Domů     Neodolatelné palačinky: Jsou nejstarším jídlem na světě?
Neodolatelné palačinky: Jsou nejstarším jídlem na světě?
13.3.2021

Sladké i slané, malé i velké, nadýchané i úplně placaté. Palačinky miluje celý svět a rozhodně to nemusí být jen ty zatočené s marmeládou, které si dáváme u nás. Docela obyčejné jídlo má tisíce tváří, ale především v sobě nese obrovský kus historie…

Vlastně je to tak trochu kouzlo. Vezmeme ty správné suroviny, smícháme je, tepelně upravíme… a vznikne z nich něco úplně jiného! Tento trik nejspíš lidé znají již minimálně 30 000 let.

Analýzy prastarých obilných zrn totiž naznačují, že již tehdy si lidé vyrábějí mouku a míchají ji s vodou. Pánev nemají, ale mohou těsto nalít na sluncem rozpálený kámen.

V mladší době kamenné (8000–5000 let př. n. l.), když už se rozvíjí zemědělství, dost možná přidají i vejce nebo kozí mléko. Jednoduchý pokrm má zřejmě rád i pravěký lovec z Alp, dnes celému světu známý jako Ötzi.

Než před 5300 lety po zásahu šípem tak dokonale zmrzne, že zůstane zachován i obsah jeho žaludku, poobědvá k masu z jelena a divoké kozy nejspíš také placky z mleté pšenice.

Ingredience, vzhled i oblohu postupně si upravujeme. Základní princip přípravy palačinek však lidé znají již tisíce let. Foto: RitaE/ Pixabay
Ingredience, vzhled i oblohu postupně si upravujeme. Základní princip přípravy palačinek však lidé znají již tisíce let. Foto: RitaE/ Pixabay

Antické dobroty

Milují je i staří Řekové. Vyrábějí je ze směsi medu, bílé mouky, olivového oleje a sraženého mléka. Neříkají jim tedy palačinky, ale „tagenias“ nebo „tagenites“, jak se zmiňují v 5. století př. n. l. básníci Cartinus či Magnes.

Spisovatel Athenaeus (170-223) poté ve svém díle Deipnosophistai popisuje i způsob přípravy. Oblíbené placky se posypávají oříšky a sezamovými semínky a polévají medem. A nejspíš nechybí ani čerstvý sýr.

Důkaz o výrobě „palačinek“ najdeme i v římském díle Apicius ze 4. století, jedné z nejstarších kuchařských knih světa. Podle receptu se smíchají vejce, mouka, mléko a med.

Směs se opeče a výsledkem je pochoutka nazvaná „alia dulcia“ (doslova „jiné sladkosti“).

Ve starém Řecku si pochutnávají na plackách s oříšky a medem, marmeláda a ovoce je spíš slovanskou tradicí. Foto: RitaE/ Pixabay
Ve starém Řecku si pochutnávají na plackách s oříšky a medem, marmeláda a ovoce je spíš slovanskou tradicí. Foto: RitaE/ Pixabay

S pánví až do kostela

V křesťanském středověku se palačinky stávají symbolem masopustu. Tradičně se konzumují především na masopustní úterý, tedy den před začátkem půstu, kdy by jídlo již mělo být skromné.

V řadě křesťanským zemí je masopustní úterý spojeno nejen s palačinkami, ale také s vyzpovídán se z hříchů. Aby na to lidé nezapomněli, z kostela zní zvon, především v Anglii symbolicky nazývaný jako „pancake bell“ (palačinkový zvon).

Zazvoní i v městečku Olney v hrabství Buckinghamshire v roce 1445, kdy ho podle známé historky zaslechne hospodyně smažící palačinky. Lekne se a ještě s pánví v ruce běží do kostela ke zpovědi!

Právě podle ní se prý ve městě Olney dodnes tradičně pořádá palačinkový závod. Ženy s palačinkou na pánvi běží za zvuku zvonu trasu směrem ke kostelu a palačinku musí nejméně třikrát otočit nadhozem. Na vítězku čeká v cíli polibek od zvoníka.

Plochý jako palačinka

V anglickém slovníku už se v 15. století skutečně objevuje slovo „pancake“, které se dnes používá pro palačinku. Během alžbětinské éry (1558-1603) se tato pochoutka stává oblíbenou snídaní. Jí se s kořením, vodou s lístky růže a také s jablky.

Podle dochovaných receptů se palačinky pečou nejčastěji z kukuřičné mouky, ale někdy třeba i z brambor, záleží, co je zrovna po ruce. Nejen v Anglii, ale i dalších evropských zemích už se však začínají podobat těm dnešním. A především jsou placaté!

Oxfordský anglický slovník z 1611 již zahrnuje známou frázi „plochý jako palačinka“, která má řadu přenesených významů. Označuje třeba ženy s plochým hrudníkem nebo hodně nížinatý terén. Dost ale angličtiny – jak je to u nás? Jak přišla česká palačinka ke svému jménu?

Dokonale univerzální jídlo. Na palačinky si můžete dát v podstatě cokoliv. Foto: Einladung_zum_Essen / Pixabay
Dokonale univerzální jídlo. Na palačinky si můžete dát v podstatě cokoliv. Foto: Einladung_zum_Essen / Pixabay

Placenta, nebo šikovný kuchař?

Jedna sladká historka nás přivádí do Paříže. Konkrétně tedy maďarského hraběte Esterházyho, kterého z roce 1687 pozve na banket francouzský král Ludvík XIV. (1638-1715).

