Halucinace jsou častější, než si myslíte. Ozývají se vám hlasy v hlavě? Vidíte věci, které ve skutečnosti neexistují? Nemusíte být na drogách nebo mít schizofrenii a hned běžet za psychiatrem.
Halucinace jsou totiž poměrně časté a podle nejnovějších vědeckých poznatků každý dvacátý člověk v populaci vidí věci nebo jevy, které jiní nevidí.
Ukázalo se, že jsou těmito stavy postiženi mnozí lidé s normálně fungujícím mozkem. Takže co to vlastně halucinace je?
Podle australského psychiatra Johna McGratha z Queenslandského mozkového institutu jde o falešné vnímání reality, postihující řadu smyslů, zejména zraku a sluchu.
Za normálních okolností náš mozek dobře rozlišuje mezi zvuky nebo obrazy, které se objevují ve vnějším světě, a těmi, které jsou jen produktem naší mysli. Ale občas se může něco pokazit.
Jak vznikají halucinace?
Jedna z hlavních teorií tvrdí, že k nim dochází tehdy, když se ve spojení mezi frontálním lalokem mozku a mozkovou kůrou něco pokazí.
Například sluchové halucinace, se kterými se nejvíce setkávají lidé, postižení schizofrenií, zahrnují právě poruchy v části mozku, zpracovávající zvuk. To má za následek představy náhodných zvuků a dokonce i útržky řeči, které se jim ozývají v hlavě.
Podobně také u lidí s Parkinsonovou chorobou se objevuje hyperaktivita zrakových nervů a jejich zakončení v mozkové kůře, takže vidí obrazy, které ve skutečnosti neexistují.
Mají je i zdraví lidé
Aby měl zdravý člověk halucinace, nemusí být zrovna na drogách. Přesto jsou i u zdravých lidí poměrně častým jevem. Nemusí to být vždy halucinace rušivé, negativní či dokonce děsivé, ale mnohdy bývají i příjemné.
Až 70% lidí prožívá tyto neškodné halucinace při usínání. Dostavují se představy, že je někdo volá jménem po telefonu, mohou prožívat představu, že jsou v lodi, pohupující se na vlnách, nebo dokonce vidí někoho sedět na konci své postele.
Proč nás někdy stresují a jindy ne?
Právě výzkum těchto halucinací u zdravých lidí vědce nejvíce zajímá, nicméně výzkum je teprve v samých počátcích.
Nejméně sto let se tvrdilo, že halucinace jsou vždy spojeny se schizofrenií a teprve výzkumy v posledních letech prokazují, že to tak vždycky není.
Vědci se pokoušejí pochopit, zda existují různé druhy halucinací, nebo zda jde jen o jeden typ, který má různé podoby. Pokoušejí se pochopit i to, proč jsou halucinace někdy stresující a jindy ne.
Jednou z teorií klade vznik halucinací u zdravých lidí do souvislosti se nedostatkem spánku, stresem, smutkem, či nějakým zlým zážitkem.
Část mozku si vezme dovolenou
Neuropsycholožka Flavie Watersová ze Západoaustralské univerzity nabízí srovnání: „ Když váš mozek funguje dobře, váš čelní lalok je jako řidič auta, který se rozhoduje kudy jet, co udělat a kontroluje zbytek mozku.
Při stresu, nebo nedostatku spánku si náš čelní lalok potřebuje odpočinout a vypnout. Přestane chod mozku tak důsledně kontrolovat a naše mozkové senzory si mohou dělat, co chtějí“. Právě v těchto okamžicích tedy může docházet k nekontrolovaným halucinacím.
Poněkud odlišný pohled na halucinace nabízí vědecký tým z univerzity v Cambridge. Při několika studiích na dobrovolnících se zabýval schopnostmi mozku zaplnit prázdná místa.
Ukázali jim například fotografii s velkou bílou plochou, zaplněnou jen několika černými skvrnami. Řada účastníků pokusu dokázala najít na fotografii určité objekty a dokonce i jakýsi děj.
