Při pohledu do zrcadla zákonitě jednoho dne nastane ten okamžik, kdy se s hrůzou v očích od něj odvrátíme, a to tehdy, když zjistíme, že se na naší kštici začínají klubat první šedivějící vlasy.

Je to neodvratitelný proces stárnutí, který postihne každého z nás. Legenda praví, že slavné francouzské panovnici Marii Antoinettě dokonce zbělaly vlasy noc před popravou.

Na vině jsou tzv. melanocyty, tedy buňky nacházející se v koříncích vlasů, které vylučují barvící pigment. Jak člověk postupem času stárne, přestávají tyto buňky fungovat pravidelně až do stádia, kdy dojde k úplnému zastavení produkce melaninu.

Odborníci z americké Harvardovy univerzity a brazilské Univerzity São Paulo si dali za cíl zjistit, zda a do jaké míry může za šedivění vlasů a jejich následném zbělení stres.

Svoji teorii aplikovali pomocí několika přístupů na laboratorních myších, které také podléhají šedivění vlivem stresu.

Stárnutí jako největší strašák

Přestože je obecně známo, že za šediny mohou mimo jiné i různé útrapy v našem životě, je třeba toto tvrzení založit i na vědeckých poznatcích.

„Každý zná nějaké rčení, že stres ovlivňuje tělo, zejména kůži a vlasy – jediné tkáně, které lze pozorovat zvenčí,“ uvedl hlavní autor studie Ya-Chieh Hsu.

„My jsme se však snažili pochopit, zda se tyto domněnky zakládají na pravdě, a pokud ano, jak stres vede ke změnám v různých typech tkání,“ pokračuje vědec.

Mezi navrhovanými hypotézami byla i ta, jež operovala s předpokladem, že je šedivění vyvoláváno autoimunitní reakcí těla na kmenové buňky produkující vlasový pigment.

V praxi se toto tvrzení ale neuplatnilo, myši šedivěly zvýšeným stresem i bez přítomnosti imunitních buněk. Jinou možností byl hormon kortizol, jenž se během zatěžkávacích situací uvolňuje do těla.

Při odstranění nadledvin, jež produkují hormony jako kortizol a další, bylo šedivění při stresu u myší stále přítomno. Vědci systematicky eliminovali veškeré teorie, čímž se postupně dobrali k určitým výsledkům. Pátrání po viníkovi šedivění se zastavilo u tzv.

sympatického nervového systému, přesněji nervového zakončení, jež reaguje autonomně a nepodléhá naší vědomé kontrole. Jedná se o součást našeho autopilota, který u savců reaguje na pocit nebezpečí. Sympatické nervy se nacházejí po celém těle, včetně vlasových folikul.

Na vině je noradrenalin

Badatelé zjistili, že sympatické nervy za stresových podmínek vylučují hormon noradrenalin, který ale sám o sobě za šedivění nemůže, je však zodpovědný za reakci kmenových buněk vlasů.

Myši byly vystaveny krátkodobé bolesti či stresovým situacím, tím se uvolnil do jejich těla noradrenalin.

Spolu s adrenalinem a kortizolem bylo zpozorováno rychlejší fungování srdce a zvýšený krevní tlak, to mělo vliv na celý nervový systém – výsledkem toho všeho je přítomnost akutního stresu. Po několika týdnech byla srst myší podstatně světlejší.

Buňky se působením noradrenalinu přemění na kmenové buňky produkující pigment, při absenci hormonu se tak stane pouze u části buněk, při jeho přítomnosti je tomu tak u všech.

Odborníci zpozorovali, že po několika dnech se zásoby pigmentu regenerujících kmenové buňky vyčerpaly. Když se to stane, nelze pigment obnovit.