Domů     Záhadná „planeta X“: Ukrývá se za Neptunem devátý vesmírný obr?
Záhadná „planeta X“: Ukrývá se za Neptunem devátý vesmírný obr?
11.10.2020

„Existuje. Vím to!“ dušuje se Percival Lowell, který závěr svého života zasvětil hledání planety orbitující daleko za poslední známou planetou Neptunem.

Jejím nalezením si chce napravit pověst v astronomické obci, v níž je kvůli svým divokým teoriím o Marťanech pro smích. Zemřel, než stihl planetu naleznout. Dává moderní věda Lowellovi za pravdu?

Když v srpnu 2006 Mezinárodní astronomická unie vyobcovala Pluto ze Sluneční soustavy, neboť nesplňovalo jednu z podmínek (o vyčištění okolí své dráhy) pro to, aby mohlo být uznáno za plnohodnotnou planetu, už v tu dobu se za něj hledala náhrada.

Takzvanou „planetu X“, nebo též „Devátou planetu“, hledají vědci již od počátku 20. století. Mnohé napadne, že devátou planetou bylo přeci právě Pluto.

Tento vesmírný trpaslík však byl pouze krátkodobou náhradou za objekt, o němž jsou někteří vědci přesvědčeni, že se skrývá hluboko v pásmu ledových planetek známém jako Kuiperův pás, ležící za oběžnou dráhou Neptunu, tedy poslední známé planety naší sluneční soustavy.

reklama
Percival Lowell
Percival Lowell

Počátky pátrání

O tom, že se za Neptunem skrývá další planeta, se spekuluje v podstatě již od roku 1846, kdy byl tento plynný obr objeven. Nasvědčují tomu údajné nepravidelnosti v dráze orbitu jeho a Uranu způsobené jiným tělesem.

Do hledání neznámého objektu se mezi prvními vrhne americký podnikatel, matematik a astronom Percival Lowell (1855–1916).

Jeho zájem o vesmír nejdříve spočívá v pozorování Marsu, o jehož kanálech na povrchu je přesvědčen, že jsou dílem inteligentních bytostí. Když ho omrzí výsměch kolegů-hvězdářů, rozhodne se napravit si reputaci nálezem deváté planety naší sluneční soustavy.

Sedm let stráví za okulárem dalekohledu, ale nikdy ji nenalezne. Podle jednoho z jeho přátel mělo na jeho smrti v roce 1916 podíl i zklamání z neúspěchu při hledání Planety X.

Planeta X se stala i námětem několika literárních a filmových děl.
Planeta X se stala i námětem několika literárních a filmových děl.

Vysvětlení záhady?

Na jeho práci alespoň přímo naváže Clyde Tombaugh (1906–1997). Ten v roce 1930 skutečně planetu za Neptunem nalezne, sice nejde o Lowellova vysněného obra, ale i tak je nález obrovským úspěchem. Planeta dostane jméno Pluto.

Takový mrňous (má 500krát menší hmotnost než Země) však ony domnělé nepravidelnosti v pohybu Neptunu a Uranu nevysvětluje, neboť nemá dostatečnou hmotnost a tudíž gravitační sílu! Co je tedy způsobilo? Nic.

Když kolem Neptunu v roce 1989 proletí sonda Voyager 2, z jejích údajů vyjde najevo, že odchylka byla způsobená nesprávným měřením (nebo spíše odhadováním) jeho parametrů.

Lowell si kvůli pozorování oblohy zřídí vlastní observatoř.
Lowell si kvůli pozorování oblohy zřídí vlastní observatoř.

Vzdálený kolos

„Poprvé za 150 let máme pevné důkazy o tom, že soupis planet ve Sluneční soustavě není kompletní,“ nechá se v roce 2016 slyšet americký astronom s ruskými kořeny Konstantin Batygin, vědec z Kalifornského technologického institutu (Caltech), který spolu s Američanem Michaelem Brownem pomocí matematického modelování a počítačových simulací „najde“ údajného původce gravitačních nesrovnalostí v Kuiperově páse, kde se neznámo proč shlukuje šest vesmírných těles.

Podle dvojice vědců se zde nachází obří plynná planeta (podobně jako Jupiter, Saturn, Uran a Neptun), která má mít asi desetinásobnou hmotnost Země.

„Devítka“ údajně krouží přibližně dvacetkrát dál od Slunce než Neptun a obletět střed soustavy jí má trvat 10 až 20 tisíc let.

Po Lowellovi je pojmenován i jeden z kráterů na planetě Mars.
Po Lowellovi je pojmenován i jeden z kráterů na planetě Mars.

Přehodnotí názor

Devátou planetu zatím nikdo neviděl, jde pouze o hypotézu. Oba vědci jsou si ale její existencí relativně jistí. Gravitační dominance prostoru, v němž se má nalézat, je totiž podle nich nesporná.

