Životy zasvětili odříkávání modliteb a pečlivému studiu posvátného písma. Nepijí kávu ani čaj, nekouří cigarety, dbají na zdravý životní styl.

Za oficiální založení církve se však dočkají pouze pronásledování a nepochopení ze strany vlády i náboženských autorit…

Celý jejich příběh se začíná psát 23. prosince roku 1805, kdy v jednom z domků ve windsorském okrese na jihovýchodě amerického Vermontu oči poprvé otevírá páté z celkem 11 dětí chudé farmářské rodiny Smithových.

V dětství je Joseph Smith (1805–1844) velmi pilný chlapec, jeho rodiče ho však vnímají jako negramotu a podle toho ho i vychovávají.

Nemohou si dovolit luxus v podobě veřejného vzdělání, a tak po pouhých třech letech musejí ukončit synovu školní docházku – spolu se sourozenci se Joseph vzdělává doma, z rodinné bible.

Světlo ze všech nejjasnější

Když je mu 12 let, stěhuje se s rodinou do západního New Yorku, který zrovna prožívá velké náboženské obrození. Dva roky uplynou jako voda, chlapec je ale otázkou náboženství stále zmaten.

Jednoho dne se pokusí najít vytoužené odpovědi ve verších Nového zákona a odebere se do nedalekého lesa, aby se v klidu pomodlil.

„Spatřil jsem sloup světla přesně nad svou hlavou, převyšující jas slunce, který ponenáhlu sestupoval, dokud nespočinul na mně,“ vzpomíná na jasné vidění, ve kterém má údajně spatřit Ježíše Krista.

Osudové zjevení

Ten mu sdělí, aby se nepřipojoval k žádné pozemské církvi a užaslý Joseph jeho radu uposlechne. O pouhé tři roky později se mu zjeví anděl, který se představí pod jménem Moroni.

Předá mu knihu psanou na nádherných zlatých deskách, popisující dějiny lidu, který Ameriku obýval za Kristova života.

Pomocí speciálních nástrojů se Josephovi podaří její text psaný staroegyptským démotickým písmem přeložit do angličtiny, roku 1830 vydat jako Knihu Mormonovu a zpřístupnit ho tak věřícím. V té době události naberou rychlý spád.

Nemilosrdný dav

S příchodem 6. dubna téhož roku Joseph oficiálně zakládá Církev Kristovu, jejíž členové jsou později nazýváni svatí posledních dnů či mormoni.

Protože je ale učení mormonů v rozporu s hlavním proudem protestanství, zastánci oficiálních církví je začnou pronásledovat – nejraději by Josepha viděli na pranýři.

Toho se konečně dočkají v polovině roku 1844, kdy je Joseph ve státě Illinois již po několikáté zatčen, uvržen do vězení a nemilosrdně zavražděn ozbrojeným davem, spolupracujícím s vládními silami.

Obdivovaný mučedník

Na základě své tragické smrti se stane mučedníkem své víry a jeho následovníci, kterých bychom dnes ve světě napočítali více než 16,5 milionu (více než polovina je v USA, hlavně ve státě Utah), ho od té doby považují za proroka srovnatelného se samotným Mojžíšem.

Velká část z nich se považuje za křesťany i přes to, že je mormonismus často označován za sektu. Věří, že se lidé po smrti mohou stát božskými bytostmi a budou schopni tvořit nové světy. Velkou část dne tráví modlením – k Bohu se obracejí ráno, večer i před spaním.

Rodina je základ státu

Obecně velmi dbají na rodinu – ta je podle nich základ, na kterém mohou stavět šťastný a spokojený život. Proto také bádají v rodinné historii a snaží se najít své předky, aby za ně mohli v chrámu vykonávat spásné obřady.

Žijí podle zákona zdraví – nepijí alkohol, kávu ani čaj, nekouří cigarety a neužívají drogy. Dávají si pozor na to, aby zdravě jedli, měli dostatek pohybu a dostatečně spali.

Úplní svatoušci ale mormoni nejsou – mohou se například do určité míry bavit v kasínech nebo sázet na sportovní zápasy.