„Tohle musíš sníst,“ nabádá roku 630 př. n. l. člen družiny králova syna Aššur-etela-iláního (vládne asi 631 – 627 př. n. l.) muže z řad vojska svého bratra Sín-šarra-iškuna (vládne asi 627 – 612 př. n. l.). Předhodí mu půl kila vlny.

Válka mezi syny krále Aššur-bani-pala (vládne 669 – 627 př. n. l.) vrcholí.

Oblíbenou asyrskou kratochvílí je naservírovat odsouzenci vlnu a donutit ho, aby ji zapíjel tak dlouho, až mu v žaludku nabobtná tolik, že ho roztrhne. Družiny znepřátelených královských synů se v těchto praktikách vyžívají. Hliněné tabulky z obrovské knihovny v Ninive, kterou založil jejich otec Aššur-bani-pal, potvrzují, že jejich říše tehdy nemá konkurenci.  

Slavnost se 70 tisíci hosty 

Nejsilnější říši, která v té době na území dnešní Mezopotámie existuje, vytváří král Aššur-násir-pal II. (vláda 884 – 856 př. n. l.). Proslaví se krutostmi. „Stáhnu tě z kůže,“ vyhrožuje svému nepříteli, který proti němu osnoval spiknutí.

Od slov k činům nemá daleko a nechává lidi i napichovat na kůl.

Tam, kde počet obyvatel města příliš vzroste, část z nich pošle přesídlit na druhý konec říše, aby zabránil vzpourám. Potrpí si i na nákladný životní styl. „Podívejte, jaký nádherný palác jsem si postavil,“ chlubí se před 70 tisíci pozvanými hosty stavbou o rozloze 25 tisíc čtverečních metrů.  

Krvavá jatka se opakují 

Aššur-násir-palovi potomci pokračují v jeho stopách.

Posledním ze silných panovníků dynastie je Aššur-bani-pal, po něm přicházejí bitky o trůn. Nekončících sporů mezi Aššur-bani-palovými syny Aššur-etel-iláním, Sín-šarra-iškunem a Aššur-uballitem II. (vláda 612 – 609 př. n.

l.) a chaosu v říši využívá kmen Médů na severovýchodě a rozpoutává krvavá jatka. Do bojů mezi syny zasáhne i generál Sín-šumu-líšir, který na sebe v letech 627 – 626 př. n. l. na chvíli strhne vládu. V roce 614 př. n. l.

dobudou Médové Aššúr a o dva roky později zaútočí i na města Kalchu (dnešní archeologické naleziště Nimrud na řece Tigris) a hlavní město Ninive (na severu Iráku).

Budoucnost nenajde ani ve hvězdách 

Asyrský kněz vystoupá roku 612 př. n. l. na věž chrámu v Kalchu. Vstoupí do observatoře a pod rouškou tmy provádí pozorování hvězd.

Umí z nich věštit budoucnost, a proto věří, že mu planety putující po obloze pomohou odpovědět na otázku, kdy už skončí boje v zemi. Ačkoli astronom zná dráhy planet a umí i stanovit zatmění, hvězdy mu s jeho problémem tentokrát neporadí. Král Sín-šarra-iškun umírá v boji a po tříměsíčním médském obléhání padne i Ninive. V Harranu se ještě v roce 609 př.

n. l. Aššur-uballit II. vzepne k poslednímu odporu proti Médům, ale marně.