Jde snad o jediný stát, který má v názvu jméno panovnického rodu, jenž mu vládne. Saúdové chtěli dát světu jasně najevo, že jejich království je pro ně zároveň jejich majetkem. A že jde o majetek vskutku úctyhodný, o tom není pochyb.

Pouštní království vzniklo v podobě, jak jej známe dnes, ve 30. letech minulého století (o úplně prvním saúdském státečku však můžeme mluvit již na konci 18. století).

U jeho zrodu stál mocichtivý Abd al-Azíz ibn Saúd (1875–1953), jenž učinil s podporou Velké Británie z království absolutistickou a teokratickou zemi, Saúdskou Arábii.

Jeho synové ani jednou nezakolísali a vládu si ve svém „majetku“ drží dodnes. První král v zemi zprvu udržoval otrokářství, výnosnější „byznys“ měl ale teprve přijít.

V roce 1937, v době, kdy většina členů královské rodiny strádala, američtí průzkumníci objevili poblíž města Dammam ohromné zásoby ropy.

Bohatství z černého zlata

Azíz pragmaticky uzavřel se Spojenými státy spojenectví, z něhož těžily obě strany. Ta americká si mohla v zemi vystavět vojenské základny, saúdská získala moderní americké zbraně a poplatky (zprvu nízké) amerických ropných společností za vytěženou ropu.

Azíz se věnoval státnickým záležitostem i skrze manželské lože. Za svého života byl i v situaci, kdy měl v jedné chvíli čtyři manželky.

Chytře se ženil s ženami význačných klanů a kmenů v různých končinách Saúdské Arábie, čímž si získával nejen bohatství, ale zejména uznání. Podobně výhodné sňatky pak chystal svým synům-princům a dcerám-princeznám.

Synů po sobě zanechal možná až 47. Strom budoucí moci Saúdů tak pevně zapustil své mnohočetné kořeny.

Jeden rozhazuje, druhý vydělává

Trůnu se po Azízově smrti v roce 1953 ujal jeho syn Saud (1902–1969). To už byly pomyslné královské pokladnice plné, vždyť hlad po ropě byl v poválečném světě stále větší.

Později král dokonce největší ropnou společnost koupil a přejmenoval ji na SaudiARAMCO. Saud nicméně nebyl dobrým hospodářem jako jeho otec a často finance bez rozmyslu rozhazoval.

To mu zlomilo vaz, a proto byl vystřídán bratrem Faisalem (1906–1975), který zastával konzervativní a absolutistický ráz vlády až do doby, než na něj byl v roce 1975 spáchán atentát.

Významným králem byl jistě i Fahd (1921–2005), zastánce spojenectví s USA, jenž to podle časopisu Fortune dotáhl až na druhé místo v žebříčku nejbohatších lidí na světě.

Kvůli nemoci za něj postupně převzal vládu nevlastní bratr Abdalláh (1924–2015), který se inspiroval otcem zakladatelem. Nejenže jeho jmění dosáhlo v přepočtu úctyhodné hodnoty 348 miliard korun, zanechal po sobě ale také víc než 40 potomků. V čele země je v současnosti jeho bratr král Salmán (*1935).

Jachty a přepychové paláce

Sňatková politika a saúdská tradice mohou za to, že dnes už má mocný rod údajně na 25 000 členů (Saúdská Arábie má necelých 30 milionů obyvatel).

Princů z klanu Saúdů bychom nalezli na 5000. Skutečnou politickou a ekonomickou významností a vlivem ale disponuje jen zhruba stovka členů rodu, a tak je jasné, že miliardové částky nemohou využívat všichni obyvatelé království pyšnící se saúdskými kořeny.

Za luxusní jachty, domy a sídla v zahraničí, soukromé tryskáče nebo bohatě zdobené paláce utrácí zejména král a jeho nejbližší okolí.

Mladý korunní princ Mohammed bin Salmán (*1985) například nedávno zainvestoval do francouzského zámečku a také do obrazu Leonarda da Vinciho Salvator Mundi, který byl přepravován jeho supermoderní jachtou Serene.

Velkolepá cesta po Asii

Dalším důkazem nezměrného bohatství je zahraniční cesta královské delegace po Asii z roku 2017. Ta zahrnovala 1500 členů, 460 tun zavazadel a 50 obrovských letadel, na jejichž palubách se nacházely i drahé limuzíny.

Snad nejbohatším Saúdem je nyní králův synovec Al-Valíd ibn Talál (*1955), byznysmen, jehož realitní společnost Kingdom Holding hojně zaměstnává i ženy.

Boháč v současnosti poutá pozornost stavbou nové nejvyšší budovy světa, megalomanskou Jeddah Tower v přístavním městě Džida, jež má být přes kilometr vysoká. V současnosti se jmění saúdské královské rodiny odhaduje na sumu 1,4 bilionu amerických dolarů. To je v přepočtu něco málo přes 32 bilionů korun.