Dnes bychom se s nimi už asi nedomluvili, avšak neupřeme jim neodmyslitelný význam pro vývoj lidské komunikace. Které jazyky staly počátku prvních světových civilizací a kultur?

Vybrali jsme pro vás pětici z těch nejstarších, které známe díky dochovávaným písmenných záznamům.

Sumerština

Sumerové vytvořili v jižní Mezopotámii jednu z nejstarších městských civilizací na světě. K ní patřil i jazyk a vyspělý písemný systém, na který později navázala řada dalších národů.

Sumerština jako taková nespadá do žádné jazykové rodiny, stejně jako například baskičtina patří mezi jazyky izolované. Nejstarším známým dokumentem psaným sumersky je tabulka nalezená v místě tehdejšího města Kiš, v dnešním Iráku, a pochází z doby 3500 př. n.

l. Psaná sumerština se zpočátku hodně proměňovala. Směr písma byl nejprve shora dolů, kolem roku 3000 př. n. l. se změnil na zleva doprava. A otočila se i orientace znaků.

Samotné znaky prošly také vývojem – rovné či zatočené linky, tvořící jakési jednoduché piktogramy, přešly do tvaru klínů.

Raná egyptština

Říká se jí „raná“ nebo také „archaická“ a jde o první doložený jazyk slavných egyptských dějin.

Dříve byla považovaná pouze za prvotní formu staré egyptštiny, hlavního jazyka starověkého Egypta, ovšem vědecké výzkumy postupně ukázaly, že jde o jazyk v mnohém odlišný. Podle archeologických nálezů raná egyptština existovala již kolem roku 3300 př. n. l.

Její nejstarší doklady pocházejí z keramiky kultury Nakáda II., rozvíjející se v Horním Egyptě v závěrečné fázi doby kamenné. Raná egyptština se z jednoduššího zápisu vyvinula do složitého systému hieroglyfů, obsahujícího stovky znaků.

Reprezentovaly objekty známé v životě Egypťanů – symboly rostlin, ptáků či částí těla.

Akkadština

Nejprve se začala používat v oblasti severní Mezopotámie, odkud se postupně rozšířila do celé země. Její jméno je odvozeno od hlavního města Akkadu, významného kulturního centra, které založil kolem roku 2340 př. n. l. král Sargon.

Akkadština je nejstarším doloženým semitských jazykem (podskupina jazyků afroasijských). První akkadská slova, většinou vlastní jména, byla doložena v sumerských textech z doby asi 2 800 př. n. l.

Nejstarší souvislé texty pak pocházejí z poloviny 3. tisíciletí před Kristem. Akkadština používala klínové písmo, které převzala ze sumerštiny, stejně jako i velké množství slov.

Archeologové objevili stovky tisíc akkadských textů či fragmentů nejrůznějšího zaměření – od mýtů po odborné práce či osobní korespondenci.

Chetitština

Vůbec nejstarší doložený jazyk patřící do naší mateřské indoevropské skupiny má kořeny na území severní a střední Malé Asie, kde se přibližně v letech 1800 až 1200 př. n. l. rozkládala slavná říše Chetitů.

Přestože sami její obyvatelé nazývali svůj jazyk jako „nášili“, dodnes zůstává znám jednoduše jako „chetitština“. Nejstarším dochovaným skutečně chetitským textem je tzv. Anitta text, pocházejí z 16. století př. n. l..

Už v o čtyři staletí starších záznamech se ale nacházejí izolovaná chetitská slova. Chetité zřídka používali hieroglyfy, naprostá většina nalezených hliněných tabulek je však popsaná klínovým písmem.

Co na nich stojí, je nám dnes již dobře známo, a to díky českému badateli Bedřichu Hroznému (1879–1952), které se mu podařilo kolem roku 1917 chetitštinu rozluštit.

Mykénština

První známá předchůdkyně dnešní řečtiny se vyvíjela na pevninském Řecku, ale také na Krétě a Kypru v době mykénské kultury. Tedy před předpokládanou Dórskou invazí, která měla zahájit období klasického Řecka.

Mykénština, neboli mykénská řečtina, je nejstarším doloženým jazykem evropského kontinentu. Žádná mykénsky psaná literatura objevena nebyla, ale dochovalo se asi 5000 nápisů na hliněných tabulkách a fragmentech váz, nejstarší ze 14. století př. n. l.

Stopy po mykénštině končí okolo 12. století př. n. l., kdy vzhledem k nedostatku dochovaných informací začíná v Řecku tzv. temné období. Mykénská civilizace používala tzv.

lineární písmo B, které se podařilo dešifrovat anglickému architektovi Michaelu Ventrisovi (1922–1956) v roce 1952.