Ozářené bavorské houbaření

V dubnu 2021 to bude 35 let, co se udála jedna z největších jaderných katastrof v historii lidstva. Do zkoumaní pozůstatků radioaktivity se pustili výzkumníci ze sousedního Německa, konkrétně z Bavorska.

Některé druhy hub v Bavorsku stále ještě obsahují velké množství radioaktivního cesia (Cs). O této situaci informoval veřejnost ve své výroční zprávě Spolkový úřad pro ochranu před zářením (BfV). Za vůbec nejpostiženější oblast je považována bavorská strana Šumavy.

Šťavnatka slonovinová - Češi se řadí v celém světě za houbařskou velmoc. Nikde jinde lidé tolik neholdují zálibě ve sbírání plodů lesa tolik jako právě v České republice. Říká se, že každá houba je jedlá, má to však dva háčky, některé sníte kvůli jejich jedovatosti jen jednou a některé ve vás mohou zanechat radioaktivitu. — Šťavnatka slonovinová – Češi se řadí v celém světě za houbařskou velmoc. Nikde jinde lidé tolik neholdují zálibě ve sbírání plodů lesa tolik jako právě v České republice. Říká se, že každá houba je jedlá, má to však dva háčky, některé sníte kvůli jejich jedovatosti jen jednou a některé ve vás mohou zanechat radioaktivitu.

Jaké houbě je lepší se vyhnout?

Speciálně vyškolení pracovníci BfV se vypravili do terénu, aby provedli sérii různých měření v houbách.

Nejvyšší obsah radioaktivního cesia -137 z takzvaného počernobylského spadu našli ve čtyřech druzích jedlých hub, jedná se o šťavnatky slonovinové (Hygrophorus eburneus) a terčovité (Hygrophorus discoxanthus), lišáky zprohýbané (Hydnum repandum) a především o velmi oblíbené hřiby hnědé (Imleria badia).

„Je to běžný jev, který tu ještě nějakou dobu bude. Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 34 let.

Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále,“ vyjádřila se k situaci předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Šťavnatka terčovitá - Pro člověka může výskyt radioaktivních látek znamenat zvýšené riziko vzniku rakoviny, o tom lze ale mluvit až v případě, kdyby někdo snědl desítky kilogramů kontaminovaných potravin za rok. — Šťavnatka terčovitá – Pro člověka může výskyt radioaktivních látek znamenat zvýšené riziko vzniku rakoviny, o tom lze ale mluvit až v případě, kdyby někdo snědl desítky kilogramů kontaminovaných potravin za rok.

Místa, kde se houby sbírat nevyplatí, jsou blízko

Za nejpostiženější označili odborníci lesní oblasti, nad kterými se v květnu 1986, tedy krátce po havárii v Černobylu, utvářely silné bouřky. Jedna taková je právě německá část Šumavy nedaleko jižním směrem od Železné Rudy.

Vědci však vyšší koncentraci v houbách nalezli i na dalších místech jako např. v okolí podalpských měst Garmisch-Partenkirchen a Berchtesgaden.

„V extrémních případech obsahuje jeden pokrm připravený z těchto hub více cesia -137, než kolik člověk přijme s jinými potravinami ze zemědělské produkce za celý rok.

Kdo se chce radiační zátěži co nejvíce vyhnout, neměl by konzumovat silně postižené druhy hub z více postižených regionů,“ uvedla předsedkyně BfV Inge Pauliniová.

Lišák zprohýbaný - Množství radioaktivních látek v mase klesne i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent. — Lišák zprohýbaný – Množství radioaktivních látek v mase klesne i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent.

Polovina času rozpadu

Podle Pauliniové je poločas rozpadu cesia – 137 přibližně 30 let, přesto se radioizotopy z Černobylu v jižním Německu rozpadly asi z poloviny. Rozhodně se podle výzkumníků není třeba příliš znepokojovat.

V případě nakupování hub v obchodech je zboží velice důkladně kontrolováno a čas od času vystavováno namátkové kontrole potravinářské inspekce.

„Ale ani konzumenti hub, kteří si je sami nasbírali, se nemusí obávat negativních zdravotních následků kvůli radioaktivitě, pokud je budou jíst v běžném množství – asi 250 gramů týdně,“ zdůraznila Pauliniová.

Německý úřad pro ochranu proti záření kontroluje obsah cesia – 137 v houbách z Bavorska přibližně od roku 2005 každý rok. Od roku 2007 testuje pravidelně také houby z okolí města Bad Brambach, které leží ve výběžku mezi západočeskými městy Aš a Luby.