Někdo s ním točí a zapíchává prst tam, kam by se chtěl podívat na dovolenou. Většinou na něj máme ale krušné vzpomínky, když jsme ve školních lavicích hledali, kde leží zapomenuté kouty Země. Přitom první glóbus na světě nemá ani všechny světadíly.
Vytvořit zmenšenou kopii Země, to je výzva pro spoustu mořeplavců, kteří ve středověku objevují nové končiny. Jedním z nich je Martin Behaim (1459–1507).
Podle některých zdrojů se narodí v Norimberku, jiné materiály ale uvádí, že tento muž poprvé vykoukne na svět v Českém Krumlově. „Chtěl bych poznat celý svět, ale obávám se, že je dost velký na to, abych to stihl,“ vysloví. Celou zeměkouli neprojede, tak si ji zmenší.
Z papíru na kouli
V době, kdy Kryštof Kolumbus (1451–1506) míří do místa, jež ho proslaví, tvoří Behaim rovněž dílo, které se zapíše do mořeplavecké historie. V Norimberku v roce 1492 začíná modelovat Zemi v miniaturní podobě.
Pomáhají mu zvonař Hans Glockengießer, který radí na model Země použít tvárný jíl. Společně s pomocníkem Ruprechtem Kalbergerem (1470–1507) kouli potáhnou plátnem.
Globus za látky a papíru
Poslední vrstva je papír, na který může Behaim přenést vize. Aby se dobře pracovalo, rozřízne se glóbus na severní a jižní polokouli, středem je rovník. Jíl z jádra se vydlabe a naplní se sádrou, protože jinak by byla zeměpisná pomůcka hrozně těžká.
Do středu se zapíchne osa, aby se koule mohla otáčet a aby bylo poznat, kde jsou severní a jižní pól. Kovový prstenec označuje poledník, Země o průměru 54 centimetrů má dokonce obzor.
Pomaluje ho malíř
Začíná nejlepší fáze tvoření, kreslení. Na to si ale Behaim netroufá, proto pověří zkušeného malíře George Glockendona (?–1514), který na kouli namaluje zeleno-hnědé kontinenty a tyrkysové oceány.
Behaim se ujme pera jen, když je potřeba vypsat zeměpisné názvy nebo popsat hospodářsky významné oblasti, které v Africe pozná. Hotové dílo dostane název „Erdepfel“, v překladu je to „zemské jablko“.
Vypadá jako Země, protože jej neprotínají viditelné čáry poledníků a rovnoběžek.
Amerika má smůlu, nevejde se
První glóbus má samozřejmě trochu své mouchy. Behaim se nemůže spolehnout jen na své cestovatelské poznatky, sesbírá i cizí, a proto mu pak trochu v některých místech haprují rozměry.
Nevejde se tam ani Amerika, ačkoli glóbus vzniká v roce, kdy ji Kolumbus objevuje. Je to ale těsně poté, co Behaim uplácá první model Země.
Trošku ovšem přestřelí velikost Evropsko-asijského kontinentu a Středozemního moře a nový svět za oceánem už není kam šoupnout.
Zachraňuje ho Hitler
Glóbus je dlouho chloubou Norimberku, na počátku 17. století je předán do vlastnictví rodiny Behaimů. Ti ale neocení, jaký mají doma poklad, takže v první polovině 19. století je nalezen zaprášený na půdě.
V roce 1937 se zalíbí Američanům, kteří by si ho rádi půjčili. To se ale nelíbí Adolfu Hitlerovi (1889–1945), který za glóbus zaplatí nemalé peníze a vrátí jej Norimberku, kde je dodnes v Germánském národním muzeu.
