S věrností to u lidí ani u zvířat není nejslavnější. Existují ale výjimky. Kteří živočichové jsou svým polovičkám opravdu věrní a společně i zestárnou?

S největší věrností mezi zvířaty se setkáváme u ptáků, ale ani tam většinou o lásku až za hrob nejde. Když se jejich vztah rozpadne, nezahynou steskem, ale brzy si najdou nového partnera.

Mnohé páry pak spolu netráví celý rok, ale část z něj žijí odděleně, pouze v období páření a péče o potomky setrvávají se svojí „věrnou“ polovičkou.

Časté je u zvířat i společné dlouholeté soužití zahrnující občasné „odskočení si jinam.“ Nejvěrnějšími mezi zástupci zvířecí říše jsou:

Albatros stěhovavý – spolu až 50 let

Kde žije: oceány jižní polokoule

Velikost: 1,35 metru na délku, váha 6–12 kg

Kolika let se dožívá: až 80 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 1

Albatrosi stěhovaví jsou velcí mořští ptáci, ze všech současných ptáků mají největší rozpětí křídel dosahující až 3,1 metru. Díky tomu mohou trávit dlouhé hodiny ve vzduchu, plachtit a nalétat až tisíc kilometrů za den.

Dospělí ptáci jsou bílí s černobílými křídly. Pohlavně dospívají ve věku 4 až 6 let. Žijí v monogamních párech, které se rozpadnou jen zřídka, například pokud se jim několik sezon po sobě nepodaří vyvést mladé.

Na začátku období páření přilétají na místo, odkud pocházejí, a zkoušejí první zásnubní tance. Trvá však další dva nebo tři roky, než si najdou ideální protějšek, se kterým vytvoří trvalý pár.

Mládě jen jednou za dva roky

Samci jsou dokonalými gentlemany, před samicemi se nakrucují, čechrají si peří a klaní se jim. Albatrosi hnízdí v početných koloniích na mořských útesech. Z vegetace staví kuželovité hnízdo, až 0,5 metru vysoké a 1 metr široké.

Do něj samice snese jediné, světle zbarvené vejce s tmavšími skvrnkami.  Je asi 10 cm vysoké a váží cca 500 gramů (slepičí 80 g). Na něm střídavě sedí oba rodiče, po vylíhnutí se o mládě plně starají celých 9 měsíců, proto mohou hnízdit jen jednou za dva roky.

Staré páry si pro hnízdění vybírají stále stejná místa. Dožít se mohou až úctyhodných 80 let.

Bobr evropský – spolu 25 let

Kde žije: na severní polokouli na říčních a lučních nivách

Velikost: asi 1 metr na délku včetně plochého ocasu, hmotnost 20 až 30 kg

Kolika let se dožívá: cca 35 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: obvykle 2–4

Po jihoafrické kapybaře jsou druhými největšími hlodavci. Žijí u menších řek a jezírek, na kterých staví svá díla, bobří hrady. Ty mohou mít až 10 metrů v průměru a vystupovat až 2 metry nad hladinu.

Většinou mají dva podvodní vchody, uprostřed je jediná komora sloužící k odpočinku. Bobří jsou monogamní, se svým protějškem zůstávají celý život. Po 3,5měsíční březosti porodí samice 2 až 4 mláďata, o která se vzorně starají oba rodiče.

A tvoří s nimi kolonii, ve které zůstávají dva roky a sdílejí ji i s mláďaty z předchozího, respektive následujícího vrhu.

Za čtyři hodiny společně skácí čtvrtmetrový kmen

Ve třetím roce života zakládají vlastní kolonii. Jsou to živočichové plně uzpůsobeni životu ve vodě, mají plovací blány, uzavíratelné nozdry i tlamu za řezáky. Díky tomu mohou zuby používat i ve vodě. Pod vodou vydrží až 15 minut na jeden nádech.

Živí se především lýkem a větvičkami stromů, nejčastěji kácí kmeny s průměrem 5 až 8 cm, se kterými si poradí do půl hodiny. Dva bobři pak zvládnou pokácet kmen o průměru 25 cm za 4 hodiny. Neupadají do zimního spánku.

Scink uťatý – spolu 20 let

Kde žije: Austrálie

Velikost: asi 40 cm na délku

Kolika let se dožívá: až 50 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 1–4

Tento plaz se vyskytuje v suchých oblastech na jihu Austrálie. Jedná se všežravce. Setká-li se s predátorem, otevře tlamu a ukáže mu svůj modře zbarvený jazyk, což útočníka ve většině případů odradí.

Jeho tělo je pokryto střechovitě se překrývajícími šupinkami s hrbolky, takže připomíná jedlovou šišku. Tlustý ocas klínovitého tvaru vypadá jako druhá hlava, čímž často mate nepřátele. Slouží mu také jako zásobárna tuku.

Až 20 let společného života

Scinkové jsou živorodí, po měsíci březosti se jim obvykle rodí jeden až čtyři relativně velcí potomci. Období páření u nich probíhá od září do listopadu, tito monogamní plazi ale spolu pobývají v rámci roku i déle.

Pár se k sobě vrací každoročně až po dobu 20 let. Mláďata zůstávají s rodiči po dobu několika měsíců, není ale výjimkou, že i potom setrvávají v jejich blízkosti a tvoří kolonii blízce příbuzných plazů.

Během péče o potomky jí sameček méně, aby zůstal bdělý a mohl chránit svoji rodinu.

Orel bělohlavý – spolu až 20 let

Kde žije: USA, Kanada, Aljaška, sever Mexika

Velikost: délka těla 70 až 102 cm, rozpětí křídel 1,68–2,44 m, hmotnost 2,5–7 kg

Kolika let se dožívá: průměrně 20 až 30 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 1 až 3

Orli bělohlaví jsou národním ptákem a státním symbolem USA. Jsou to velcí draví ptáci, jejichž tělo je pokryto hnědým peřím, jen na hlavě a ocase mají peří bílé. Samice bývají o čtvrtinu větší než samci.

Dožívají se v průměru 20 let, pohlavně vyspívají ve čtyřech až pěti letech. To se pak vrací hnízdit na místo, kde se vylíhli.

Páry jsou si věrné celý život, pouze pokud jeden z nich zahyne, nebo spolu nejsou dlouhodobě schopni zplodit potomky, najde si ten zbývající jiného partnera. Námluvy jsou komplikované, zahrnují složité křiky, lety střemhlav či přemety ve velké výšce.

Recept na úspěšný dlouhodobý vztah

Období migrace většinou tráví partneři o samotě, ale když nastane doba páření, věrně se vracejí ke svému protějšku. Možná díky tomu spolu vydrží tolik let.

Jejich hnízdo je největší ze všech hnízd severoamerických ptáků, používají ho opakovaně po více let, jen ho každý rok vyspraví a zvětší. Může být hluboké až 4 metry, široké 2,5 metru a vážit tunu.

Staví jej ve větvích vysokých stromů poblíž vody, ve výjimečných případech na zemi. Samice snáší jedno až tři vejce za rok, ale málokdy přežijí všechna tři mláďata. Na vejcích sedí střídavě oba partneři.

Labuť velká – spolu 15 let

Kde žije: Evropa včetně ČR, Asie, vysazena také v Austrálii, na Islandu, v jižní Africe či USA

Velikost: 145–160 cm délka těla, rozpětí křídel 235 cm, hmotnost 8 až 12,5 kg

Kolika let se dožívá: 20, v zajetí až 40 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 5–7

Labuť velká patří mezi největší ptáky u nás. Jsou to monogamní zvířata, po celý život mívají jediného partnera, proto se staly symbolem věrnosti. Mimo období hnízdění mohou žít i v hejnech.

Při páření jsou samci silně územní, námluvy jsou složité, ale skýtají nádhernou podívanou. Trvají sice obvykle jen několik minut, při nich se ale samec se samicí zvedají nad vodu, máchají křídly, roztahují ocasy, kroutí krky a třou se o sebe.

Velké hnízdo staví z proutí a rákosu na okrajích rybníků a jezer a na březích tekoucích vod.

Společně překonají i nelehká období

Na přelomu března a dubna snese samice pět až sedm zelenavých vajec. Sama na nich sedí, zatímco samec hlídá okolí. Střídá ji, jen když si ona sama hledá potravu. Po cca 40 dnech se vylíhnou mláďata v prachovém šedobílém peří.

Doprovázejí rodiče po dobu čtyř až devíti měsíců, v té době se postupně jejich peří přebarví z hnědošedé na bílé. Partneři se k sobě věrně vrací, překonávají společně překážky.

Po zemřelém partnerovi, stejně jako ztracené kamarádce či mláďatech, přeživší labuť truchlí, ale většinou si následně najde nový protějšek.

Někdy k rozpadu jejich věrného „manželství“ dojde i z jiných důvodů, například kvůli neúspěšnému hnízdění, případně proto, že si partneři jednoduše nesednou.

Vlk obecný – spolu 10 let

Kde žije: severní polokoule, někde již vyhuben

Velikost: 100 až 170 cm na délku, ocas 35–50 cm, výška v kohoutku 66–81 cm, váha 16 až 80 kg

Kolika let se dožívá: až 13 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 5 až 6

Vlk obecný je největší psovitá šelma, platí u něj tzv. Bergmannovo pravidlo, tj. že vlci žijící na severu jsou větší než ti z jižnějších oblastí. Jejich srst jim poskytuje dokonalou tepelnou izolaci, netaje na ní sníh. Může být různě barevná.

Vlci jsou sociální zvířata, žijí v dobře organizovaných smečkách. Tu vede rodičovský „alfa“ pár, další členové jsou jejich potomci, případně několik nepříbuzných jedinců.

Ti jsou dále rozděleni a podle toho, k jaké skupině patří, se odvíjí jejich úkoly – ochrana smečky, shánění potravy, předcházení konfliktům a podobně.

Smečce velí „alfa“ pár

Smečku obvykle tvoří pět až jedenáct členů, v závislosti na dostupnosti potravy to může být více či méně. Věrnost v páru platí zpravidla jen pro „alfa“ samce a jeho samici, kteří se jako jediní z celé smečky páří.

Méně často mívají potomky i níže postavené samice. Pokud „alfa“ samice zemře, vybere si „alfa“ samec jinou. Pokud zemře „alfa“ samec, volí si nový „alfa“ samec svoji „alfa“ samici. Mláďata se rodí slepá a hluchá, smysly získávají až po dvanácti dnech. Po měsíci a půl už jsou dostatečně rychlá, aby unikla třeba člověku.

Hrdlička divoká – spolu 9 let

Kde žije: Evropa, Asie až po západní Sibiř, severní Afrika

Velikost: 25–28 cm na délku, rozpětí křídel 45 až 50 cm

Kolika let se dožívá: nejstarší jedinec přes 13 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 2

Hrdličky jsou vzhledem podobné holubům, liší se svojí barvou. Hřbet a křídla mají rezavohnědá, šupinovitá, hlavu modrošedou a břicho bílé. Žijí i u nás, jsou celoročně hájené. Živí se semeny, na zimu odlétají do teplých krajin, převážně na sever Afriky.

Jsou to výhradně monogamní ptáci, celý život stráví s jediným partnerem. Hnízdí jednotlivě, a pokud není dostatek vhodného prostoru, může mít hnízdo i několik párů blízko u sebe. Při tokání, námluvách, se samec uklání, čepýří a vrká. Předvádí lety, při kterých strmě vzlétá vzhůru, a pak se klouzavým letem vrací.

Spravedlivá dělba práce

Hrdličky hnízdí jednou ročně. Do plochého a velmi řídkého hnízda, jež staví oba partneři, snese samička dvě čistě bílá vejce. Na jejich sezení se se samcem střídají. Mláďata jsou nejprve krmena tzv.

holubím mlékem, později natrávenou potravou z volete, od obou rodičů. Hnízdo opouštějí cca po měsíci, v následujícím roce pohlavně dospějí a jsou schopná rozmnožování.

Po odchovu mláďat se hrdličky sdružují do větších hejn, ve kterých se vydávají do svých zimovišť.

Tučňák žlutooký – spolu 8 let

Kde žije: jihovýchodní část Nového Zélandu a přilehlé poloostrovy a ostrovy

Velikost: průměrně 70 cm výšky, váha 3,6–8,9 kg

Kolika let se dožívá: obvykle 10 až 12 let, výjimečně až 23 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 2

Tučňáci žlutoocí jsou nejvěrnějším druhem tučňáků. Páry spolu stráví celý život, pokud je nerozdělí neplodnost nebo smrt jednoho z nich. Své jméno získali podle žlutého pásu na hlavě, který se jim táhne od jednoho oka ke druhému přes zadní část hlavy.

