Lidé si za dobu své existence na Zemi prošli mnoha katastrofami. Ohrožovaly je nemoci, změny klimatu i války. Vědci se proto snažili určit, který rok byl v historii lidstva tím nejhorším. Adeptů bylo hned několik, vítězem však může být jen jeden. Který? A z jakých důvodů?
Historie je plná překvapivých událostí a ani dnes si nemůžeme být jisti tím, co se stane zítra. Naši předkové zažívali období klidu a prosperity, která byla náhle přerušena katastrofami s nedozírnými následky.
Jindy trpěli dlouhé roky a měsíce, po kterých se situace ale mnohdy ještě zhoršila. Není proto snadné jednoznačně určit, který rok lidských dějin byl nejhorší. Vědci se o to ale pokusili.
Výběr nepříznivých událostí, které významně zamíchaly se životy lidí, byl široký.
Byl nejhorší rok 2001 s teroristickými útoky na „Dvojčata“?
Z dob nedávno minulých to byl například rok 2001, kdy došlo 11. září k sérii teroristických útoků na cíle ve Spojených státech. Stála za nimi militantní islamistická organizace al-Káida.
Tyto události, jež si vyžádaly téměř 3000 mrtvých, už navždy změnily klima ve společnosti. Po bezstarostných 90. letech nastalo období boje s terorismem a dodnes si nikdo nemůže být jistý, kdy a kde extremisté zase udeří.
Smutným byl i rok 1968, během něhož byli zavražděni Martin Luther King (1929–1968), bojovník proti rasové segregaci, a kandidát na post prezidenta USA Robert Kennedy. A došlo v něm také k vpádu sovětských vojsk do Československa.
Krach na burze v roce 1929 ovlivnil mnohé
Významně se do historie zapsaly také události druhé světové války a vše, co jim předcházelo. Roku 1929 došlo ke krachu na newyorské burze, označovanému také jako Černé úterý (Black Tuesday), protože k němu došlo v úterý 29. října.
Krachu předcházelo období blahobytu, kdy narůstal obrat v oblastech průmyslu, založených na železu a oceli. Ceny těchto komodit prudce rostly, proto do nich mnoho Američanů investovalo, na což si půjčovali peníze. Když následně začaly ceny klesat, lidé se snažili v panice akcií rychle zbavit.
Krize umožnila roku 1933 Hitlerovi cestu k moci
Následkem krachu byla tzv. Velká deprese, která udeřila celosvětově a poukázala na propojenost ekonomik. Lidé vinili z krize kapitalismus.
V Evropě docházelo k nepokojům a celé národy začaly naslouchat myšlenkám radikálních směrů, jakými byly nacismus či fašismus.
Mnoho milionů lidí, především Židů, jistě v následujících letech označilo za nejhorší rok 1933, v němž byl Hitler zvolen německým kancléřem a rozpoutal 2. světovou válku. V tomto roce také vybudoval první koncentrační tábor v Dachau.
Ameriku pro změnu sužovala nezaměstnanost, bez práce bylo roku 1933 až 15 milionů lidí.
1942 a vrcholící genocida
Za nejhorší rok 2. světové války je považován rok 1942, kdy dosáhla nacisty rozpoutaná genocida svého vrcholu. Byla zaměřena hlavně proti židovskému etniku, ale také proti Romům, Slovanům, homosexuálům a postiženým.
V tomto roce už byla vybudována většina koncentračních táborů, a to včetně krematorií. Ve vyhlazovacím táboře Belzec bylo zpopelněno 430 000 lidí. Dalších 700 000 jich bylo zavražděno v Treblince během pouhých 5 měsíců.
V červenci vyhlásil Heinrich Himmler (1900–1945), vůdce SS a gestapa, že do konce roku musí být vyhlazeni všichni polští Židé.
Použití atomových bomb na civilisty roku 1945
Dalším smutným rokem v historii lidstva byl rok 1945, kdy poprvé došlo k použití atomových bomb proti civilistům. Dne 6. srpna 1945 shodili Američané bombu Little Boy na japonské město Hirošimu, 9. srpna pak Fat Man na Nagasaki.