Je to evoluční výhoda
Vědci to vysvětlují tak, že mozek je schopný sám prázdná místa doplnit a v tom se skrývá vlastně původ halucinací. Právě to považují odborníci za velmi důležitou vlastnost pro úspěšnou evoluci lidstva. Náš mozek vlastně vykonává tvůrčí práci.
Profesor Paul Fletcher z univerzity v Cambridge k tomu říká: „Mít mozek, schopný doplnit nám sám o sobě řadu informací, z nás dělá efektivní a adaptabilní druh, který si dokáže vytvořit ucelený obraz nejasného a složitého světa“.
Halucinace a drogy
To, že halucinace se dají přivodit uměle, za použití některých drog, není žádným tajemstvím. Někteří lidé pak popisují své zážitky jako mystické a někdy dokonce prospěšné pro vnitřní klid duše.
Ale psychedelické houbičky obsahující psilocybin, výtažky s meskalinem z kaktusu peyotl, LSD či další příbuzné látky, mohou způsobit v mozku zmetek, paranoiu či emocionální pocity úzkosti.
Člověk přeceňuje své možnosti, zdá se mu například, že může létat a někdy končí tyto případy tragicky.Norští vědci však přišli nedávno s překvapujícím zjištěním. Halucinogenní drogy mohou prý být pro některé lidi dokonce prospěšné.
Jejich výzkum se týkal více než 130 000 lidí s psychickými poruchami. Z nich si na 22 000 vzalo někdy psychedelickou drogu. Vědci nedokázali najít žádnou spojitost mezi halucinogeny a zvýšenou aktivitou mentálních poruch. Právě naopak.
U lidí, užívajících například meskalin nebo psilocybin se v době užívání projevila nižší míra psychických onemocnění, snížila se i spotřeba psychiatrických léků.
Uměle vyvolané halucinace
Je zajímavé, že v některých kulturách jsou halucinace považovány za normální součást života a dokonce se uměle vyvolávají. Lidé pak slyší hlasy svých zemřelých příbuzných, dokážou slyšet hlas Boží, či hlas ďábla.
Toho využívají i některé náboženské sekty, které své ovečky udržují ve stavu mírného halucinogenního opojení. Převážně se však užívání drog k vyvolání halucinací traduje u domorodých kmenů, například u jihoamerických indiánů.
S tím je spojena i úloha kmenových šamanů, kteří si přivolávali svá vidění pomocí přírodních drog.
Halucinace bez drog? Snadné!
Lze k tomu využít tzv. Ganzfeldův efekt. Ten se dostavuje, když jste vystaveni jednotvárnému a monotónnímu zvukovému nebo světelnému efektu.
Je to například pobyt v absolutní tmě, nebo stav doprovázený syčením televize bez signálu, případně jiným monotónním, zvukem. Lidský mozek se v takových případech pokouší doplnit chybějící vizuální či sluchové signály sám o sobě a už tu máme halucinace.
Jeden z vědců popisoval pocity při uzavření v černočerné zvukotěsné komoře pom dobu 45 minut. Brzy se začaly před jeho očima objevovat světelné záblesky, viděl podivné medúzy, a doslova cítil, jak tlukot jeho srdce otřásá celým tělem.
Zkuste si své halucinace
Vyzkoušet si to můžete i doma, i když ne každému se to zrovna podaří. Stačí si pořídit, nebo vyrobit z papíru klapky na oči, vzít si zvukotěsná sluchátka a položit se v naprostém klidu na záda.
U většiny lidí se začnou projevovat podobné halucinace, jako u popsaného vědeckého pokusu. Už po 20 minutách se mohou začít objevovat různé světelné tvary, barevné květiny, či Sauronovo oko. Citlivější jedinci mohou zaslechnout i smích, nebo křik.
Náš mozek se zkrátka činí seč může, aby nás nenechal jen tak bez signálů opuštěné v tichu a temnotě.