Průzkumné plavby byly nesmírně nebezpečné podniky, přinášely ale ohromující bohatství a vliv. Kdo byli ti odvážní muži, kteří zaplňovali bílá místa na mapách? Který námořní kapitán poprvé zahlédl Austrálii, Čínu, Havajské ostrovy nebo Ameriku? Kdo poprvé obeplul celý svět?
Marco Polo (1254-1324)
Kdo: kupec z Benátek, první Evropan, který podrobněji poznal východní Asii. Podnikl cestu přes Indický oceán do přední Indie a jižní Číny.
Kdy: v letech 1271-1295
Co ho proslavilo: Cestopis Millione, který je prvním zeměpisným dílem o Asii. Vznikl po návratu z cest v janovském vězení, kde Marco Polo v letech 1298-1299 diktoval své vzpomínky z cest Rustichellovi da Pisa.
Marco Polo se do vězení dostal jako zajatec Janovanů po bitvě benátského a janovského loďstva u chorvatské Korčuly.
Bartolomeo Diaz (1450-1500)
Kdo: Portugalský dobrodruh ze slavné rodiny námořníků. Jeho předkové a příbuzní mezi prvními obepluli obávaný mys Bojador a objevili Zelený mys na pobřeží západní Afriky.
Kdy: v letech 1477-1478
Co ho proslavilo: Plavil se kolem západní Afriky, objevil ústí řeky Kongo a jižní mys, který nazval Bouřlivý.
Nejjižnější výběžek Afriky, jehož obeplutím se zařadil mezi velikány objevných plaveb, nalezl vlastně až na zpáteční cestě, když ho při další cestě do Indie přinutila vzpoura posádky k návratu.
Pojmenoval ho Cabo Tormentoso (Bouřlivý mys), později se mu ale začalo „optimisticky“ říkat Cabo de Boa Esperanca (mys Dobré naděje).
Kryštof Kolumbus (1446-1506)
Kdo: mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní Itálii.
Kdy: 1492-1504
Co ho proslavilo: uskutečnil 4 plavby přes Atlantský oceán, které v Evropě probudily zájem o nový kontinent, později nazvaný Amerika.
Tyto výpravy a Kolumbovy snahy o založení trvalých sídel na Hispaniole nastartovaly španělskou kolonizaci nově objeveného kontinentu, ke které se později přidaly další evropské mocnosti.
Amerigo Vespucci (1451-1512)
Kdo: Italský obchodník, cestovatel a objevitel s rozsáhlými matematickými a astronomickými znalostmi. Pro některé je velkým objevitelem, jiní ho považují jen za úspěšného obchodníka, ne-li přímo za „podvodníka s obratným perem“.
Kdy: 1497-1503
Co ho proslavilo: Vespucci v roce 1503 jako první vystoupil s teorií o objevení nového kontinentu, který dostal jeho jméno – Amerika.
Roku 1492 se v Seville ještě jako zástupce florentské obchodní firmy Bernardi podílel na financování Kolumbovy 1. výpravy. O 5 let později už sám odpovídal za zajištění a vybavení 3. Kolumbovy výpravy.
V roce 1497 doplul spolu s kapitánem Juanem de la Cosa k jižní části severoamerické pevniny – o rok dříve než Kryštof Kolumbus (ten při svých objevech přistál zprvu na ostrovech v Karibiku, teprve později na samotném americkém kontinentu).
Vasco da Gama (1469-1524)
Kdo: Jeden z nejslavnějších portugalských mořeplavců a objevitelů, od roku 1519 hrabě z Vidigueiry.
Kdy: 1497-1524
Co ho proslavilo: Svými 3 cestami do Indie (1497–1499, 1502–1503, 1524) položil základy pozdější portugalské koloniální říše (především Portugalská Indie:
soubor především přístavních měst a pevností na pobřeží monzunové Asie od mysu Dobré naděje na západě až po Moluky, Macau a japonské Nagasaki). Při své první plavbě v letech 1497-1499 poprvé obeplul Afriku a našel námořní cestu do Indie.
Fernao Magalhães (1480-1521)
Kdo: Portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně. Jeho jméno nese například Magalhãesův průliv nebo také galaxie Velký a Malý Magellanův oblak.
Kdy: 1519-1521
Co ho proslavilo: Výprava, kterou Magalhães vedl a která poprvé obeplula celou zeměkouli, přinesla první hmatatelný důkaz o kulatosti Země.
Flotila 5 karavel vyplula v roce 1519 ve službách španělského krále s vlajkovou lodí Trinidad, čtyřmi dalšími loděmi a s posádkou 270 mužů.
Po 3 letech plavby se v roce 1522 vrátila pouze jediná loď Victoria, které velel kapitán Juan Sebastián del Cano, celou cestu kolem světa přežilo jen 18 mužů. Sám Magalhães zahynul při potyčce s domorodci na filipínském ostrově Mactan.
Sir Francis Drake (1540-1596)
Kdo: Anglický korzár, mořeplavec, viceadmirál, politik a obchodník s otroky.
Kdy: 1570-1596
Co ho proslavilo: Obeplul poprvé svět pod anglickou vlajkou. Objevil Kalifornii, přivezl do Evropy brambory, jako první Evropan se dostal až ke kanadskému Vancouveru. Porazil španělskou Zlatou flotilu.
Královna Alžběta ho na palubě jeho lodi Golden Hind povýšila do rytířského stavu. Největším vojenským úspěchem Francise Drakea bylo odražení útoku španělské flotily roku 1588.
Willem Barents (1550-1597)
Kdo: Významný holandský mořeplavec a objevitel.
Kdy: 1594-1597
Co ho proslavilo: Objevil Špicberky a Medvědí ostrov, jako první zmapoval již dříve známou Novou zemi. Poté, co byla jeho loď u Nové země uvězněna v ledu, rozebral ji a uskutečnil se svou posádkou první přezimování v Arktidě.
Na sklonku jara 1597 vyrazila Barentsova výprava ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na zpáteční cestě zemřel.
Henry Hudson (1570-1611)
Kdo: Anglický mořeplavec a objevitel
Kdy: 1607-1611
Co ho proslavilo: Na lodi Discovery objevil v roce 1610 dnešní Hudsonův záliv, přičemž se domníval se, že je již v Tichém oceánu. Po několika měsících průzkumů zde ale byl nucen přezimovat. V červnu 1611 vypukla na lodi vzpoura.
Odbojní námořníci posadili kapitána i s jeho sedmnáctiletým adoptivním synem, nemocnými námořníky a několika málo věrnými do člunu. Vybavili je puškou a malým množstvím potravin a nechali napospas mrazivému moři. Víc o nich nikdo neslyšel.
Zpět do Irska se pod vedením kormidelníka Roberta Bylota vrátilo pouhých 8 námořníků.
Abel Tasman (1603-1659)
Kdo: Holandský obchodník a mořeplavec
Kdy: 1641-1644
Co ho proslavilo: V roce 1642 objevil Nový Zéland a ostrov, který se od roku 1855 nazývá Tasmánie. Tasmanova první plavba se nepochybně řadí k největším námořním podnikům 17. století.
Kromě nově objevených zemí – Tasmánie, Nového Zélandu, souostroví Tonga a Fidži, nalezl Tasman i novou cestu z Indického do Tichého oceánu v pásmu příznivých západních větrů.
Vitus Bering (1681-1741)
Kdo: Dánský mořeplavec a navigátor, který se plavil ve službách ruského námořnictva.
Kdy: 1728-1741
Co ho proslavilo: Proplul mezi Asií a Amerikou, a dokázal tak, že tyto kontinenty spolu nesouvisí. Po této výpravě začalo pozvolné ruské osidlování Aljašky.
Hlavním úkolem na další výpravě bylo najít severovýchodní průjezd z Evropy do Asie a prozkoumat severní Pacifik, což se mu ale nepodařilo. Proto se dále věřilo, že v severním moři žádný průjezd z Evropy do Asie neexistuje.
Tuto cestu objevil až v letech 1878-1879 finsko-švédský kartograf a cestovatel Adolf Erik Nordenskjöld. Bering zemřel po ztroskotání lodi na jednom z Aleutských ostrovů. Tento ostrov pak byl pojmenován po něm – Beringův ostrov.
James Cook (1728-1779)
Kdo: Anglický mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi.
Kdy: 1768-1779
Co ho proslavilo: Obeplul Austrálii, na kterou dosud noha Evropana (včetně zmiňovaného Abela Tasmana) nevkročila. Zabral ji proto pro britskou korunu.
Zmapoval Nový Zéland, objevil průliv mezi Jižním a Severním ostrovem Nového Zélandu (dnes Cookův průliv) a vyvrátil tak hypotézu o existenci pevniny v těchto místech. Objevil několik dalších tichomořských ostrovů včetně Kaledonie nebo Havajských ostrovů.
Marně se snažil o nalezení tajemného kontinentu kolem jižního pólu, který nakonec objevil v roce 1820 estonský mořeplavec Fadděj Faddějevič Bellingshausen, velký obdivovatel Jamese Cooka.
Fridtjof Nansen (1861-1930),
Kdo: Norský polárník, vědec a diplomat
Kdy: 1893-1896
Co ho proslavilo: Pokusil se jako 1. člověk na světě dosáhnout severního pólu. Svou loď Fram nechal v oblasti Novosibiřských ostrovů zamrznout v ledu, jehož pohyb měl expedici dostat až k pólu.
Protože ale bylo ze zjištěného směru pohybu ledu zřejmé, že Fram severní pól mine, pokusil se Nansen dostat na pól pomocí saní. V březnu 1895 vyrazil k pólu spolu s Hjalmarem Johansenem na saních se psím spřežením, s naloženými kajaky a potravinami na sto dní.
V extrémně náročném terénu se dostali na do té doby nejseverněji člověkem dosaženého místa, pólu ale nedosáhli. Povedlo se to až americkému polárníkovi Robertu Pearymu v roce 1909.