„Ačkoliv jsme byli ohledně existence této planety zpočátku dost skeptičtí, jak jsme dále zkoumali její orbit a způsob, jakým by to ovlivnilo vnější sluneční soustavu, nabyli jsme postupně přesvědčení, že tam opravdu je,“ popisuje Batygin změnu postoje ohledně záhadného kosmického objektu.

Přiznává, že jejich původním impulsem, proč začali po Devítce pátrat, bylo ověřit, či vyvrátit výsledky kolegů, kteří s podobnou hypotézou přišli v roce 2014. Američtí astronomové Chad Trujillo a Scott S. Sheppard se rovněž snažili vysvětlit trajektorie několika malých objektů daleko za Neptunem planetou s dostatečně velkou hmotností.

Pátrání po tajmené planetě probíhá i v současnosti.
Pátrání po tajmené planetě probíhá i v současnosti.

Podivný náklon

V čem přesně spočívá podivné „chování“ těles, na něž má údajně Devátá planeta vliv?

Podle vědců je šestice objektů (označené jako 2007 TG422, 2013 RF98, 2004 VN112, 2012 VP113, 2012 GB174 a Sedna) téměř shodně nakloněna v úhlu asi 30 stupňů vůči rovině planetární soustavy a pohybují se zde po zvláštních eliptických trajektoriích.

Přitom pravděpodobnost, že by se pozorovaná tělesa takto nashromáždila náhodou, astronomové vypočetli na pouhých 0,007 procent, tedy jako extrémně nízkou. I proto se přiklánějí k existenci obří planety. Nabízí se otázka, odkud by se taková planeta vůbec vzala.

Současný vědecký konsenzus je takový, že po Slunci vznikly jako první právě plynní obři, tedy Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, a to tak, že jejich jádra si „přitáhla“ okolní materiál, čímž vznikla planeta.

Vzájemnými kolizemi, byť jen gravitačními pásmy, se pak tito obři dostali do svých dnešních pozic. „Není důvod, proč by namísto čtyř jader nemohlo být pět,“ krčí rameny Brown. Páté jádro by pak mělo patřit právě deváté planetě.

Je klidně možné, že po střetu s některou z ostatních plynných planet byla Devítka vymrštěna daleko na vnější orbit. Ostatní planety, takzvané terestrické, tedy Merkur, Venuše, Země a Mars, jsou podstatně menší a vznikly až později.

Jedná se o klasickou planetu, nebo na nás za humny číhá černá díra?
Jedná se o klasickou planetu, nebo na nás za humny číhá černá díra?

Předčasná radost

Vědci z Caltechu nejsou jedinými, kdo se přiklání k existenci deváté planety v naší sluneční soustavě.

V září 2014 byl v prestižním měsíčníku britské Královské astronomické společnosti publikován objev dvojice španělských astronomů, bratrů Carlose a Raúla de la Fuente Marcosových.

Podle nich se asi ve 200násobné vzdálenosti Země od Slunce nachází dvě planety větší než ta naše. I oni vycházejí z nápadné podobnosti oběžných drah jiných menších objektů v oblasti.

Na základě zákonitostí nebeské mechaniky vypočítali, že je nejspíš ovlivňují dvě planety s větší hmotností než má Země. Ačkoliv zprvu se svým zjištěním vzbudili poprask, ostatní odborníci nadšení raději tlumí.

„Trošku se to podobá tomu, jak byl v 19. století výpočtem objeven Neptun,“ říká český astrofyzik Jiří Grygar (*1936) s tím, že ony „nápadné podobnosti“ mohou být jen prostou náhodou.

Zároveň by podle něj jimi popisované těleso již dávno zachytil některý ze satelitů, které pravidelně prozkoumávají oblohu.

O mimozemském životě v naší Sluneční soustavě si zatím můžeme jen nechat zdát.
O mimozemském životě v naší Sluneční soustavě si zatím můžeme jen nechat zdát.

Neviditelné vysvětlení?

Podle řady astronomů tedy na okraji Sluneční soustavy působí jakýsi předmět, který gravitačně dominuje svému okolí, ale pozorovat lze pouze důsledky jeho působení, nikoli objekt samotný. Podle některých může jít o planetu, kterou se dosud nepodařilo nalézt.

Existuje však ještě jiná hypotéza. V roce 2019 s ní přišli američtí vědci Jakub Scholtz a James Unwin. Podle nich může mít gravitační činnost na svědomí tzv. primordiální černá díra!

Tyto dosud nepříliš známé objekty vznikly pravděpodobně velmi krátce po velkém třesku a jsou tedy staré jako vesmír sám. Ty menší nejspíš již zanikly, ovšem ty hmotnější mohou dosud existovat. „Devítka“ by tak teoreticky mohla být právě takovou černou dírou.

Podle badatelů takové těleso může měřit pouhých pět centimetrů, ale její hmotnost i tak pětkrát překračuje hmotnost Země! Mohla by tak svou gravitací silně ovlivňovat své okolí a současně být i pro ten nejvýkonnější pozemský teleskop neviditelnou.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz