Domů     Svět v ohrožení: Proč uhořelo 14 námořníků v ruské supertajné jaderné ponorce?
Svět v ohrožení: Proč uhořelo 14 námořníků v ruské supertajné jaderné ponorce?
23.9.2019

Na začátku prázdnin, 1. července 2019, obletěla svět zpráva, že došlo k požáru na ruské jaderné ponorce Lošarik. Co o tomto utajovaném stroji, údajně určeném k výzkumu mořského dna, víme?

Opravdu jej Rusové využívají k přerušování podmořských optických kabelů vedoucích internet? Proč ponorka vlastně hořela? Hrozila světu jaderná katastrofa? 

Přesné parametry ponorky Lošarik, jediné typu AS-12, která kdy byla zkonstruována, jsou tajné. Ví se však, že má dvojitý plášť.

Takže zatímco zvnějšku vypadá jako klasická ponorka, uvnitř skrývá (zřejmě) 7 propojených batysfér (modulů kulového tvaru, schopných potápět se do velkých hloubek).

Na délku měří Lošarik asi 69 metrů a na šířku 7. Jedna z batysfér v sobě pak ukrývá jaderný reaktor, který ponorku pohání. Její vývoj byl zahájen ještě za dob existence Sovětského svazu.

Po druhé světové válce probíhal boj o oceán mezi USA a SSSR.
Po druhé světové válce probíhal boj o oceán mezi USA a SSSR.

Kdo ovládne moře a oceány?

Po druhé světové válce se totiž rozhořel boj mezi USA a SSSR nejen o nadvládu nad vesmírem, ale i nad oceánem.

První atomovou ponorku jménem USS Nautilus zařadily USA do služby v roce 1954. V odpovědi na ni zkonstruovali Sověti, ale až roku 1958, ponorku K-3 Leninskij Komsomol.

O rok později pak spustili Američané na vodu USS George Washington, první ponorku vyzbrojenou balistickými raketami Polaris.

Snahou obou národů pak bylo vyvinout nejen stále větší a větší jaderné ponorky, ale i ponorky schopné potopit se do co největších hloubek, aby byly jejich podmořské operace neodhalitelné.

Americká ponorka vydrží pod hladinou až 30 dní

Existující batysféry se sice byly schopny potopit do hloubky větší než 1 kilometr, ale pouze na krátkou dobu, a navíc musely být připevněny lanem k tažné lodi.

První jadernou ponorku, schopnou potopit se až do hloubky 900 metrů, vyvinuli Američané v roce 1969 a označili ji jako NR-1. Šlo o výzkumný stroj, přičemž délku jeho pobytu pod mořskou hladinou omezovalo jen množství zásob, které mohl mít na palubě.

Nemusel se vynořit až 30 dní. Právě NR-1 inspirovala Sovětský svaz k výstavbě Lošariku.

Délku pobytu pod vodou omezovalo jen množství zásob.
Délku pobytu pod vodou omezovalo jen množství zásob.

Ruský batyskaf zvládne více

Kýl AS-12 byl založen roku 1988 v ruské loděnici v Severodvinsku, ale práce na něm byly z důvodu nedostatku financí v roce 1990 přerušeny. Ke změně došlo až poté, co se ruským prezidentem stal v roce 2000 Vladimír Putin.

Stavba Lošariku probíhala v přísném utajení, na vodu byl pak poprvé spuštěn 13. srpna 2003. Měl by být schopen potopit se do 2,5- až 3kilometrové hloubky, spekuluje se i o tom, že by zvládl i 6kilometrový ponor. Na hladině dosahuje rychlosti 10 uzlů, pod vodou 13 uzlů (asi 27 km/h).

Ponorka měla být schopná potopit se do dvou až tříkilometrové hloubky.
Ponorka měla být schopná potopit se do dvou až tříkilometrové hloubky.

Jaké úkoly plní Lošarik?

Provozovatelem ponorky je Hlavní správa hlubokomořského výzkumu (GUGI), která je však řízena ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU. Oficiálně se uvádí, že Lošarik slouží ke speciálním operacím, výzkumu mořského dna a k záchraně potopených ponorek.

Proč je potom pro Rusy tak důležitý, že se ho po požáru, který jej zachvátil 1. července, pokusí opravit? A jak to, že v jeho útrobách nalezla smrt řada vysokých důstojníků?

Ponorka sloužila na výzkum mořského dna.
Ponorka sloužila na výzkum mořského dna.

Proklaté lithiové baterie

K požáru Lošariku došlo zřejmě vlivem zkratu v bateriovém úseku ponorky. Baterie slouží jako nouzový pohon a k jemnému manévrování u dna.

Ponorka Lošarik je vybavena lithiovými bateriemi, které jsou při stejné kapacitě menší a lehčí než ty klasické, bohužel hoří i pod vodou a nelze je vodou uhasit.

Život 25členné posádky na této ponorce musí být nesnadný, k dispozici mají vnitřní prostor jen okolo 100 m3. Sloužit na Lošariku je však pro ruské námořníky čest, zřejmě proto při jeho požáru zahynulo tolik vysokých důstojníků.

K požáru došlo kvůli zkratu.
K požáru došlo kvůli zkratu.

Hrdinná smrt důstojníků zabránila jaderné katastrofě

Ze 14 obětí bylo 7 kapitánů a dva držitelé nejvyššího státního ocenění Hrdina Ruska. Patrně se nadýchali jedovatých plynů. Ovšem část z nich se musela, aby zabránila šíření ohně, dobrovolně zavřít do jedné z batysfér.

Jak prohlásil námořní kapitán Sergej Pavlov: „Obětovali se, aby zachránili loď a zabránili katastrofě globálního měřítka.“ Část ponorky, ve které se nacházel atomový reaktor, díky tomu nebyla poškozena, a nedošlo tak k úniku radioaktivity.

Otázkou však zůstává, co vlastně ponorka dělala poblíž ústí zátoky Ura v Barentsově moři v okamžiku, kdy na ní vypukl oheň.

Posádka se obětovala, aby nedošlo k jaderné katastrofě.
Posádka se obětovala, aby nedošlo k jaderné katastrofě.
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla