„Lodi, na nichž se plaví po Indickém moři, jsou převážně z jedlového dřeva. Každá loď má kryt, kterému se u nás říká paluba, na ní jsou komůrky neboli kajuty v počtu čtyřiceti a každá z nich pohodlně hostí jednoho kupce,“ líčí Marco Polo.

Krásné a mohutné indické lodě se právě odrážejí od břehů. Benátský kupec Marco Polo (1254–1324)  nezapomene ani na kormidlo.

Dodává také, že lodě mají pět stěžňů a „dva z těchto stěžňů jsou vztyčeny tak, že je lze pohodlně vytáhnout a uložit.“ 

Podrobný popis

Lodím věnuje celou první kapitolu třetí knihy svého cestopisu Il Milione a popíše je opravdu důkladně do nejmenších podrobností, včetně toho, že posádku tvoří 200 námořníků.

Plavidla se totiž právě roku 1274 chystají zamířit na ostrov Cyampagu, jak nazývá Japonsko. Všechno má ale jeden háček:  Lodě indické flotily zřejmě ve skutečnosti vypadají trochu jinak… 

Pochybnosti odborníka

„Už během našich vykopávek jsem začal pochybovat o všem, co Marco Polo napsal,“ říká skepticky italský archeolog Daniele Petrella z univerzity v Neapoli. Velice se zajímá o vraky lodí uložené v hlubině na mořském dně.

Účastní se vykopávek ve středověkých archeologických lokalitách Číny a Japonska. 

Chybí dva stěžně 

Se svým týmem provádí Petrella v Japonsku průzkumy vraků mongolských lodí pocházejících z doby vlády chána Kublaje (1215–1294). Objevuje přitom, že lodě vypadají úplně jinak, než jak je ve své knize barvitě vylíčil Polo.

Cestovatel se zmiňuje o plavidlech s pěti stěžni. Ovšem trosky lodí, které Petrella nachází a zkoumá, mají pouze tří stěžně…