Praha si na konci září roku 1457 okamžitě zamiluje bledého sedmnáctiletého chlapce. Občané se utěšují nadějí, že král Ladislav vnese do jejich rozhádané země konečně klid. Jenže mladík není ve skutečnosti tak nevinný, jak se na první pohled zdá. Kacířské Čechy chce dostat pod svou moc. 

29. září 1457 projíždí český král Ladislav Pohrobek (1440–1457) branami Prahy, kterou si nyní vybral jako svoje sídelní město. Vítají ho davy lidí, které k němu vzhlížejí s nadějí.

Spásu českých zemí od mladičkého panovníka ale rozhodně nelze čekat. Do svého nového sídla dorazí s velmi početným rakouským doprovodem a je na první pohled jasné, že straní katolíkům. Katolickou šlechtu vítá vřele, kališníky považuje za kacíře.

Husitskému arcibiskupovi Janu Rokycanovi (asi 1396–1471) věnuje jenom opovržlivé pohledy.

Rodí se nebezpečný pokrytec

Teprve když zemský správce Jiří z Poděbrad (1420–1471) krále napomene, poděkuje Ladislav Rokycanovi za přivítání.

Nový král sice nemá mnoho příležitostí projevit se jako panovník, ale ani tak se rozhodně nejedná o žádnou loutku v rukách zemských správců. „V prostředí dvorských intrik se brzy naučil jednomu – totiž přetvářce.

Vyrůstal z něj nebezpečný pokrytec, jenž měl o skutečných hodnotách života jen povrchní představy, ovlivněné jeho katolickými rádci,“ píše o jeho charakteru současný autor Vladimír Liška.

Sázka na podporu katolíků

Cílem mladého panovníka ve skutečnosti bylo dostat zemského správce do své moci. „Král Ladislav chytře pochopil, že cesta k moci vede pouze a jedině přes Prahu,“ píše současný autor Antonín Polách.

Ví, že Jiří z Poděbrad bojuje doma s katolíky a konflikt chce využít k oslabení Jiřího moci. Sází proto hlavně na pomoc katolické strany, kterou už během října podporuje, kde se dá. Vypadá to, že král se nechce ke kališníkům chovat ani trochu smířlivě.

Měla se svatba stát záminkou k likvidaci jinověrců?

V české metropoli se navíc má oženit s francouzskou princeznou Magdalenou z Valois (1443–1495). Přípravy už vrcholí. V polovině října 1457 vyjíždí do Francie poselstvo asi sedmi set jezdců. Jeho úkolem se stává přivézt vznešenou nevěstu.

Češi se začínají bát. „Vyprávělo se, že v rámci svatebních slavností má dojít k velkému vraždění kališníků,“ píše Polách. Ke sňatku, který měl původně spojit hned dva významné evropské rody, ale nakonec nedojde. Krále postihne nemoc a umírá.