V pohádkách představují spíš negativní postavy. Na to v dávných dobách ale nevěří, naopak. Létající předměty vysílají do nebes, aby se spojili s Bohy. Nebo papírového parťáka na šňůře pošlou mezi mraky, aby rozehnaly jejich pláč.

S hračkou plápolající ve vzduchu si hrají naši předci minimálně už 9500 let před naším letopočtem. Právě z této doby může pocházet malba v jeskyni ostrova Sulawesi v Indonésii.

Na chladné stěně se vznáší drak, kterému se říká kagheti a domorodci si s ním hrají dodnes. Místo obligátního papíru nebo plastu se vezmou bambusové tyčky a postaví se křížová kostra a na ni se napnou listy vejčitých tvarů.

Drak, který zachrání Čínu

Obliba dračích hraček se stěhuje i na východ Asie. V Číně si s nimi v 5. století před naším letopočtem poprvé vyhrají filosofové Mozi (?470–?391 př.n.l.) a architekta Lu Bana (?507–444 př.n.l.). Na jeho výrobu použijí typické čínské plátno.

Hedvábí, které je lehké jako pírko a díky jednotnější struktuře než mají posešívané listy létá drak ve vzduchu ladněji. Původní draci nejsou v Číně pouhou hračkou. Jde o první mobilní zařízení mezi lidmi a Bohy.

Volání do nebe

Když chtějí pozemští obyvatelé něco od vrchnosti z nebes, prostě vyšlou posla v podobě draka. Ten má ze Země volat: „Haló, tady jsme, potřebujeme vaši pomoc!“ Na asijském kontinentu fungují draci i jako první „rosničky“.

S jejich pomocí Číňané testují sílu větru a předpovídají si tak počasí. Kromě toho věří, že draci mají ochrannou moc, protože odeženou zlé počasí, nemoci i nepřítele. Tyto předměty se vznáší i v Polynésii nebo na Novém Zélandu. Jen Evropě se dlouho vyhýbají obloukem.

Drak dostane ránu, Franklin jásá

První předměty podobné drakům sice používají již staří Římané, skutečné draky lidem představí až italský mořeplavec Marco Polo (1254–1324), který na konci 13. století přiveze pár dračích hraček na ukázku, později je na evropský kontinent jako dary vozí i asijští cestovatelé.

V nám bližší kultuře dostanou draci daleko racionálnější smysl.

I Franklin to zkouší

Například v roce 1752 s drakem z domu vychází americký vědec a budoucí státník Benjamin Franklin (1706–1790). Nejde si hrát, to napovídá už jen počasí. Do hřmící atmosféry by vlezl jenom blázen, Franklin na provaz ještě připevnil klíč.

Hračku umístí na kovovou tyč a čeká. Zahřmí, ozve se rána, jiskří to od tyče ke klíči. Franklin jásá, právě dokázal, že blesk je elektřina.

S drakem to je jízda

Draci pomáhají vytvářet i inovativní dopravní prostředky. V roce 1826 vymyslí britský učitel George Pocock (1774–1843) kočár, který popohání několik draků. Tzv.

charvolant sviští rychlostí 32 km/h, což je úspěch, když za sebou táhne posádku složenou z pěti lidí. Ještě za první světové války se draci využívají jako poštovní poslové, ve druhé světové válce je ovšem vytlačí klasické letouny.

Z dětství se dráčci vystrnadit nenechají, a dokonce i dospělí pořádají různé dračí festivaly.