Duhovky mají žlutooranžové. Monogamní páry hnízdí samostatně, nebo ve velmi malých koloniích, vybírají si k tomu strmé svahy na pobřeží porostlé vysokou trávou či křovím. Takovému biotopu se nepřizpůsobil žádný jiný druh tučňáka.

Jsou rybožraví, nejvíce je ohrožují barakudy v moři, na souši pak lasice a divoké kočky.

Výchovu klidně zvládne jen jeden rodič

Do vyhloubené nory nebo upravené prohlubně snese samice dvě stejně velká vejce, která jsou krátce po nakladení namodralá až nazelenalá, ale během 24 hodin zbělají. Po 39 až 51 dnech se z nich vylíhnou mláďata.

Při sezení na vejcích se partneři střídají po dvou dnech, takže hladoví jen krátce. První měsíc po vylíhnutí je jeden z páru s mláďaty non stop.

Je-li dostatek potravy, zvládne mláďata vychovat i jen jeden rodič, díky čemuž není osud mláďat zpečetěn, pokud jeden z opatrovníků zemře, jako u jiných druhů tučňáků. Pokud je stravy málo, jsou mláďata menší.

Krevety – spolu 4 roky

Kde žije: celosvětově rozšířené, u mořského dna na většině pobřeží, u ústí řek, v řekách i jezerech

Velikost: existuje jich 2500 druhů o velikosti 2 až 25 cm

Kolika let se dožívá: 1–7 let

Počet mláďat z jednoho vrhu: 20–30

Krevety patří mezi korýše, žijí ve sladké i slané vodě. Vyznačují se tím, že mají 5 párů nohou. Jsou součástí krilu, a tak významnou součástí potravního řetězce. Slouží jako potrava tuleňům, velrybám či tučňákům. Hojně je loví také člověk.

Přes den se skrývají, loví v noci, potravu vyhledávají pomocí tykadel. V nebezpečí unikají směrem dozadu pomocí úderů ocasní ploutvičky. Patří mezi členovce, takže se při růstu svlékají, odhazují starý krunýř.

Věrnost až za hrob

Nejvěrnější jsou si krevety z čeledi Spongicolidae, spadající mezi stenogarnáty. Tyto vyhledávají hlubokomořské houby křemitky pletené známé také jako Venušiny koše, které vyrábějí sklo z křemíku obsaženého ve vodě.

Je tak pevné, že se na něm dají vázat uzly, aniž by prasklo. V budoucnosti by mělo nahradit optické kabely. Pár krevet si vleze do této houby a čistí ji, ta jim za to poskytuje bezpečí.

Jak ovšem krevety rostou, nemohou se již z houby dostat a zůstanou v ní společně uvězněné až do konce života. Jejich potomci naštěstí dírami v pletivu mohou volně proplout.

Hraboš prériový – spolu 2 roky

Kde žije: Severní Amerika

Velikost: 12 cm na délku a váha 42 g

Kolika let se dožívá: 1–2 roky

Počet mláďat z jednoho vrhu: 2–7

Hlodavci nejsou zrovna vzorem věrnosti, spíše naopak, k páření využívají každou příležitost. Až na pár světlých výjimek, například hraboše prériového, případně křečíka bělonohého. Ti jsou monogamní a se svým protějškem zůstávají celý život.

Důvod, proč tomu tak je, je hlavně u hraboše poněkud pikantní. Když mladý sameček potká mladou samičku, která se mu líbí, páří se spolu nepřežitě po dobu 24 hodin. Tento zážitek ovlivní celý jejich další život.

Dokud nás smrt nerozdělí

Vyplaví se jim při něm do těla hormony oxytocin a vasopresin, které změní funkce mozkového centra nucleus accmbens, kde se rodí příjemné prožitky u hlodavců i u lidí, natolik, že už bez sebe jednoduše nemohou být.

Stávají se pro sebe navzájem drogou. Do nového vztahu vstupují pouze tehdy, pokud jejich partner zemře. Ovšem nevěry se dopustit mohou, když omylem zabloudí do cizí nory. Ale vždy se navrátí se svému vyvolenému či vyvolené. Oba partneři se pak vzorně starají o společné potomstvo.