Na Dálném východě nebyla dravější a rozvinutější mocnost než Japonsko. S Čínou si velmoci pohrávaly, jak se jim zlíbilo, včetně Japonska, a evropské země vlastnily notnou dávku asijských ostrovů i pevniny.

Japonsko ale hledělo kupředu a jako jediného vážnějšího konkurenta v regionu správně vyhodnotilo carské Rusko.

Přítomnost Rusů na poloostrově Sachalin, v surovinově bohatém Mandžusku a na severu Číny nebo ruské posádky na Korejském poloostrově zkrátka činily císařskému Japonsku vrásky na čele.

Japonci proto neváhali a podle bez vyhlášení války v noci z 8. února 1904 potopili ruské obrněnce a křižníky ruské eskadry v přístavu Port Artur (dnes součást Číny, pozn. red.).

Cesta k pozemní invazi japonských vojáků do Mandžuska a na Korejský poloostrov byla otevřená.

Zkostnatělý carský režim reagoval těžkopádně vysláním druhé ruské eskadry zahrnující sedm křižníků, včetně legendární Aurory, několik minolovek a dalších plavidel z Baltského moře přes polovinu světa.

Cesta přes půlku světa

Cesta byla poměrně strastiplná, a když odmyslíme nešťastné potopení několika britských rybářských loděk a „sebepoškození“ křižníku Aurora, v kombinaci se špatně vycvičeným lodním personálem se Rusové řítili do záhuby.

Posádka nevěděla, že na pevnině stíhá Rusy jedna porážka za druhou, že se tam museli vzdát strategického Mukdenu. Námořní výprava se nevzdala a po sedmi a půl měsících doplula k ostrovu Cušima mezi Japonskem a Koreou.

Tady už čekalo japonské námořnictvo, které Rusy převálcovalo. Ke dnu šly obrněnce, křižníky, torpédové čluny (ty se přidaly k ruské eskadře u Madagaskaru) a další plavidla. Námořní bitva u Cušimy začala 27. května 1905 a trvala tři dny. Ruská plavidla byla buď potopena, nebo zajata.

Vše špatně

A jaké byly příčiny drtivé porážky Rusů v podstatě v celé rusko-japonské válce? Rusové nestihli dostavět transsibiřskou magistrálu, jejich komunikační možnosti tak byly značně omezené. Nestačili rovněž dobudovat opevnění přístavního Port Arturu.

Ruští námořníci měli podlomenou morálku, při plavbě k japonským břehům se například dozvěděli o „krvavé neděli“, kdy carští důstojníci v Petrohradě stříleli do davu obyčejných lidí.

Eskadra u Cušimy neprovedla žádný předběžný průzkum lokality, nebyl vypracován ani důkladný plán útoku.

Zrodila se mocnost

Ostudná ruská porážka byla stvrzena v mírové smlouvě z Portsmouthu v září 1905. Japonci získali Sachalin, korejská území a část Mandžuska.

Reparace si ale Japonci na Rusech nevymohli, velmoci si totiž nepřály, aby nová námořní a armádní císařská mocnost výrazněji posílila na úkor ruského medvěda.

Car Mikuláš II. (1868–1918) ale musel čelit mezinárodní ostudě a několika domácím vzpourám.