Hrabě si s sebou vezme i osobního kuchaře jménem Francisco Palaccini, který má za úkol vyčenichat ve francouzské kuchyni nějaké zajímavé speciality. A těch samozřejmě není málo.

Palacciniho však zaujmou především placky, kterým Francouzi říkají „crêpes“. Chutnají skvěle, ale podávají se jen tak pocukrované (někdy tedy polité koňakem) a složené do trojúhelníku, což mu přijde skoro škoda.

Po návratu do domů je tedy Palaccini vylepší – upeče podobné, jen trochu tlustší, namaže marmeládou a zatočí do ruličky. Navrch přijde ještě šlehačka a olizuje se celé Rakousko-Uhersko!

Po kom mají palačinky jméno, by se tedy mohlo zdát jasné, ovšem jeden háček to má. Nikdo netuší, zda to všechno není pouhou legendou! Etymologický slovník u výkladu slova „palačinka“ opravdu k maďarštině směřuje, ovšem slovo se tu objevuje už u století dříve.

Maďarské „palacsinta“ neboli omeleta vychází z latinského „placenta“ (koláč), ještě dále bychom došli až k řeckému „plakús“ (plochý koláč).

Co země, to jiné palačinky. Někde se stáčejí do ruličky, například ve Walesu je například skládají na sebe. Foto: Kasiadziem / Pixabay
Co země, to jiné palačinky. Někde se stáčejí do ruličky, například ve Walesu je například skládají na sebe. Foto: Kasiadziem / Pixabay

Sirup, šlehačka i kaviár

Rychlé a praktické placky se postupně dostanou do celého světa. A v každé zemi samozřejmě mají ty svoje.

V Americe, kde se o popularizaci zaslouží především jejich velký milovník prezident Thomas Jefferson (1743-1826), se jim nejprve říká indiánské koláče, kukuřičné placky či slapjack. A co dnes již ke klasice americké snídaně patří? Rozhodně javorový sirup!

V Německu mají Pfannkuchen, které natrhají na proužky a obloží jimi misku s omáčkou, Švédové své pönnukaka stáčejí do ruliček a namáčejí ve šlehačce.

Velšané by vás pozvali na crempogy, kulaté placky menších rozměrů, které se potírají máslem a na talíři skládají do komínků. Ruské bliny zas připomínají spíše vdolky a plní se medem, marmeládou, ale také třeba kaviárem nebo houbami.

Kouzelné plameny

Známou palačinkovou velmocí je samozřejmě Francie, jejíž slavné crêpes jsou především mnohem tenčí než palačinky u nás. Francouzi je pak už upravují podobně jako my, ovšem minimálně jeden druh je speciální – Crêpes Suzette.

Traduje se, že jméno nesou po přítelkyni budoucího krále Anglie Edvarda VII. (1841-1910), který, ještě jako princ z Walesu, v roce 1895 navštíví Café de Paris v Monte Carlu.

Podnik ho chce poctít nějakou specialitou, a proto mu připraví tenké palačinky přelité karamelem, pomerančovou šťávou a pomerančový likérem.

Když je však má 15letý číšník Henri Charpentier ohřát a naservírovat, dezert nešťastnou náhodou vzplane! Výsledkem je nečekaně úžasná chuť, která okouzlí nejen prince Edwarda, a flambované palačinky se stanou oblíbenou specialitou.

Crêpes Suzette s pomerančovým likérem chutnají nejlépe flambované. Přijde se na to díky nešikovnému číšníkovi. Foto: La-fontaine, Pixabay
Crêpes Suzette s pomerančovým likérem chutnají nejlépe flambované. Přijde se na to díky nešikovnému číšníkovi. Foto: La-fontaine, Pixabay
Foto: Thechuk / Pixabay, 1 – 5: Pixabay
Související články
Zajímavosti
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Zajímavosti
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Zajímavosti
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
reklama
lifestyle
Elvis Presley: Legendární Král Rock’n’Rollu
Život krále rock’n’rollu, Elvise Presleyho, byl plný vzestupů a pádů, které ho katapultovaly na vrchol slávy, ale také ho stály život. Jeho nekonečná vášeň pro hudbu a osobitý styl se staly ikonickými pro celou éru. Od chudých začátků v Mississippi po oslnivé vystoupení ve slavném pořadu Comeback 1968, Elvis zanechal nezaměnitelnou stopu ve světě hudby. […]
Amy Winehouse: Z hvězdy se stává mrtvá členka Klubu 27
Amy Winehouse, britská pěvecká ikona s uhrančivým hlasem a tragickým osudem. Její životní cesta, poznamenaná závislostmi a bouřlivým manželstvím, ji ve věku 27 let navždy zařadila do nechvalně proslulého Klubu 27. Klub 27 patří k nejexkluzivnějším spolkům světa. Aby se do něj jeho členové, kterých už je přes 80, dostali, musí učinit jen dvě věci […]
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Všechno musí dolů: Striptýz jako rituál, neřest i umění
Lascivní, pružné pohyby těla. Svůdný pohled, mnohoslibný úsměv. Napětí v sále by se dalo krájet, obecenstvo nedočkavě čeká na to, až půvabná tanečnice odloží všechny své svršky. Všechno trvá nekonečně dlouho! Když nakonec dopadne na zem i poslední kousek látky, mezi diváky vypukne bouře nadšení. Tak jako mezi zápasem okresního přeboru a utkáním špičkových týmů […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.