Výbuchem byla města srovnána se zemí. Do 4 měsíců po výbuchu zemřelo v Hirošimě až 166 000 lidí, v Nagasaki 80 000. V následujících měsících umírali další lidé, většinou civilisté, na popáleniny a nemoc z ozáření.
Rok 1918 ve znamení španělské chřipky
Pozitivním jistě nebyl ani rok 1914, kdy vypukla první světová válka. Oslavy jejího konce pak zastínila další nepříznivá událost v dějinách lidstva, která si vyžádala na 50 až 100 milionů obětí.
Roku 1918 totiž vypukla celosvětová pandemie takzvané španělské chřipky, která trvala až do roku 1920. Nejzákeřnější na této nemoci bylo, že postihovala hlavně mladé osoby se silným imunitním systémem mezi 20 a 40 lety věku.
Smutné roky pro americké indiány
Rokem plným revolucí, nepokojů a hladomorů, které zasáhly celou Evropu, byl rok 1848, označovaný také jako Jaro národů. Lidé bojovali za prosazení občanských svobod a rovnosti.
To pro původní indiánské obyvatelstvo Ameriky byly jistě nepříznivé roky 1492 a 1520. Když roku 1492 objevil Kryštof Kolumbus (1451–1506) Ameriku, bylo to pro tamní obyvatele předzvěstí zániku jejich civilizace a podmanění si Nového světa evropskými mocnostmi.
Roku 1520 pak další Evropané do Ameriky zavlekli neštovice a další pro indiány neznámé choroby, které vyhladily až 90 % jejich populace.
Rok, kdy udeřila černá smrt
Nelze nezmínit ani rok 1347, během kterého postihla Eurasii epidemie moru, přezdívaná černá smrt. Vyžádala si na 25 milionů mrtvých, tedy asi třetiny obyvatel tehdejší Evropy. Ničivě udeřila zejména ve městech, ve kterých se soustřeďovalo větší množství lidí.
Velkou změnou si Evropa prošla i roku 476, kdy zanikla Západořímská říše. To znamenalo konec osvícenosti antiky a nástup středověku, považovaného za dobu temna. Který rok byl však podle vědců tím úplně nejhorším?
Nejhorší z nejhorších
Vědecká skupina pod vedením historika Michaela McCormicka z Harvardovy univerzity za něj považuje rok 536. V jeho průběhu totiž podle nich došlo k velmi silné erupci sopky, pravděpodobně na Islandu, která měla katastrofické následky.
Jak na to přišli? Ze švýcarského ledovce odebrali asi 72 metrů dlouhý sloupec ledu, který podrobili analýze. Rozřezali ho na vzorky o tloušťce 120 mikronů (tedy asi jako lidský vlas) a zkoumali jejich složení.
Na základě přítomnosti sopečného prachu a dalších příměsí určili, že roku 536 došlo k významnému sopečnému výbuchu v místě neosídleném tehdejší civilizací, tedy zřejmě na Islandu.
Hlad, zima a mor
Zplodiny a kouř z výbuchu tehdy na dlouhou dobu zahalily celou Evropu a významnou část Asie a zabránily slunečním paprskům pronikat skrz ně. To vedlo k prudkému ochlazení, i v létě se teploty pohybovaly jen mezi 1,5 až 2,5 °C a sněžilo.
Nízké teploty zničily úrodu nejen v Evropě, ale i v Mezopotámii či Číně a vypukl hladomor.
Situaci ještě umocnily další dvě erupce, v letech 540 a 547. Zkázu pak dokonala v roce 541 epidemie takzvaného justiniánského moru, označovaného podle tehdejšího vládce Východořímské říše, císaře Justiniána I. (482–565).
Mor se šířil z Etiopie do Egypta a celého Středomoří a odtud až do Mezopotámie či Irska. Vyhlazena byla také polovina obyvatelstva Byzantské říše.