Letos uplyne 67 let od chvíle, kdy se novozélandský horolezec Edmund Hillary (1919-2008) a Šerpa Tenzing Norgay (1914-1986) zapsali do historie jako první úspěšní pokořitelé Mount Everestu. Touha vystoupit na nejvyšší vrchol světa se od té doby ještě zvýšila.
Slyšeli jsme nespočet příběhů triumfálních i tragických, ale mnoho zajímavých faktů o této hoře stále zůstává málo známých. Podívejme se na některé z nich.
Vysokohorští pavouci
Ani ve vysokých nadmořských výškách se nemůžeme schovat před pavouky. V zákoutích a trhlinách Mount Everestu žije horský pavouk Euophrys omnisuperstes, patřící k několika málo druhům živočichů, obývajících nejvýše položená místa na Zemi.
Horolezci se s ním setkali dokonce i ve výšce téměř 7 000 metrů. Drobouncí pavouci (cca 5 mm) jsou k životu v těchto podmínkách skvěle uzpůsobení a dokážou se živit prakticky veškerým zbloudilým hmyzem, který sem často přinese vítr.
Pavouky poprvé popsal přírodovědec Richard Hingston (1887-1966) při expedici British Mount Everest v roce 1924, během které zmizeli horolezci George Mallory (1886-1924) a Andrew „Sandy“ Irvine (1902-1924), ale první exempláře těchto horských stvoření přivezl už v roce 1922 jiný Brit, horolezec Tom George Longstaff (1875-1964).
Teprve později se přišlo na to, že se jedná o zástupce pavouků, které popsal Richard Hingston.
Šerpové v roli rekordmanů
Šerpové také mohou vytvořit rekordy. Apa Sherpa (*1960) a Phurba Tashi (*1971) dosáhli každý zvlášť vrcholu Mount Everestu celkem 21krát.
První jmenovaný úspěšně vystoupil na nejvyšší bod světa téměř každým rokem mezi lety 1990 a 2011, druhý z mužů pak tento vrchol zdolal jen v roce 2007 celkem 3krát.
Apa Sherpa přitom tvrdí, že v průběhu let pozoruje změny na Mount Everestu, způsobené globálním oteplováním. Podle něj tání sněhu a ledu stále více odhaluje skály a ve zhoršeném terénu je i stoupání nahoru obtížnější.
Lidský had
Přestože výprava na Mount Everest odčerpá tisíce dolarů z peněženky každého dobrodruha, který se pokusí zdolat vrchol, snaží se o to mnohem více lidí, než dříve.
V květnu 2012 pořídil německý horolezec Ralf Dujmovits (*1961) šokující snímek odvážlivců, kteří se při výstupu zařadili do dlouhé fronty.
Lidského hada tehdy vytvořilo přes 600 lidí, z nichž velká část podle tohoto zkušeného horolezce neměla patřičné zkušenosti s podobnými výstupy a neměli v náročném terénu co dělat. Věci se však mění.
V reakci na rostoucí počet úmrtí horolezců nepustí nyní nepálská vláda na Mount Everest nikoho, kdo předtím nezdolal nejméně jednu nepálskou horu o výšce aspoň 6500 metrů.
Zájemce o povolení bude muset také doložit, že se těší dobrému zdravotním stavu a že má vyškoleného nepálského průvodce.
Nejvýše „položená“ rvačka
Výstupy na Mount Everest nejsou vždy jen záležitostí silného ducha a sebezapření.
V roce 2013 se horolezci Ueli Steck (1976-2017) ze Švýcarska, Simone Moro (*1967) z Itálie a Jonathan Griffith (*1983) z Velké Británie dostávají do nelítostné pranice se Šerpy poté, co údajně ignorovali jejich pokyny k bezpečnému pokračování výstupu.
Trojici zachránil až útěk do základního tábora. Celou věc vyšetřovaly i nepálské úřady a protože šlo nejenom o nejvýše položený, ale vůbec první incident tohoto druhu, zpráva obletěla svět a vyjádřila se k ní řada známých horolezců.
Ti vesměs obhajovali rozhodnutí a kroky svých „kolegů“, vedoucí k této nepříjemné události, nicméně vyjádřili obavu, že podobné incidenty se do budoucna mohou opakovat vzhledem k rostoucí nespokojenosti Šerpů s jejich mzdou za náročnou a nebezpečnou práci i arogantnímu chování západních horolezců.
Svahy plné odpadků
Mount Everest není pokrytý jen mrtvolami horolezců, ale také desítkami tisíc tun odpadu a stále jich přibývá. Jde například o kyslíkové láhve, horolezecké vybavení, plechovky i výkaly.
Členové „ekologické expedice“ každoročně od roku 2008 vyrážejí do terénu, aby tento problém řešili a dosud shromáždili desítky tun odpadu.
Nepálská vláda v roce 2014 prosadila pravidlo, podle kterého musí horolezci při sestupu snést dolů 8 kilogramů odpadků, jinak přijdou o svou složenou zálohu ve výši 4 000 dolarů (nyní cca 100 000 korun).
