Nepřítomnost národního plánu boje proti rakovině plic nebo nedostatečná psychologická pomoc pacientům s touto závažnou nemocí – to jsou některé nedostatky České republiky v boji s plicním karcinomem, které zmiňuje analýza z dílny renomované výzkumné organizace The Economist Intelligence Unit.

Ta porovnala strategie 27 evropských států v boji s rakovinou plic. Česko má podle ní rezervy v rychlosti schvalování proplácení léků nebo v legislativě omezující elektronické cigarety. V celkovém hodnocení pak Česko dopadlo podobně jako Polsko nebo Chorvatsko.

Nejlépe se mají na severu

Z Evropy jsou na tom nejlépe severské státy – například Dánsko, Norsko nebo Švédsko. „V léčbě rakoviny plic je potřeba neustále usilovat o zlepšení. Jedno z pěti úmrtí na nádorové onemocnění je způsobeno rakovinou plic.

reklama

Tato nemoc zabije stejný počet Evropanů jako rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Výsledky naší studie s sebou přinášejí návrhy, jak napomoci státům a jejich zdravotním systémům lépe se vypořádat s tímto onemocněním.

V konečném důsledku tak mohou zlepšit kvalitu života lidí, kterým lékaři tuto nemoc diagnostikovali,“ představila výsledky studie Mary Bussell z The Economist Intelligence Unit, což je společnost spadající pod renomovaný ekonomický magazín The Economist.

Analýza s názvem „Breathing in a New Era“, kterou podpořila společnost MSD, zkoumala v roce 2019 celkem 27 zemí Evropy. V nich sledovala 17 indikátorů z 5 různých oblastí, které ukazují, jak jednotlivé země přistupují k prevenci a kontrole rakoviny plic.

Česká republika dopadla dobře v oblasti zkoumající rakovinu plic jako společenský problém – zde analýza ocenila například zákaz kouření v barech a restauracích nebo regulaci tabákové inzerce.

Pozitivně hodnotila také oblast výzkumu, kde poukázala na existenci kvalitního registru pacientů s karcinomem plic.

Rezervy má podle analýzy Česko v proplácení nových léků pojišťovnami – v průměru trvá 750 dní, než lék schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) začne proplácet pojišťovna.

Léčba něco stojí

„Každý rok přicházejí na trh nové účinné léky. Bohužel ne všechny v České republice získávají úhradu od zdravotních pojišťoven, takže i přesto, že víme o jejich nesporných léčebných účincích, si je pacienti buď musí hradit sami, nebo na ně nedosáhnou.

Situace se však zlepšuje, přelomem je například rozhodnutí o úhradě imunoterapeutického léku pro vhodné pacienty již v první linii bez toho, aby předtím museli absolvovat chemoterapii,“ potvrzuje prof.

MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Problémy jsou podle analýzy také v oblasti přednostního vyšetření pro pacienty s rakovinou. V této oblasti Česko nemá podle výzkumníků vypracovaný systém, jak rychle zajistit vyšetření pacientů, u nichž vznikne podezření, že mají rakovinu plic. Česko v tom ale není samo – tento nedostatek se týká 44 % zkoumaných zemí.

Chtělo by to plán

Analýza také státům dává doporučení, na co se v boji s rakovinou zaměřit. Vyzdvihuje především vytvoření národního plánu pro boj s rakovinou plic, který právě v České republice chybí. Poukazuje také na důležitost včasného screeningu.

Ten by měl být v Česku díky spolupráci odborníků spuštěn už příští rok. Zdravotní systémy by také měly pracovat na zlepšení povědomí o rakovině plic mezi běžnou populací a praktickými lékaři a zlepšit srozumitelnost celého systému.

Klíčové je podle analýzy i zlepšení dostupnosti inovativních léků pacientům a v neposlední řadě odstranění stigmatu, které si s sebou nemoc nese.

„Ze studie vyplývá, že důležitou roli v oblasti rakoviny plic hrají prevence a strategie na podporu zdraví. Zároveň víme, že včasné zjištění nemoci a předání do zdravotní péče jsou naprosto klíčové, pokud chceme zlepšit u pacientů výsledky léčby.

Boj proti rakovině plic je boj s časem,” dodává Radka Lang ze společnosti MSD, která vznik studie podpořila. Podle odhadu odborníků stojí rakovina Evropu přibližně 126 miliard eur ročně, včetně 52 miliard eur kvůli ztrátě produktivity.

Jak jsou na tom ostatní?

Studie analyzovala 17 ukazatelů výkonnosti v 27 zemích – Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Izraeli, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii.

Tyto ukazatele byly posléze rozděleny do pěti skupin se zaměřením na strategickou prioritu a význam, které jednotlivé země boji proti rakovině plic přikládají, na zajištění včasné diagnostiky a léčby a na dostupnost registrů a souvisejících dat, jež umožňují výzkum na špičkové úrovni.

Každá země získala hodnocení těchto 17 ukazatelů.

Jakmile jednotlivé země obdržely první výsledky, proběhla pracovní setkání na národní úrovni s účastí zahraničních odborníků, kde se probírala zjištění studie s cílem stanovit doporučení, jak dosáhnout strategických a programových zlepšení.

První výsledky počáteční fáze studie byly představeny na Evropském fóru pro boj proti rakovině v roce 2018 v Bruselu.

Závěrečná zpráva s detailní analýzou výsledků se očekává na jaře roku 2020. Srovnávací studie skupiny Economist Intelligence Unit vznikla za podpory společnosti MSD.