]
Čím nás překvapí korálové útesy? Trnovou korunou i jedovatým slizem
Jen na Velkém bariérovém útesu žije na 1500 druhů ryb, desítky druhů mořských hadů, plžů, mlžů a dalších živočichů. Místa, která se dostanou nad vodu, poskytují útočiště ptákům. Dohromady tvoří složitý ekosystém, kterému by mohly konkurovat jen deštné pralesy. Tvrdý krunýř a klepeta, která slouží k ochraně i lovu. To jsou koráloví krabi. Živí se […]
zajímavosti
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
Dnes ho najdeme v každém penálu a jeho obsluha je tak jednoduchá, že ji zvládne i školák se zavřenýma očima. Jenže ořezávátko není žádný pradávný pomocník. Když se první tužky objevují, o nějakém roztomilém plastovém udělátku není ani řeč. Tupá tužka znamená nůž, trochu trpělivosti a také slušnou šanci, že místo hrotu vznikne v prstu […]
Kostka cukru se rodí kvůli poraněnému prstu: Dačická hádka s homolí změní celý svět
Dnes ji hodíme do kávy, zamícháme a za pár vteřin na ni zapomeneme. Jenže malá kostka cukru má za sebou příběh, který začíná obrovskou homolí, sekáčkem, poraněným prstem a nejspíš i pořádně podrážděnou manželkou. Světový vynález se totiž nerodí v laboratoři plné bílých plášťů, ale v roce 1841 v moravských Dačicích. A hlavní padouch? Kus […]
Muchomůrka zelená může zabít, i když vypadá docela nevinně
Zářijové lesy voní houbami a košíky se plní hřiby, bedlami i liškami. Jenže mezi nimi může čekat nenápadný zabiják. Muchomůrka zelená patří k nejjedovatějším houbám na světě a její největší zbraní není nápadná barva ani odporný zápach. Právě naopak, může vypadat docela obyčejně a její jed nezničí ani vaření. Jed, který vypíná továrnu na bílkoviny. […]
Korkový špunt: Malý hrdina, který udrží bublinky pod kontrolou
Bez něj by možná slavnostní přípitek vypadal úplně jinak. Korkový špunt se tváří jako obyčejný kousek kůry, který čeká na svůj osud v hrdle lahve. Ve skutečnosti jde o geniální přírodní materiál, který lidstvo používá k uzavírání nádob už tisíce let. Korkový špunt není žádný francouzský vynález ze 17. století. Korkovou kůru jako uzávěr znají […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz