Nenápadný orgán, ležící v dolní části krku, produkuje hormony odpovědné za metabolismus tuků, cukrů i bílkovin. Když nefunguje správně, může negativně ovlivnit vaši psychiku, vzhled i snahu o početí dítěte. Jak se projeví poruchy její funkce?

Štítná žláza je žlázou s vnitřní sekrecí motýlovitého tvaru, která se nachází na přední straně krku. Má vliv na metabolismus, protože produkuje hormony trijodthyronin a thyroxin. Ty ovlivňují rychlost látkové výměny, spotřebu kyslíku, růst a vývoj člověka.

Žlázu tvoří dva laloky tvaru trojboké pyramidy 5 až 8 cm dlouhé, spojené žláznatým můstkem (istmem). Štítná žláza váží 20 až 60 g, překvapivě více u žen. Může nabývat tvaru písmene H, U či A.

Malá, ale důležitá

Žláza je součástí hormonálního systému těla, v jehož rámci ovlivňuje vývoj a činnost mozku, termoregulaci organismu, metabolismus tuků a cukrů či aktivitu pohlavních orgánů. Významně rovněž spolupracuje s imunitním systémem těla.

Ten, společně s dalšími endokrinními žlázami (vaječníky, hypofýza, slinivka, nadledvinky a další), genetikou, a především dostatkem jodu přijímaného ve stravě, ovlivňuje správné fungování štítné žlázy.

Co způsobí nedostatek jodu?

Jod je jedním ze stopových prvků, který je v našem těle sice přítomen v nepatrném množství, asi 0,0285 x 10-3 % tělesné hmotnosti (to je zhruba 1,5 gramu jodu v těle 50 kilogramové ženy), má ale nezastupitelnou roli při tvorbě hormonů štítné žlázy.

Nedostatek jodu ve stravě, a tím nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy, je nebezpečný zejména v těhotenství, kdy má za následek rozvoj řady neurologických poruch, postižení intelektuálního vývoje až těžkou mentální retardaci dítěte.

Kritickým obdobím pro růst a vývoj lidské centrální nervové soustavy je období prenatální a kojenecké do sedmi měsíců po narození.

Kdo má vole, nemá dost jodu

To se projevovalo na našem území hlavně v minulosti, kdy sice Čechy oplývaly mlékem a strdím, ale jodu a také selenu byl v lokální stravě nedostatek. Význam jodu pro lidské zdraví byl objeven až v polovině 19. století, selenu pak až v polovině 20. století.

Oba prvky jsou přitom pro správnou funkci štítné žlázy, a tím i pro správný tělesný a duševní rozvoj, nezbytné. Když je příjem jodu ze stravy nedostatečný, přizpůsobí se tomu štítná žláza svým zvětšením, vytvoří se tzv. struma neboli vole.

Výskyt volete byl v našich končinách více než častý, stal se dokonce součástí některých lidových písní. Naši předkové jej ale vnímali spíše jen jako kosmetický problém.

Lokální strava vede ke kretenismu

Závažnějším důsledkem nedostatku jodu byl tzv. kretenismus, projevující se snížením inteligence, malým vzrůstem, často také hluchoněmostí a problémy s motorikou, což mělo za následek pracovní neschopnost.

Kretenismus (z francouzského crétin neboli slabomyslný) tak představoval celospolečenský problém. Nejpostiženější byly nejchudší kraje a nejnižší společenské vrstvy odkázané pouze na lokální stravu.

U přímořských národů a bohatších českých měšťanů, součástí jejichž jídelníčku byly pravidelně mořské ryby, se tento problém nevyskytoval.

1828 kreténů ve společnosti

Doktor Hynek Pelc (1844–1915), předseda zemské zdravotní rady v Království českém, ve své zprávě z roku 1892 uváděl, že v 5,5milionové populaci Čechů se tehdy vyskytovalo 1828 kreténů.

V druhé polovině 19. a na začátku 20. století se u nás bouřlivě rozvíjel obchod a průmysl, díky čemuž se zlepšily sociální podmínky obyvatelstva.

Příznaky jodového deficitu se ale nadále projevovaly v méně rozvinutých oblastech, jakými byla Šumava, Českomoravská vysočina či Valašsko. Obyvatelstvo se v nich dostávalo do začarovaného kruhu:

vlivem chudoby měli stravu s nízkých obsahem jodu, což se projevilo zvýšeným výskytem lidí postižených kretenismem, které bylo obtížné vzdělávat, a proto se tyto oblasti nemohly rozvíjet.

Spásná jodidace soli

V době vzniku 1. republiky už lékařská věda o vlivu jodu na potlačení výskytu strumy a kretenismu věděla. Existovaly studie ze Spojených států a ze Švýcarska, kde už jód chudým s úspěchem podávali.

U nás se situace nejchudších zlepšila díky vylepšení jejich socioekonomických podmínek, takže už nebyli závislí jen na lokální produkci.

V roce 1949 pak došlo k zavedení jodidace kuchyňské soli, nejprve v množství 5 mg jodidu draselného na kg soli, později 25 mg, díky čemuž vymizely nápadně velké strumy u obyvatelstva.

Spása jménem endokrinologie

Největší zásluhu na tom měli v Čechách docent Karel Šilink (1908–1973) a profesor Josef Charvát (1897–1984), zakladatelé české endokrinologie (léčby hormonálních poruch). Ti spolu se svými kolegy vyšetřili na 400 000 obyvatel republiky.

Zkoumali přitom vliv zvýšení příjmu jodu na vývoj jejich strumy. Významnou práci odváděli ale také oblastní lékaři, například Stanislav Vomela (1892–1958).

Ten působil v Holešově, ale velice se zasloužil o dokumentaci problematiky s nedostatkem jodu ve stravě u obyvatel zakarpatské oblasti.

Osobně navštěvoval nejpostiženější lokality, od Hostýnských vrchů po Zakarpatskou Ukrajinu, a pořizoval i fotografické záznamy. Podílel se také na zakládání endokrinologických poraden.

Nevymýcené riziko

I přes tyto významné úspěchy přetrvávají onemocnění štítné žlázy v české populaci dodnes. Pouze už za nimi ve většině případů nestojí nedostatek jodu, ale jde o autoimunitní poruchy.

Odborníci se domnívají, že z 80 % se na jejich vzniku podílí genetika, zbytek jsou pak vlivy prostředí, například kouření a stres. Zatímco zvýšenou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou) u nás trpí asi 2 % populace, tj.

cca 105 000 lidí, s její sníženou funkcí (hypotyreózou) v ČR žije asi 525 000 osob. Problémy se štítnou žlázou trápí především ženy, a to až 8x častěji než muže, ve středním věku se s nimi potýká až 20 % z nich. Proč je správné fungování štítné žlázy tak důležité?

Vliv hormonů štítné žlázy na vývoj člověka

V určitých životních etapách je bezvadné fungování štítné žlázy klíčové.

Pro správný vývoj mozkových struktur dítěte v prenatálním období je nezbytné, aby jeho matka měla dostatek hormonů štítné žlázy i jodu pro jejich tvorbu, jinak se později mohou u dítěte vyskytnout problémy s koncentrací a hyperaktivitou.

Neméně důležité je zásobení těmito hormony i v raném dětství. Dalším obdobím, kdy se mohou naplno projevit poruchy fungování štítné žlázy, je puberta, respektive pokud její obvyklé projevy nenastoupí do 15. roku věku.

Vliv na otěhotnění i graviditu

U žen může nedostatek hormonů štítné žlázy negativně ovlivnit početí buď tím, že nedojde k ovulaci nebo tím, že dojde k poruše či zástavě menstruace.

Neléčené poruchy štítné žlázy mohou závažně ovlivňovat probíhající těhotenství a způsobit potrat nebo předčasný porod.

Často propukají onemocnění štítné žlázy rovněž u žen po menopauze a jelikož se do jisté míry shodují s jejími příznaky, mohou dlouho unikat pozornosti. S přibývajícím věkem se tyto choroby rozvíjejí také u mužů.

Když se štítná žláza porouchá

Snadno rozpoznat se dají až rozvinuté formy poruch funkce štítné žlázy, ovšem zatímco její zvýšená činnost, hypertyreóza, se vyvine během pár měsíců, snížení neboli hypotyreóza, se může rozvíjet i několik let.

Když štítná žláza produkuje nadbytek svých hormonů, projeví se to jejím zvětšením (strumou), dále bušením srdce, nervozitou, nespavostí a zvýšeným krevním tlakem, dále také vypadáváním vlasů, vypouklýma očima, hubnutím a tzv.

vlčím hladem, někdy rovněž osteoporózou. Díky tomu bývá poměrně rychle rozpoznána.

Nedostatek hormonů zpomaluje

Naopak snížená funkce štítné žlázy se projevuje méně specificky, a proto i dnes je diagnostikována pouze u každého druhého pacienta, který jí trpí.

Pokud si připadáte zpomalení a unavení, trápí vás zimomřivost, ospalost, přibýváte na váze, máte otoky, padají vám vlasy, trpíte zácpou i poklesem libida, na vině může být právě hypotyreóza.

Stojí i za problémy s otěhotněním a neléčená může způsobit poruchy nervového vývoje plodu.

Pozor na imunitu

Za poruchami funkce štítné žlázy stojí v současnosti nejběžněji špatně fungující imunita.

Autoimunitní Hashimotova nemoc, jež je nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy, představuje chronický zánět, při němž jsou buňky štítné žlázy napadány vlastním imunitním systémem těla.

Autoimunitním onemocněním, které naopak způsobuje nadměrnou funkci štítné žlázy, je pak Gravesova-Basedowova nemoc, při níž je patrné vystupování oční z očních jamek. Postihuje více ženy v poměru 8 : 1 vůči mužům.

Léčba a prevence

Dalšími příčinami vzniku onemocnění štítné žlázy může být její primární poškození (uzlíky), zánět, nádor či ozáření. Nedostatek jodu není v dnešní době u nás příliš obvyklý. Vliv má také dědičnost a celkový hormonální stav organismu.

Jiné autoimunitní nemoci (diabetes, lupénka, vitiligo) pak zvyšují pravděpodobnost rozvoje poruch funkce štítné žlázy. Nedostatečná tvorba hormonů štítné žlázy je řešena jejich doživotním podávání ve formě tablet.

Účinnou prevencí rozvoje tohoto onemocnění je doplňování jódu do organismu, ideálně v přírodní formě.

Při hypertyreóze jsou naopak podávány léky, které snižují tvorbu hormonů štítné žlázy, pokud nezaberou, je štítná žláza odstraněna chirurgicky a její hormony do těla dodávány uměle.